Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 14.08.2020 16:29
    ČRo: Policie zatkla ruského diplomata při nelegálním nákupu munice ...

    Read more...

     
  • 14.08.2020 10:05
    Život je plný štěstí a někdy potřebujeme osoby, které nás ...

    Read more...

     
  • 13.08.2020 16:59
    Včera v Událostech komentářích na ČT 24 od 22:00 hod. si ...

    Read more...

     
  • 13.08.2020 16:43
    Předseda senátu, který si notoval s místopředsedou Filipem ...

    Read more...

     
  • 13.08.2020 16:29
    Life is full of happiness and some times need some people to ...

    Read more...

     
  • 10.08.2020 14:20
    Zato až půjdou lesby a gayové budou "svobody" plná média i ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Havlat FrantisekVenkov je dnes jako rozbořený dům na vratkých základech, ve kterém se nedá bydlet, a my přitom přemýšlíme nad tím, jaké kachličky dáme do koupelny. Dnes ale máme jen trojvládí řepka–pšenice–kukuřice. Z půdy se jen odebírá a vrací se do ní jen chemie. To je jako byste chtěl po sportovci, aby měl výkony, ale nedal mu normální jídlo, ale chemické tabletky. Pak přijde kolaps a skončí to. U sportovce, i u půdy.

* * *

Základem našeho živobytí je půda, voda a krajina, upozorňuje odborník na zemědělství a venkov František Havlát. „Hnůj se kompostoval od nepaměti a vracel se zpět do půdy. Dnes je tu ale byznys s bioplynovými stanicemi – a to přispívá k degradaci půdy i venkova.“

Máme tu největší lány, největší zemědělské podniky, které provozují nejtěžší techniku, která se po polích pohybuje a máme největší erozi v Evropě. Sedmdesát procent ploch orné půdy v České republice je postiženo erozí. A všechno to spolu souvisí a dohromady to pro venkov vytváří smrtelný koktejl.

Po polích jezdí právě ona velká a těžká technika, máme velké lány a chceme velké výnosy. Jenže do půdy nevracíme téměř žádnou organiku, tedy hnůj. To souvisí s likvidací živočišné výroby. Dnes obilí odvezeme do skladů, prodáme, zkrmíme, horší nacpeme do bioplynových stanic a slámu svineme do balíků a necháme odvézt do spaloven. Do půdy se vrací jen minimum.

Musíme si uvědomit, co je základ. Je to půda, voda a krajina. My jsme tady proto, abychom s tím nějak pracovali. Hnůj se kompostoval od nepaměti, každý zemědělský podnik měl živočišnou výrobu a hnůj se pak vracel zpět do půdy. Dnes je tu ale byznys s bioplynovými stanicemi – a to přispívá k degradaci půdy i venkova.

Jsou tu podniky, které na pole nedali dvacet let ani kilo hnoje, protože zlikvidovali živočišnou výrobu. Půda přestává být živá a funguje často už jen jako držák rostlin. Už se ani nedodržují osevní postupy, nestřídají se plodiny. Některé odebírají hodně živin, jiné méně, jiné půdu zlepšují, třeba jeteloviny a luštěniny. Dnes ale máme jen trojvládí řepka–pšenice–kukuřice. Z půdy se jen odebírá a vrací se do ní jen chemie. To je jako byste chtěl po sportovci, aby měl výkony, ale nedal mu normální jídlo, ale chemické tabletky. Pak přijde kolaps a skončí to. U sportovce, i u půdy.

Ať tu klidně jsou velké a střední podniky. Ale ideálně by tu mělo být tak 60 až 70 % těch malých, do jednoho tisíc hektarů. Protože jediná cesta k záchraně venkova je vrátit tam zaměstnanost. Vražedná cesta je zaklínat se i v zemědělství centralizací, inovacemi, robotizací. Výsledkem je, že ubereme pracovní sílu a dovezeme nějakou drahou zahraniční technologii. To je přeci absurdní. My potřebujeme dát lidem práci, vrátit jim životní smysl.

Ještě do poloviny devadesátých let jsme měli techniku, která měla hmotnost kolem deseti maximálně patnácti tun. No jo, ale dnes máme techniku, která má naložená 40 až 50 tun.

