Školky se potýkají s generací roztěkaných: „Vůbec nerozumí jednoduchým pokynům. Řeknu jim, otočte se na druhou stranu a nikdo nereaguje. Nejsou schopné chvíli udržet pozornost. S tím jsem se ještě nesetkala. Asi mají příliš podnětů. Stačí si zajít do obchodu a je to na ně strašný nápor,“ hořekovala zkušená kantorka ze školky v Praze 10 nad svými 27 tři až čtyřletými svěřenci. Za svou kariéru už vychovala několik generací předškoláků, ale letošní ročník těch nejmladších se podle ní vymyká. Podobnou zkušenost zažívají učitelky i v jiných školkách.
Obyčejný lidský kontakt, komunikace je pak pro ně problém. Ano, mají i problém, co se týká řeči. Pro děti je těžké pochopit, že je tady nějaká autorita učitele. Vidím to na nich, když přijdou rodiče. Ony nerespektují ani je. Jak mají poslouchat nás? Nemyslím si, že by měly být poslušné jako dřív na povel. Ale jde o respekt k autoritě. Důvodů, proč jsou děti roztěkané, najdeme plno, ale jsou spíš sociologické. Mění se společnost, způsob výchovy, přístup rodičů k dětem, prostředí, ve kterém žijí.
Rodinám chybí pevný řád, nechodí se pravidelně k jídlu ani do postele a nedostatek spánku má podle Kulhánka dramatický vliv na schopnost soustředit se. Další faktor prý je, že děti nejsou zvyklé na dětský kolektiv a školková skupina je může rovněž přetěžovat.
* * *
Děti jsou nejspolehlivějším „senzorem“ stavu společnosti. Situace je alarmující. Stát bez funkční rodiny nemůže prospívat a prosperovat. Je třeba návratu k přirozené lidské komunikaci, přestat se dívat na životy druhých v různých „krabičkách“ a začít žít své životy. Nahradit prázdnou „konzumní existenci“ skutečným, plnohodnotným životem.
Jan Šinágl, 9. 2. 2020
* * *
Za finským školstvím jsme 1000 let pozadu!
Jan Ámos Komenský by byl zděšen stavem dnešního českého školství, stejně jako nadšen stavem finského. V rozhovoru s učitelkou Petrou Šubrtovou, která byla ve Finsku na stáži, se o tom můžete sami přesvědčit (LN 26.2.2019). Učitele národů jsme vyhnali z jeho rodné země, stejně jako dodnes „vyháníme“ jeho metody vzdělávání, které uznává a obdivuje celý vyspělý svět. Dodnes jsme se nevzmohli vybudovat učiteli národů muzeum – má ho v holandském Naardenu od roku 1992. Na pamětní desce je napsáno Poslední útulek…
Vše začíná a končí u kvality vzdělání. To si Finové včas uvědomili a investovali miliardy do výchovy a vzdělání. Dnes začínají sklízet zasloužené ovoce. Projevuje se to i v oblasti sportu, kdy také čeští trenéři obdivují finský systém. Naše poslance samozřejmě nenapadne převzít osvědčené a budou vymýšlet další nesmysly…
Projev z roku 1938 by dnes mohl Jan Antonín Baťa přednést znovu!
Read more...