Odvolací soud ve Vídni Hilsnerovo odvolání zamítl.
Proces se značně antisemitskými prvky kritizoval už tehdy profesor Tomáš Garrigue Masaryk, pozdější československý prezident; vyvolal tím proti sobě značnou nevoli. Věc byla široce medializovaná; hovořilo se o tzv. hilsneriádě.
Snad to byly pochybnosti o spravedlnosti soudního rozhodnutí, které vedly císaře Františka Josefa I. k tomu, že Hilsnerovi udělil milost a změnil jeho trest na doživotí. V roce 1918 nový císař Karel I. Hilsnera propustil. Po dalších 10 letech, v roce 1928, Hilsner ve Vídni zemřel jako omilostněný dvojnásobný vrah. Rozsudek z roku 1900 je navzdory několika pokusům o jeho revizi stále pravomocný.
Nyní ovšem ředitelka Státního okresního archivu v Jihlavě PhDr. Renata Písková objevila závažné dokumenty v dosud nezpracovaném archivním souboru Četnická stanice Polná 1857-1943. Tyto písemnosti, zpřístupněné 22. 2. 2023, vrhají na věc nové světlo.
Jde o
a) korespondenci z roku 1910, která se zabývá žalobou korunního svědka Petra Pešáka proti Obci Polná kvůli vyplacení odměny za svědectví proti Leopoldu Hilsnerovi; je patrné, že Pešákovo svědectví (samo o sobě dosti chatrné) bylo vedeno zištnou pohnutkou, a nikoli snahou podat nestrannou výpověď;
b) dokumenty z roku 1913, týkající se vyšetřování „pomocného řezníka a četného delikventa“ Josefa Zatřepálka; z nich je zřejmé, že v době Hilsnerova procesu nebylo podezření proti Zatřepálkovi dostatečně prošetřeno;
c) zápis z roku 1913, týkající se konfrontace výpovědi Zatřepálkovy s výpověďmi dalších svědků, kteří byli v době soudního procesu konfrontováni pouze s Hilsnerem; soud tak nemohl v roce 1900 porovnat konfrontace s Hilsnerem s konfrontacemi se Zatřepálkem a provést jejich vyhodnocení.
Zda tyto nově nalezené doklady budou dostatečné pro znovuotevření procesu s Hilsnerem a prošetření podezření vůči Zatřepálkovi, posoudí Krajské státní zastupitelství v Brně, pobočka Jihlava.
- 2. 2023 zapsal: L. Müller
Read more...