Půda se vyčerpává a utužuje. Ve škole se pořád ještě učí, jak zaprší, voda se vsákne, prostoupí do půdy, částečně do spodních vod, část odteče, odpaří se, zase spadne… Jenže dnes se děje to, že zastavujeme ornou půdu rychlostí 15 hektarů denně. To je necelých šest tisíc hektarů za rok. To je průměrná plocha šesti obcí. Každá střecha, každá zabetonovaná plocha znamená, že se nic nevsákne, jen se zrychlí odtok vody a na utužené půdě se nevsákne. Když je zemědělská půda v dobré kondici, měl by kubík orné půdy  zadržet 800 až 900 litrů vody. Dnes nám některé půdy nezadrží ani sto litrů. Vidíte to sami – naprší sotva deset milimetrů a voda vám na polích stojí. Spadne třicet milimetrů a s vodou se dává do pohybu i půda. Pak se nemůžeme divit povodním.

Pan ministr Brabec má zase představu, že Českou republiku spasí tím, že bude dávat kotlíkové dotace a dělat byznys pro chemické firmy, které budou vyrábět plastové nádoby na zachytávání dešťové vody. Že se to bude dotovat a zakopávat do země. Omlouvám se, ale to může vymyslet pouze šílenec. To je asi tak, jako bychom v obcích zrušili padesátku, každému dovolili jezdit, jak chce, a místo toho dotovali pohřební služby a krematoria. Současná zemědělská politika nemá žádnou vizi.

Platí obecné pravidlo, že co se nějakou dobu ničí, tak se stejnou ne-li delší dobu napravuje. Je nutné ale říct, že to není tak, že by se zemědělci rozhodli a řekli, my teď budeme ničit krajinu. Mohou za to politici a jejich špatné zákony po roce 1990. Politici se vůbec nezajímají o venkov. Pravidla se nastavila tak, že první se zlikvidovala živočišná výroba. Místo toho, abychom se snažili zemědělství po roce 2000 zresuscitovat, přišla biopaliva a další zhýralosti.

Boj s lidmi, kteří jsou mimo, jsou hloupí nebo zlobovaní, není marný. Každý si musí uvědomit, že máme jen dvě varianty. Buď pojedeme tou rychlostí, jakou teď jedeme a pak se stane, že půda nebude zadržovat vodu a ta od nás odteče. Orná půda přestane plodit a v tu chvíli máme problém. Já říkám, pojďme dělat vše pro to, aby tento problém nenastal.

Vztah venkov–zemědělství–dotace je pokřivený v celé Evropě. Podle mne musí být jasně nastavena velikost podniků, které budeme dotovat, musíme vědět, proč je chceme dotovat. Ale velké bychom dotovat neměli. Musí tam být jasná velikost podniku, nějaká produkce, chování k půdě a nějaká zaměstnanost. Venkov je dnes jako rozbořený dům na vratkých základech, ve kterém se nedá bydlet, a my přitom přemýšlíme nad tím, jaké kachličky dáme do koupelny.

Politici od roku 1990 jen slibují. Ministr Jurečka se tváří, že on něco dělá, ale za tristní stav venkova nesou zodpovědnost všichni ministři od roku 1989. Když zemědělci v 90. letech chtěli podporu pro pěstování zeleniny, na skleníky, na sady, tak jen slyšeli – to je nesmysl, to dovezeme z EU. A v tom je dnes problém. Podobné to bylo u živočišné výroby. Dnes polovinu spotřeby vepřového i drůbežího masa dovážíme. A přitom je to tak, že když přijdou nějaké potíže, venkov musí být schopný uživit města. Dnes by toho ani náhodou schopný nebyl. V tom vidím velký problém.

Celý rozhovor: https://hlidacipes.org/o-pole-se-nestarame-venkov-nicime-vesnice-by-uz-mesta-nezvladla-nakrmit-varuje-expert/

P.S.

Ke koronaviru se přidává sucho, které jsme si z velké části způsobili sami barbarským zacházením s krajinou a nerespektováním zákonů přírody. Značně ztratila schopnost vodu zadržovat a tím i ovlivňovat kvalitu půdy, tedy i jejích produktů, včetně změny místního klimatu. Byli jsme kdysi prameništěm Evropy. Naši „ropu“ jsme nechali stéci a odtéci jako sebevrazi. Náprava bude hodně bolet. Je nutná, abychom změnili i své chování a myšlení. Včera mi pan Havlát volal a připomněl i tento rozhovor. J.Š.

* * *

Nadační fond: Pravda o vodě

https://www.facebook.com/OchranaPudy/posts/1623870487889807/

P.S.

Poslanec Jaroslav Faltýnek po kritice praktik Veolie už z její správní rady ve Zlínském kraji odstoupil. J.Š.

 

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 2.25 (4 Votes)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)