Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 25.01.2021 11:13
    Greg Steube is my Congressman. He represents the district ...

    Read more...

     
  • 24.01.2021 22:23
    Velmi trefný komentář Martina Hály na téma politiky EU k Číně ...

    Read more...

     
  • 24.01.2021 20:45
    Sehr geehrter Herr Ulrich, Ich danke Ihnen für Ihr Email. Sie ...

    Read more...

     
  • 24.01.2021 13:25
    Ten agent kai aus Hannover /Kai Orac/ hlásá od 17/1 vše o ...

    Read more...

     
  • 24.01.2021 12:57
    Jestli dostal a přežil opravdu organofosfáty, bude se ...

    Read more...

     
  • 22.01.2021 20:47
    Grüezi Herr Ulrich, Gerne schliesse ich mich den Worten ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

IUSTITIA II

Dnešního dne jsem odeslal dopis předsedovi VS Praha Mgr. Luboši Dörflovi. S případnou odpovědí bude veřejnost seznámena. JŠ 

***

Tento soud  je zosobněním neprovedené debolševizace justice v ČR, na kterou nyní všichni doplácíme a je jednou z příčin dysfunkce české justice.

„Skutečnost je ovšem taková, že právě Vrchní soud v Praze, zejména ve spojení s Městským soudem v Praze, trpí zásadními systémovými potížemi, které zapříčiňují množící se selhávání jednotlivců.“ - „Též je nutno si uvědomit, že JUDr. Jaroslav Bureš, JUDr. Antonín Mokrý, JUDr. Jan Sváček, řadu let působili v legislativních radách a též jako poradci prezidentů Klause a Zemana.“- „JUDr. Jaroslav Bureš byl dokonce ministrem spravedlnosti ve vládě Miloše Zemana, kde má na svědomí mimo jiné zúžení práv občanských organizací v rámci novelizace trestního  řádu sněmovním tiskem 785, publikovaným  pod č. 265/2001 Sb., kde nebyl doposud dohledán relevantní podkladový materiál.“

Případ soudce Zdeňka Sováka není jediným problémem tohoto soudu. V roce 2018 policie řešila případ údajného korupčního jednání soudce Ivana Elischera, obžaloba byla sice podána k Městskému soud v Praze, ale tam jednání příliš nepokročilo, neboť mimo jiné jeden ze spoluobžalovaných doktor práv Nhat Mac Van začal trpět záhadnou nemocí….

„Problematikou Vrchního soudu v Praze a české justice se zabýváme již cca 30 let,“ uvádí Jiří Plicka, komisař spolku Habeas Corpus. „Málokdo si uvědomuje, že Vrchní soud v Praze je vlastně přejmenovaný bývalý socialistický Nejvyšší soud ČR, kde došlo po převratu v roce 1989 pouze k malým změnám.“

Podle Plicky je tento soud „zosobněním neprovedené debolševizace justice v ČR, na kterou nyní všichni doplácíme a je jednou z příčin dysfunkce české justice“, naráží Plicka na nedávný výrok Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku v případu Roberta Tempela.

Prvním předsedou Vrchního soudu v Praze (poté co, administrativně zanikl socialistický Nejvyšší soud ČR) byl pan JUDr. Antonín Mokrý, který soudil již od roku 1956 v socialistické justici. Následně se předsedou tohoto soudu stal velmi kontroverzní pán JUDr. Jaroslav Bureš, významný činovník skupiny, která se dle jejich skutků může označit jako „Potáčovi kluci“ a zákulisní hráč, jehož aktivity výrazným způsobem překračovaly hranice a mantinely justice. 

Jako pomocníka k sobě JUDr. Jaroslav Bureš vzal na post místopředsedy velmi kontroverzního JUDr. Jana Sváčka, opět významného spoluhráče „Potáčových kluků“.

