Informace o dění na českém velvyslanectví v Rabatu minulý rok vynášejí na povrh vzpomínky na nedávné aféry podobného typu především v asijském regionu. Nabízí se otázka – chrání
ČR skutečně své hranice a občany? A potažmo i hranice Schengenu, tedy EU? Nebo inklinuje spíše k obchodování s vízy, a pokud ano, kam asi tyto finance proudí.
V zasvěcených kruzích se hovoří o tom, že aféry s kupčením s vízy se občas objeví všude, tedy skoro všude. Určitě ne u Skandinávců, ti jsou známí svou korektností a přísností, někdy až puntičkářským dodržováním předpisů a zákonů. Občas se to ale stane u Francouzů, Španělů, Italů, a velmi často u diplomatů z bývalých socialistických států. Tito poněkud inklinují ke korupci, aby si přivydělali. Platy v ex-komunistických státech jsou menší než na Západě a právě finance bývají motivací pro mnohé, aby se věnovali diplomacii. Na ambasádách se vydělává podstatně více než v ČR, současně se může budovat jakási kariéra. Ono i obyčejný attaché zní nějak důstojně a člověku to hned stoupne do hlavy. K tomu je české ministerstvo zahraničí známo v zahraničí tím, že snadno vydává diplomatické pasy i pro administrativní pracovníky typu konzulárních asistentů, sekretářek a hospodářů. Klasické mocnosti si zakládají na odlišení diplomatů od ostatního personálu a těmto osobám rozhodně diplomatické pasy nepropůjčují. Již fakt propůjčení pasu může mít ale nějakou motivaci, např. Usnadnit pohyb dané osoby přes hranice a s ní zajistit přesun něčeho, co by se správně vozit nemělo. Tím mohou být finance, ale i jiné záležitosti.
Stačí se podívat na odpověď ministerstva na Vaše dotazy a životopisy, které Vám poskytlo. Bylo by zajímavé se u pí Payard a pí Kocurkové podívat, zda jsou držitelkami diplomatických či služebních pasů a proč. Vzhledem k tomu, že na tomto velvyslanectví rozhodně něco v pořádku není, může i tento zdánlivě detail hrát svou roli.
Střední Evropa je sice evropským kulturním centrem, ale z minulého režimu je postižena nižší úrovní platů a novodobou honbou za mamonem. Lidé si tedy rádi přilepší a právě vízová agenda může být snadným zdrojem vedlejších příjmů. Ještě deset let zpět nabízeli překupníci za jedno vízum tisíc až dva tisíce dolarů, dnes se pohybujeme v eurech a částky šly podstatně výše. Stačí vydat pár víz stranou a snadno se našetří na auto či byt a dům.
Kritické státy to samozřejmě moc dobře vědí a na konzuly zmíněných států se snaží nasadit své chytré chlapíky, aby si je otočili kolem prstu a získali je pro spolupráci. Kritický je region africký a arabský, ale také Rusko, Ukrajina či Vietnam. Právě Vietnam se zapsal do dějin vízových podvodů přímo klenotem - do elektronického vízového systému ČR se nabourali dva Rusové a celých pět let od r. 2013 ho dokázali ovládat tak, aby se k vízu dostali pouze Vietnamci, kteří předem zaplatili, a ne málo. Server seznam.cz uvedl, že policie zatkla několik osob, obviněná skupina si měla vydělat kupčením s vízy přes 763 milionů korun. Taxa, kterou Vietnamci hackerům platili měla činit 380 000 Kč, t.j. 15 000 Euro. Systém tzv. Visapoint byl zaveden r. 2009, kdy MZV chtělo skončit s nekonečnými frontami před českou ambasádou v Hanoji a kšeftováním s pořadím žadatelů. Žadatelé se měli registrovat na webové stránce, což znamenalo dlouho sedět u počítače a číhat na okamžik, kdy se uvolní místo k registraci To bylo prakticky nemožné, neboť ruští bratři pronikli do systému, překonali ověřovací kód CAPTCHA a registrovali pouze ty Vietnamce, kteří tučně zaplatili.
Zprostředkovatelskou roli hráli Vietnamci žijící v Česku. Předseda Česko-vietnamské společnosti Marcel Winter stále upozorňoval MZV ČR na korupci a obchodování s registrací. Elektronický systém byl nakonec vypnut 2017 a na ambasádě v Hanoji byla zřízena speciální telefonická linka pro registrace. Bratři Voroninové za pomoci modemu a stovek telefonních SIM karet, mikropočítačů a dalšího vybavení vytvořili telefonní ústřednu, a ta neustále vytáčela registrační číslo, čímž ho vyřadila z provozu. Linku pak uvolnili pouze tehdy, když chtěli zaregistrovat své Vietnamce. Rusové tak do ČR dostali přes 2 000 Vietnamců. Dle seznamu.cz byly finance ukrývány do různých firem.
