Je mnoho předpokladů a domněnek mezi námi, které platí jen velmi omezeně nebo vůbec ne. Každý máme právo mít své domněnky a předpoklady. K úvaze všem osloveným dám pouze jeden závěr, na kterém se dnes většinově shodnou odborníci z různých psychologických směrů. Ten závěr je jednoduchý, ale věci za ním jsou již mnohovrstevné a zamyslet se chvíli nad nimi vůbec není od věci.
"Vysoce radikální až fanatičtí jsou zejména lidé, kteří z různých důvodů nedokáží žít s adekvátními pochybnostmi o svých vlastních názorech, přesvědčeních a činech."
"Fanatismus nesouvisí s inteligencí, vzděláním ani sociální úrovní člověka. S těmito aspekty souvisí pouze jeho vnější formy."
"Snadněji lze zfanatizovat takovou populační skupinu, které byly dlouhodobými procesy sociálního inženýrství implementovány nezdravé hodnotové systémy a způsobena jim taková psychická traumata (zejména v dětském věku 0-12 let), kvůli kterým je trvale poškozena jejich bezpodmínečná sebedůvěra, sebeláska a sebepřijetí."
"Potřeba žít v pravdě je ve skutečnosti velmi slabá a pravidelně je upozaděná proti jiným - vývojově přirozeným - silnějším lidským potřebám. Pokud již je vyvinutá velmi silně, jedná se obvykle o potřebu patologickou, pramenící z extrémní potřeby sebeidentifikace individuálního lidského ega s výjimečnosti a nadřazeností."
"Potřeba žít v pravdě může být objektem stejné míry individuálního fanatismu, jako kterékoliv jiné lidské potřeby."
"Změna názorů, kterými se dlouhodobě člověk sebeprezentuje vůči svému okolí i vůči sobě samému a se kterými silně spojil svou vlastní identitu, zásadním způsobem ohrožuje jeho potřebu konzistence a celistvosti. Zasahuje jeho jiné fundamentální potřeby takovým způsobem, že takové názorové změny obvykle není sám vůbec schopen."
MUDr. Jan Vavrečka, Ph.D.
21.5.2022
Read more...