Též kolem pana JUDr. Jana Sváčka bylo místy velmi rušno a kromě MUDr. Jaroslava Bartáka se kolem něho točilo a točí řada zajímavých „osobností“.

Nad rámec shora uvedeného nelze nevzpomenout činnost soudce Obvodního soudu pro Prahu 1 p. JUDr. Pavla Sedláčka, který v 90. letech,  asi cca do roku 2003 „soudil“ vazební případy (rozhodoval o vzetí obviněného do vazby) a až na pár výjimek zavřel každého do vazby. Říkalo se mu důvěrně generální ubytovatel Věznice Praha – Pankrác, vzal do vazby spolehlivě každého, koho mu policie s návrhem na vzetí do vazby přivezla.

Hodně tak pomohl nastupujícímu „Potáčovskému režimu“ likvidovat též potenciální konkurenci.

A aby byla jistota, bděl nad panem soudcem Sedláčkem tzv. „smrtící senát Městského soudu v Praze většinou v sestavě soudců Ťoupalíková – Mašínová – Gross, který zpravidla spolehlivě zamítal stížnosti obviněných proti rozhodnutím soudce Sedláčka o vzetí do vazby.

Na Vrchním soudu v Praze socialistickou zákonnost prosazovaly mimo jiné kupříkladu trestní senáty vedené soudruhy JUDr. Karlem Benešem, JUDr. Jaromírem Klimšou, soudci JUDr. Božena Papežová, JUDr, Věra Kavková, JUDr. Vaverka a řada dalších.

Očití svědkové pamatují ještě výroky socialistických soudců tohoto soudu z doby cca 10-15 let po údajné sametové revoluci typu „soud nabyl přesvědčení“ či „já si takto soudím 30 let  a nikdo mi tady nebude něco vykládat o lidských právech“ atd.

Advokáti o shora uvedených excesech a popsané situaci věděli, ale nikdo nikterak zásadně neprotestoval, každý z různých důvodů. Shora popsaný status quo byl a je totiž dán.

„Skutečnost je ovšem taková, že právě Vrchní soud v Praze, zejména ve spojení s Městským soudem v Praze, trpí zásadními systémovými potížemi, které zapříčiňují množící se selhávání jednotlivců,“ říká Plicka, komisař Habeas Corpus. „Je tomu tak proto, že půdorys socialistické (komunistické) výchovy  na základě kterého většina soudců Vrchního soudu v Praze vyrostla, jim dal takové návyky, že jim připadá (alespoň u významné části z nich) normální udržovat klientelistické vazby většinou s významnými činiteli bývalého komunistického režimu, popřípadě s jejich odchovanci a žáky, a v souladu s těmito vazbami se též chovat a postupovat.“ Právníci byli avantgardou bývalého režimu a socialistická zákonnost byla zaklínadlem a poslušnost stranickým špičkám povinností.

Ministerstvo spravedlnosti ČR a další orgány, které mají za povinnost dbát na fungování justice, konkrétní stížnosti a upozornění na excesy neřešily a neřeší (oni nepůjdou proti svým), a tak se nelze divit, že podle zásady „největším spojencem pravdy je čas“ dochází logicky k hromadění se systémových potíží a vylézání konkrétních případů na veřejnost, jako důsledek jejich dlouhodobého neřešení a neprovedené debolševizace justice, říká Plicka.

„Též je nutno si uvědomit, že JUDr. Jaroslav Bureš, JUDr. Antonín Mokrý, JUDr. Jan Sváček, řadu let působili v legislativních radách a též jako poradci prezidentů Klause a Zemana,“ upozorňuje Jiří Plicka. „JUDr. Jaroslav Bureš byl dokonce ministrem spravedlnosti ve vládě Miloše Zemana, kde má na svědomí mimo jiné zúžení práv občanských organizací v rámci novelizace trestního  řádu sněmovním tiskem 785, publikovaným  pod č. 265/2001 Sb., kde nebyl doposud dohledán relevantní podkladový materiál (změnu zákona věcně odůvodňující). Blíže viz: sdělení Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 23. 11. 2010, Blíže viz: odpověď JUDr. Jaroslava Bureše ze dne 4. 1. 2011“

Nadační fond proti korupci ve svých knihách „Čas oligarchů“ a „Chapadla justiční chobotnice“ zcela konkrétně popisuje konkrétní excesy shora uvedených funkcionářů.

