Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Doporučuji článek Miroslav Velíka Vlasovci v Čechách. Cituji:

Buňačenko je přijal s přemáhanou zlostí. Jeho žádost, aby směl přečíst do rozhlasu prohlášení, že bojuje za svobodu Ruska a proti Stalinovi, Češi odmítli. Buňačenko si přečetl dopis psaný špatnou ruštinou: „Češi děkují za pomoc, ale nemohou zůstat lhostejní k nepřátelskému vztahu vlasovců k nejlepšímu příteli Československa Stalinovi a jeho armádě a prosí generála, aby své jednotky stáhl z Prahy.“ Buňačenko je zlostí bez sebe a křičí: „V tomhle městě už nezůstanu ani hodinu! Nestojíte nás ani za jedinou kapku krve. Jděte si k bolševikům. Však oni vám ukážou!“ Téhož dne začínají útvary první divize ROA opouštět Prahu.

… Buňačenko vydal poslední rozkaz své divizi. Když oznámil, že všichni mají co nejrychleji ustoupit na jih, vypukla panika. Muži ve spěchu ničili listiny, označení hodností a veškeré další doklady. Pak se v malých skupinkách vydali směrem ke spojeneckým liniím. Většinu z nich po několik následujících týdnů honily v lesích jednotky Rudé armády a řada českých partyzánů v sovětských službách. Jen málokdo z nich unikl smrti, či transportu na Sibiř. Zbytku se opravdu podařilo dostat se do amerického zajetí, ale většina z nich byla krátce na to předána Sovětům. Takový byl konec poslední divize ROA. Zbývali již jen Vlasov a Buňačenko a několik jejich společníků. Ti se vydali po silnici z Lnářů, za eskorty Američanů, na západ. Ujeli asi jen l,5 km, když kolonu zastavilo sovětské vojenské auto. Vystoupil sovětský důstojník, který za lhostejnosti americké eskorty a za pomoci zrádce z řad ROA, vytáhl Vlasova z džípu. Ten byl eskortován na sovětské velitelství, pak putoval do Drážďan a odtud letadlem do Moskvy. Ostatní důstojníky, včetně Buňačenka, vydali spojenci na základě repatriačních dohod Sovětům. Všichni výše jmenovaní usedli na lavici obžalovaných pro velezradu, aktivní špionáž a teroristickou činnost. Soud probíhal podle předem vypracovaného scénáře, v němž byl pevně určen a schválen trest smrti oběšením. Vlasov, Buňačenko, Truchin, Zverev a další byli odsouzeni 1. srpna 1946. Rozsudek byl vykonán.

… Ještě několik slov k repatriacím sovětských zajatců a občanů zpět do Ruska. Na základě dohody mezi spojenci byli repatriováni (i násilně) vojáci sloužící v německé armádě (ROA) i zajatci z německých táborů. Násilné repatriace se odehrávaly jak v Evropě, tak i v Africe. Došlo k mnoha incidentům a zbytečným obětem. Smutnou epizodou byli právě příslušníci ROA nebo oddíly kozáků, sloužící dobrovolně v německé armádě. Tito vojáci byli automaticky vydáni z amerického zajetí Sovětům. Mezi repatriovanými byla i značná část těch, kteří z Ruska emigrovali již před válkou a žili v západních zemích. Do 30. září 1945, kdy tok repatriovných prakticky ustal, bylo ze západních okupačních zón Německa a Rakouska předáno zhruba 2 035 000 Rusů. Z území okupovaného Rudou armádou bylo podle sovětských údajů repatriováno dalších 2 946 000 osob. Nebude možné nikdy zjistit, kolik se vrátilo dobrovolně a kolik bylo přinuceno silou.

J.Š. 4.5.2020

* * *

Solženicyn o generálu Vlasovovi: K vlastizradě došlo, ale byla to zrada Stalinova

Obří chrám v Rusku velebí Putina i anexi Krymu

8. a 9. května 1945 v Praze padlo 23 rudoarmějců – na Olšanech je 500 pomníků rudoarmějců. Vlasovců padlo, nebo bylo popraveno Rudou armádou v Praze 450 až 500 …

I.díl: Celý svět doplatil na to, že neuvěřil informacím nejlepšího agenta II.světové války A57

* * *

„V českém prostředí došlo k neuvěřitelné, ještě nedávno nepředstavitelné změně – němečtí okupanti a jejich zvěrstva zcela zmizela z obzoru. Hitler a jeho zrůdný režim a teror byli v našem mediálním mainstreamu proměněni v pouhou kulisu, o níž při tomto výročí vůbec nejde. Z Hitlera a nacistů se stala jakási neosobní monstra, s nimiž skuteční Němci neměli nic společného. … Mimořádnost a výjimečnost německé viny je v něčem jiném. Tato vina je v tom, že se tehdejší genocida a vraždění staly oficiální státní politikou a že byly bez emocí,  chladně, za použití byrokratických mechanismů moderního státu průmyslově uskutečňovány.“

Václav Klaus, „Kdo vlastně vyhrál světovou válku?“ (LN, 30.5.2020)

P.S.

Pan Klaus zapomíná, že média o zločinech nacistů informují takřka denně i dnes a nepřipomíná, že o poválečných zločinech a zločinech komunistů se 45 let mlčelo a dnes informuje stále méně. Máme snad slavit vítězství připomínáním známých zrůdností nacismu a nepřipomínáním 45 let zamlčovaného? Slova na adresu nacistického režimu a jeho zrůdnosti může adresovat i na ruský a čs. komunistický režim. Z německého obyvatelstva dělá pachatele a z československého oběti. Samozřejmě, že zamlčuje drastické reparace, které pomohly stvořit Hitlera. Německé obyvatelstvo jednalo v dobré víře před válkou, stejně jako české po válce. Němci mohou za zločiny Hitlera asi jako Češi za zločiny Beneše a Gottwalda. Jako obdivovatel Putina a nositele Puškinovi medaile, kterou od tohoto zločince obdržel, se tomuto českému Quslingovi nemůžeme divit. J.Š.    

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)