(vlevo PRÁVO, vpravo LN 28.12.2019)
Češi emotivně reagují na různé události. Vznik republiky jásání, že se trhnem od Rakouska. Bezstarostné jásání po skončení války v Evropě. Komunisti si zatím dosazovali své lidi na důležitá místa. Mstivé vyhánění a hubení českých Němců bez soudu. Štkaní po upálení se Jana Palacha místo, abychom veřejně žádali a chtěli prosazovat myšlenky, pro které se Palach upálil. Jásavé zvonění klíči po roce 89 s naivním dojmem, že už bude klid. Emoce nás uchvátily vždy. Dokonce heslo, Kdo neskáče není Čech, bylo na plakátech.
Rozum jakoby mizel, zůstávaly emoce. A nyní když lidé po mnoha letech jdou do ulic s požadavky a rozumně žádají změnu, už opět se objevují kritici kteří, tvrdí, že jde o zneužití 17. listopadu 89. Status quo, který zde trvá tak dlouho, že se tvoří žabince, mohou změnit a rozpohybovat občané ne strany. Kdo bude po Babišovi? V Česku máme mnoho velmi kvalitních lidí. I na příští presidentské křeslo. Je na nás, abychom se sjednotili a prosazovali je.
Budeme-li se i nadále chovat jak napsal novinář Tabery, zůstanou zde stojaté vody, ve kterých loví štiky.
TABERY: KDYBYCHOM V ČESKU VYNALOŽILI STEJNOU ENERGII NA ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ JAKOU VYNAKLÁDÁME NA HANĚNÍ NÁZOROVÝCH OPONENTŮ, BYLI BYCHOM NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ SPOLEČNOSTÍ NA SVĚTĚ.
K. Mrzílek, 28.12.2019
* * *
P.S.
„Jásat a skákat" by nám šlo a potom hlavně na pivo, tím naše „revolucionaření“ většinou také končí… „Kdyby, kdybychom“ jsou slova na nic. Vždy to bude hlavně o činech, ne slovech, ochotě bojovat, riskovat, obětovat. Žádal jsem o pomoc v mém boji za svobodu slova i týdeník RESPEKT – nic. Potkal jsem pana Taberyho na ulici – nemám čas, spěchám…
Stejně jako jsme byli proti Rakousku-Uhersku, jen jsme brali a nedávali, chováme se i dnes vůči Evropské unii. V Rakousku-Uhersku jsme byli v bezpečí proti vlivu z Východu a ze Západu. Vzdělanost českého národa o jeho historii je nulová. Jsme schopni myslet jen v provinciálních souřadnicích, o to snadněji je s námi manipulováno. Sklízíme zaslouženě triumf českého sobectví, které máme hluboce zakořeněno v genech. Řídíme se „rozumem“, který běhá po ulicích a v médiích, místo vlastním.
Václav Havel: „Dělejme věci ne proto, že dobře dopadnou, ale protože mají smysl.“
Jan Šinágl, 29.12.2019
* * *
Read more...