Na základě konkrétních skutečností zastáváme názor, že p. soudce Zdeněk Sovák se stal sám obětí systému, na jehož vytváření, budování a udržování v chodu se sám podílel, tak jak je naznačeno již v článku „Lze si objednat trestní stíhání?

Stejně tak zastáváme názor, že ve vazbě dlouho nepobude a případ postupně vyšumí. Navíc jeho obhájci jsou šikovní a umějí v tom chodit. Prostě kdo umí, ten umí.

Celý článek: https://www.voxpopuli.sk/pravo/kauzy-pravo/modus-operandi-vrchni-soud-v-praze-a-ti-druzi.html

***

Případ Roberta Tempela – konečné rozhodnutí ESLP: Jak to, že není vichřice v České republice?

Další nevinně odsouzený. Soud, který skrz paragrafy chrání zločin, je součástí zločinu

Bc. Mike Bauer – oběť neuvěřitelných poměrů v českých věznicích!

Tak „úkoluje“ JUDr. Hana Marvanová policii, státní zástupce a soudy, aby posílaly nevinné do vězení?!

Napsal mi vězeň, kterého měla poslat do vězení JUDr. Hana Marvanová?!

Česká justice padá na dno. Kdo začne s nápravou?

***

„Zdůrazňování kontinuity minulého a současného práva je jen rafinovanou cestou, jak zabránit změnám v této zemi.“

JUDr. Vojtěch Cepl st.

***

Právní věta: „Z pohledu ústavněprávního nutno stanovit podmínky, za jejichž splnění nesprávná aplikace jednoduchého práva obecnými soudy má za následek porušení základních práv a svobod. Ústavní soud spatřuje tyto podmínky v následujících okolnostech: Základní práva a svobody v oblasti jednoduchého práva působí jako regulativní ideje, pročež na ně obsahově navazují komplexy norem jednoduchého práva. Porušení některé z těchto norem, a to v důsledku svévole (např. nerespektování kogentní normy) anebo v důsledku interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti (např. přepjatý formalismus), pak zakládá porušení základního práva a svobody.“

Nález Ústavního soudu ČR, sp. zn. III. ÚS 269/99 ze dne 2.3.2000, předseda ÚS prof. Vojtěch Cepl. st.

***

Z dokumentu o Miloši Formanovi – ukázka z filmu Lud versus Larry Flynt (1996): „Rozhodli jednohlasně. Sepsal to sám Rehnquist. Poslechni si to: Podstatou prvního dodatku je uznání svobody myšlenek. Svoboda projevu není jen součástí svobod jednotlivce. Je také zásadní pro hledání pravdy a pro životaschopnost společnosti. Při diskusi o věcech veřejných jsou i mnohem méně obdivuhodné činy chráněny prvním dodatkem. Takže jsme vyhráli.“

„Vím, že nejsme nesmrtelní. Ale já prostě nechci žít s tím, že zemřu a nic nebude mít smysl. A to je celé.“ Tak končí skvělý dokument ČT  (26.10.2019)

***

P.S.

To, že jsou opakovaně přistihováni soudci při řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu a netrestáni, jen ukazuje na hloubku morálního propadu společnosti. V 50.letech se soudilo, likvidovalo a popravovalo podle práva. Na budovách soudů SRN naleznete nápis „Právem ke spravedlnosti“. Na některých soudních budovách v ČR by mělo stát „Právem podporujeme zločin a zločince.“

 

J.Š. 30.12.2020

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 1.00 (1 Vote)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)