Dalším problematickým bodem českého vízového systému bylo také Mongolsko (kde se dle vyjádření jedné žadatelky o schengenské vízum platilo až 130 EURO za sjednání schůzky k pohovoru na velvyslanectví prostřednictvím webového systému) a Ukrajina. Lidovky.cz upozornily v listopadu 2016 na potíže visapoint.eu a nemožnost registrace žadatelů o dlouhodobý pobyt v ČR. Redakce tehdy citovala poplatky 800 euro zprostředkovatelské mafii a také podíl jednoho ze zaměstnanců českého zastupitelského úřadu v cizině na podvodech. Bez účasti lidí *z vnitřku* je totiž vše dost těžko realizovatelné. *Mafie s vízy funguje 24 hodin denně,* uvedl tehdy pro LN František Teplý, ředitel společnosti Alphacon (zajišťovala zaměstnance z Mongolska) a Bohdan Rajcinec z neziskové Ukrajinské iniciativy dodal: *Když zaplatíte, dostanete se do pořadníku*.
Ukrajina je bolestivým bodem pro českou vízovou diplomacii již dlouho. iDNES publikoval již r. 2009 zprávu s odvoláním na server Korrespondent, aktualně.cz a ukrajinský list Segodnia. Ukrajinci se museli objednávat na GK Lovov telefonicky přes call centrum a poplatky za telefon platit soukromé české firmě. Registrace byla zpoplatněna 20 USD a zaplatit je mělo více než 30 000 žadatelů o víza během 8 měsíců. Majitel české firmy Jihomoravská provozní provozující call centrum a inskasující finance měl být blízký přítel velvyslance Jaroslava Bašty. Dle serveru měla být tato firma vybrána bez výběrového řízení ČTK dále uvedla, že generální konzul Hradil skončil ve funkci v únoru 2009 ani ne měsíc poté, co MZV systém podivné registrace zrušilo. V lednu 2010 zveřejnilo iDNES.cz zprávu o záměru velvyslance Bašty odejít z postu ze zdravotních důvodů. I když generální konzulát nespadal přímo pod něj a *s provozem call centra neměl přímo nic společného*, p. Bašta uvedl pro MF DNES, že *situace je vážná, komplikuje česko-ukrajinské vztahy a samozřejmě komplikuje jeho pozici…*
V červenci 2019 skončil ve funkci českého velvyslance v Íránu p. Svatopluk Čumba po třech letech ve funkci. Dle portálu DenikN a iDNES.cz měl funkci opustit v souvislosti s podezřením z kupčení s vízy pro íránské podnikatele po šetření generální inspekce MZV na ambasádě. Přednostně měl udělovat víza lidem doporučeným Česko-slovensko-íránskou obchodní komorou vedenou Janem Kavanem (bývalý ministr zahraničí) a Zdeňkem Zbytkem. Mělo se jednat cca o 400 osob. *Je pravda, že jsem pomáhal zprostředkovávat víza pro íránské podnikatele,* potvrdil portálu Íránec Amir Tavakoli, který měl osoby vytipovávat. Dle DenikuN zahájilo MZV s bývalým velvyslancem kárné řízení. Celou kauzu odstartovaly inzeráty na sociálních sítích v Íránu, že prostřednictvím výše uvedené komory lze získat vízum pro kohokoliv, i dříve neúspěšné osoby. P. Čumba vesele pracuje na ministerstvu na odboru arabských států a zdá se, že na kárné řízení se nějak pozapomnělo.
Generální konzulát v Erbílu byl v minulost dokonce na nějakou dobu zcela uzavřen a jeho pracovníci navráceni do ústředí, protože konzulát vydal obrovské množství víz bez patřičné kontroly, prakticky jako fabrika.
Jak uvádí Metro.cz dne 27.11.2019 v článku *Mafie z Východu prodávala víza*. *Čím méně je demokratický režim v zemi, odkud přichází kapitál, tím vyšší je riziko, že tamní firmy mohou být nuceny potlačit vlastní hospodářské zájmy před politickými, vojenskými a zpravodajskými cíly státu. Obvyklá je snaha dostat se k informacím zevnitř úřadu, jako jsou chystaná rozhodnutí a plánované analýzy. Některé úřady nemohly řádně vykonávat činnost kvůli personální nestabilitě a sporům mezi jejich představiteli, které někdy vedou ke zpochybení legitimity rozhodování celého úřadu*, citace z výroční zprávy kontrarozvědky – zaměřené na rizika plynoucí z ekonomických aktivit subjektů napojených na cizí státy.
Jak správně uvedl bývalý velvyslanec ČR v USA Michael Žantovský pro DeníkN, víza jsou otázkou bezpečnosti pro Českou republiku a celý schengenský systém. Především v době, kdy čelíme rizikům terorismu, je třeba žadatele dobře prověřovat, spolupracovat s místními policejními a bezpečnostními složkami v boji proti pašování osob, narkotik, v boji proti mezinárodnímu zločinu a v boji proti terorismu.
