Když se topíte máte strach, když se vynoříte, nadechnete se a strach ustoupí.
Paralyzující strach naznačuje, že člověk není schopen se vzchopit. Média chrlí převážně negativní zprávy, které zhoršují situaci, chybí posilování naděje, víry, pozitivní zprávy a příklady. Lze očekávat excesy jednotlivců, pokud nedojde brzy k pozitivním změnám. Psychický tlak na obyvatelstvo narůstá, zvláště u nás, kdy máme strach hluboko zakořeněný ve své povaze a který usnadňuje manipulaci a ovládnutí většiny.
Pokud společnost není schopna zabránit masovému rozkrádání už 30 let, nemůže se divit, že jejich realizátoři či šedá zóna ovládá dosud bezpečně zemi, bez ohledu na to, kdo stojí na nejvyšších místech. Divit se a jen kritizovat, bez řešícího činu, stávající stav nezmění. Šedá zóna ovládá většinu, ale kolik z většiny, která upřímně poměry kritizuje, by nepodlehla, kdyby měla možnost na podvodech, krádežích a lukrativních postech participovat? Nejsou lidi a elita je zlikvidována. Přejeme si a očekáváme „ideál“, ale kolik z nás se skutečně chová čestně, nezištně koná, riskuje a obětuje? Čekání na pomoc druhých, až to udělají za nás, při vší úctě k těm, kdo dnes konají, obětují a riskují své životy, se situace ve společnosti nezmění. Bude stejná, ne-li horší, budeme-li i nadále jen pasivně očekávat, „že se to vyřeší samo“.
Kritizovat jsme uměli vždy, ale řešení nechali vždy na druhých. V 50. letech se ještě muselo zavírat, ještě byli ti, kteří se vzepřeli. Dnes už to není třeba. Jsme znormalizováni, mravní páteř země je zlomena, nikomu nebezpeční, jen sami sobě. Čekáme jen na vůdce, který to udělá za nás a je nám jedno, zda to bude „Hitler či Masaryk“ - viz chování české společnosti za Heydricha (Hitler: "Češi jsou cyklisté, dole šlapou a nahoře se hrbí.").
Mravní páteř země se nalomila nebojováním proti okupaci nacisty, poté 1948, 1968. Husákova normalizace vše ukončila už bez jakéhokoliv odporu. Hlavně mít své hospody, chaty, supermarkety a myslet jen na sebe. Schopnost jednoty, spojit se ve jménu vyššího, zmizela a je stále politiky a šedou zónou zneužívána a využívána. O mravních hodnotách jen mluvíme, ale své životy jimi nenaplňujeme.
Sami jsme si zlikvidovali za generace elitu a tradici. Velvyslanec Německa Walter Koch po vzniku Československa: "Největší hybnou silou této země je strach". Nejsou lidi a současný stav je jen logický následek minulosti (za 100 let naše armáda nikdy nebojovala!). Proto se nedivme ani současné neschopnosti správy země, která to nemůže umět dělat lépe, když neměla z čeho vzniknout potřebná kvalita.
Plk. v záloze Roman Prymula vstoupil na vlastní žádost do Pohotovostního pluku VB (těžko se nemohl aktivně nezúčastnit násilného potlačování Palachova týdne v lednu 1989), my jsme mu k další kariéře zacinkali klíčky - dnes mu tleskáme, děkujeme a dokonce má být vyznamenán nejvyšším státním vyznamenáním? Zřejmě za rekordní, denodenní mediální vystupování, kdy mu na vlastní práci těžko zbývá čas? Kolaps mravů a hodnot, kterému celá země bezmocně přihlíží...
Původně znělo heslo "Pravda Boží vítězí", TGM nechal "Boží" odstranit na „Pravda vítězí“. Dnes platí "Pravda vítězi." Hlavní problém naší země zůstává stále stejný - charakter jednotlivce, tzn. výchova, vzdělání a osobní příklad. Jan Ámos Komenský má stále muzeum v holandském Nardenu...
Koronavirus může mít i pozitivní vliv na změnu našeho nepřirozeného, nenormálního chování a myšlení, pokud si budeme schopni uvědomit skutečné hodnoty a budeme pro ně sami také něco dělat. Stát to za nás sám neodpracuje, nemůže.
Příroda zůstává svrchovaným pánem a pomůže nám, pokud ji opět začneme respektovat a ctít.
Winston Churchill prohlásil po vítězství u Al Alameinu na přelomu října a listipadu 1942: „Toto není konec. Toto není ani začátek konce. Ale je to určitě konec začátku.“ Je v tom velká symbolika i pro dnešní situaci ve světě ve smyslu výzvy k boji a začátku nového začátku!
Jan Šinágl, 5.4.2020
* * *
Read more...