K tragédii na Bukové hoře došlo 30. června 1945. Hlavním motivem byl majetkový prospěch pachatelů. Vyšetřování nebylo nikdy dovedeno do konce, komunistický režim jej v roce 1948 zastavil.
Smrt této skupiny lidí na svědomí českoslovenští vojáci, kteří měli zajistit hladké převzetí moci českými orgány a předseda místní správní komise (MSK), ustanovené hned po válce na dobu do řádných voleb. "Vznikl seznam více než 20 osob a jejich 'divoký odsun' byl zdůvodňován nedoloženými sympatiemi k nacistům. Vedla je ale k tomu vidina majetku. Vyvedli je na polskou hranici, v Polsku je ale pochytali a vrátili zpět do Teplic," řekla ČTK Vítová.
To podle ní v Teplicích způsobilo zděšení mezi vojáky a samozvanými partyzány, kteří jejich domy už obsazovali a rabovali. Narychlo svolaná MSK rozhodla, že "Němci musí zmizet". Na to vojáci na Bukové hoře 23 lidí usmrtili a těla zahrabali do připravených jam, vyplynulo z vyjádření Vítové. Ostatky byly v roce 1947 exhumovány a uloženy na hřbitově ve Vysoké Srbské. Podle ní se někteří "členové popravčí čety" v Teplicích dokonce usadili. Zlo je v lidech pořád.
* * *
Na pomníku jsou nápisy Obětem bezpráví a Den Opfern des Unrechts. Žádné datum, žádná jména, žádný podrobný popis masakru, podobně jako v Postoloprtech a na mnoha jiných místech. Jména nacistických zločinců jsou zveřejňována dnes a denně, jména českých zločinců jsou dodnes utajována. Mohli či mohou, včetně jejich potomků, žít v „klidu“ mezi námi jako „slušní a ctihodní“ spoluobčané. Nedivme se, že naše země je plná zločinu a zločinců, když jsme vlastní zločiny nebyly schopni potrestat a naopak trestali a popravovali ty, kteří se nacistickému a komunistickému režimu postavili.
Jan Šinágl, 6.5.2020
Read more...