Publikované informace o činnosti velvyslance Viktora Lorence v Rabatu zapadají do výše uvedeného rámce. Jeho podivní žadatelé o schengenská víza měli dle Hlídacípes.org směřovat ve skutečnosti do Francie, nikoliv do ČR, a je otázkou, zda by šlo pouze o nelegální migraci ekonomickou. Vzpomene-li si na teroristické útoky ve Francii a Španělsku, marocký element tam bohužel najdeme. Marocké bezpečnostní složky bdí bedlivě nad bezpečnostní situací v zemi a úzce spolupracují s EU. O osobách, které se těchto útoků účastnily, zaslaly varovné signály. Bohužel ale marně. V srpnu 2017 španělská média přinesla zprávy: Údajné zapojení několika marockých státních příslušníků vyvolává obavy západních bezpečnostních expertů o tom, jak hluboce radikální islámské skupiny pronikly do společenství se čtyřmi miliony obyvatel po celé Evropské unii. Španělské úřady uvedly, že většina z 12-silné sítě, o které se domnívají, že vykreslili a provedli čtvrteční běsnění v Barceloně a poblíž Barcelony, byli maročtí státní příslušníci nebo marockého původu.
Španělští a portugalští představitelé obrany významně posílili spolupráci s Marokem v oblasti boje proti terorismu. S tím, jak severoafrické království utrpělo vztahy s veřejností po teroristických útocích koncem roku 2018, došlo k významnému nárůstu bezpečnostní spolupráce se Španělskem a Portugalskem spolu s dalšími evropskými národy. Na vojenských cvičeních afrického lva v Maroku se pravidelně účastní vojáci z USA, Kanady, Tuniska, Senegalu a Španělska, s marockými protějšky v pozemních a leteckých cvičeních, která mají posílit spolupráci, podporu a taktické porozumění mezi Evropou, Afrikou a Amerikou. Skutečnost, že Africký lev se odehrál v Maroku, je významná, protože království se snaží posílit profil svých bezpečnostních schopností poté, co byly v prosinci 2018 brutálně zavražděny dvě dánské turistky v oblasti Atlasu.
Maroko má zájem co nejvíce spolupracovat s EU a jednotlivými členskými státy v oblasti boje proti pašování lidí, terorismu a kybernetické bezpečnosti. Velvyslanectví EU by měla být nápomocna a ne se stát centrem přesně opačných aktivit.
Na jednu stranu v rámci spolupráce EU – Maroko inspirujeme království ke spolupráci v boji proti ilegální migraci, obchodu s drogami, zbraněmi a lidmi a na druhou zavíráme oči nad podvodníky na našich velvyslanectvích? Toto nekoresponduje a vyvolává pochyby, jak upřímný náš zájem o bezpečnost skutečně je.
Radim Radník
4.8.2020
P.S.
Článek převzal i VOX POPULI, VOX DEI. J.Š.
* * *
Samozřejmě budu informovat všechny odpovědné instituce země, včetně komisí pro bezpečnost Parlamentu České republiky, Vlády ČR, prezidenta ČR, všechny poslance, senátory, BIS (Bezpečnostní informační služba, podřízená Vládě ČR), Evropskou komisi, poslance Evropského Parlamentu, NATO a OLAF (Evropský úřad pro boj proti korupci a podvodům).
Informoval jsem i uznávaná světová média: BBC, NZZ, The Times, FAZ, New York Times, Le Figaro, Washington Post a další.
Všechny výše uvedené praktiky mohou být nebezpečím pro bezpečnost Evropské unie, ne pouze České republice. Nejedná se jen o ekonomickou (ne)legální migraci, ale především o nebezpečí možných teroristických rizik.
Jan Šinágl, 5.8.2020
* * *
9. výročí založení Sodales Solonis z.s. a 1. výročí exekuce za svobodu slova
* * *
Aktualizováno:
10.8.2020: Druhá ZOI k rukám ministra zahraničí Tomáše Petříčka
24.7.2020: Částečná odpověď na ZOI a odmítnutí ZOI ředitelky Mgr. Zuzany Štíchové.
17.7.2020: Sdělení ředitelky Mgr. Zuzany Štíchové.
11.7.2020: Děkuji panu premiérovi za milá slova a ocenění naší práce
10.7.2020: Druhá žádost o doplnění ZOI ředitelky Mgr. Zuzany Štíchové. Dnes byla doplněna.
7.7.2020: Dne 29.6.2020 jsem zaslal ministru zahraničí ČR Tomáši Petříčkovi ZOI. Dne 1.7.2020 odpověděla ředitelka Mgr. Zuzana Štíchová s žádostí o její doplnění. Dnes byla doplněna.
Read more...