Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 30.05.2020 10:44
    Nejen barvy, ale i charaktery časem blednou. Pane plukovníku ...

    Read more...

     
  • 30.05.2020 08:44
    Ústupčivost. Čechů hlavní úspěch komunistické normalizace.

    Read more...

     
  • 26.05.2020 13:57
    Když se jedná pouze podle zákonů, spravedlnost ostrouhá.

    Read more...

     
  • 24.05.2020 12:19
    Prozatím nám je dovoleno kritizovat zatím co komunisté konají.

    Read more...

     
  • 24.05.2020 07:40
    Svět kanonů a raket nahradily rudé knížky a hoaxy. Chceme ...

    Read more...

     
  • 23.05.2020 11:24
    Česká objektivita připomíná jednonohého invalidu. Genocida ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Martin C. Putna, literární historik, LN 12.11.2014 (v archivu LN tento článek není umístěn mezi články z datem 8.11 a 22.11.2014?)

Náhoda? Jak se blížíme ke čtvrtstoletí od revoluce, množí se zobrazení disidentů, která je mají shodit, zproblematizovat, nebo zesměšnit. Libuše Rudinská vylíčila Pavla Wonku jako spolupracovníka tajné policie a tvrdí v žánru dokumentu, že je to pravda. Říkali to přece estébáci.  Jiří Strach zase natočil film o imaginárním chartistovi, který se stal chartistou z nedopatření, když byl ožralý. Tvrdí v žánru televizní zábavy, že je to přece jen taková legrace.

Jenomže to není ani pravda, ani legrace. Je to hanba! Poznal jsem řadu disidentů a vím dobře, že někteří z nich byli lidé velmi nesnadní. Ale všichni lidé byli stateční. V době, kdy tuto zemi okupovala ruská vojska, řídil Husák s Bilakem a tajná policie; v době, kdy velká část národa mlčela, čuměla v televizi na Bohdalku, žrala ovar a přikrádala si na svoje chrobáčí kuličky trusu; v době, kdy část národa mlčela, ale snažila se aspoň v šedé zóně dělat, co se dalo, aby život nebyl zcela nesnesitelným, tito lidé nesli břímě nemlčení za všechny. Když člověk nese těžší břímě než ostatní, snadno zakopne.

Není to náhoda. Je to přesně to, čemu se říká „společenská objednávka“. Stáhnout disidenty dolů, do trusu a ovaru, vypočítat všechna jejich zakopnutí, ukázat, že nic jako břímě, vznešenost a oběť neexistuje, že se nikdo nechoval statečněji než jiní – pokud, tak tam muselo být nějaké problematizující „ale“ - to se dnes chce. To se dnes žádá. To potřebuje svědomí žráčů ovaru a skutečných spolupracovníků tajné policie. A to jsou ti, kdo dnes, čtvrtstoletí od revoluce, vracejí úder.

Milá paní Rudinská, milý pane Jiří Strachu, možná jste to nemysleli ve zlém. Ale prosím, vzpamatujte se. Ať neklesnete tak hluboko, že byste si příští rok šli na Hrad pro ovar a pro metál.

* * *

Ani po pěti letech by na tomto textu autor nemusel nic měnit, spíše přidat. Stále platí slova Jana Masaryka: „Komunismus je 10% ideologie a 90% taktiky.“ Dovedně, nenápadně a vytrvale se pohrobci totality derou k moci pod heslem „My máme čas“, jak kdysi řekl komunistický poslanec Grebeníček, syn sadistického bachaře z 50. let. Lidé už zase rezignovaně věší hlavy, šíří se strach, obavy, uzavírají se do svých „bublin“ doma, na chatách, v restauracích a tradičně čekají, kdo to za ně odpracuje. Jsme opravdu tak nepoučitelní?

Pomlouvačný dokument Libuše Rudinské "Pavel Wonka se zavazuje" byl natočen i za peníze ČT!

 

J.Š. 7.1.2020  

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 4.00 (5 Votes)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)