Zápas s odkazem dvou totalitních režimů
… Tyto smlouvy mohou ve skutečnosti změnit široce rozšířené vnímání takzvané Jaltské zrady, jelikož byly podepsány Československou vládou dávno před konferencí na Krymu. Obzvláště otřesná je smlouva o budoucím rozdělení pravomocí na osvobozených územích podepsaná mezi Československou exilovou vládou a SSSR v Londýně, měsíc před vyloděním v Normandii. …
Tato esej diskutuje historii Československa v mezinárodním kontextu a prezentuje některé méně známé mezinárodní smlouvy podepsané exilovou vládou Edvarda Beneše.
Během své krátké historie se Československo stalo součástí dvou totalitních režimů, nejprve Protektorátu Nacistického Německa, a později jakožto Sovětský satelit, a jeho cesta k demokracii byla poseta stovkami tisíc zavražděných civilistů v době míru.
Tato esej je inspirována článkem Roberta A Dahla “Jaké instituce vyžaduje rozsáhlá demokracie?” který byl publikován v PSQ (Political Science Quarterly), Vol. 120, č. 2, letní vydání 2005, a v knize “Smysl Americké demokracie” od R Shapira publikované APS (Academy of Political Science).
První část stručně prezentuje ústavní vývoj v Československu od 1.SV do roku 1992, a vysvětluje nejdůležitější změny včleněné jednotlivými vládami. Analytická část této sekce přebírá podmínky polyarchální demokracie tak, jak jsou vysvětleny v Dahlově článku a aplikuje jeho závěry na situaci v Československu. Hlavním cílem knihy je pokusit se identifikovat hlavní důvody proč se oblíbený projekt presidenta Wilsona tak šeredně nepovedl.
Druhá část knížky prezentuje pozorování rozhodujících událostí v historii Československa. Tento přehled je velmi stručný a zdůrazňuje pouze události, které já osobně považuji za klíčové body obratu. Části 3 a 4 jsou věnovány možným chybám ve volebním system jako takovém, především s ohledem na jeho podstatu, a vlivu médií v uzavřené společnosti vážně omezené jazykovou bariérou.
Pátá, závěrečná část, srovnává má pozorování s Dahlovými principy polyarchální demokracie, a definuje podmínky, které se mohou později ukázat jako kritické pro další demokratický vývoj. Systém může mít řadu formálních znaků demokracie, a být přitom bezohlednou autokracií s vysokým počtem nepřirozených úmrtí zapřičiněných státem. Článek je míněn jako příspěvek k diskusi na téma jaký je rozdíl mezi demokracií a totalitním režimem, a pomoci k identifikaci podmínek, které přímo vedou k tyranii.
K této knize je připojen dodatek, který obsahuje přepis nepříliš známých originálních dokumentů. Především jde o Československo-sovětskou smlouvu o přátelství, vzájemné pomoci, a poválečné spolupráci mezi Československou Republikou a SSSR, která byla podepsána exilovou vládou 12. prosince 1943. Smlouvu ohledně vztahu mezi Československou vládou a velitelem sovětských vojsk o vstupu na sovětské armády na Československé území podepsanou Československou exilovou vládou v Londýně 8.května 1944, podrobný výtah z Programu Československé vlády Národní Fronty Čechů a Slováků přijatého 5.dubna 1945 (tzv. Košický vládní program), Smlouvu o uranu podepsanou Benešovou vládou v listopadu 1945, a analýzu U.S. Ambasadora do Československa Laurence A. Steinhardta “Původ Československé krize” pro Generála Marshalla, U.S. Secretary of State, z 30. dubna 1948.
Tyto smlouvy mohou ve skutečnosti změnit široce rozšířené vnímání takzvané Jaltské zrady, jelikož byly podepsány Československou vládou dávno před konferencí na Krymu. Obzvláště otřesná je smlouva o budoucím rozdělení pravomocí na osvobozených územích podepsaná mezi Československou exilovou vládou a SSSR v Londýně, měsíc před vyloděním v Normandii.
Speciální poděkování patří Národnímu archivu v Praze, a lidem z Americké akademické a zpravodajské komunity, kteří poskytli podporu a pomohli s lokalizací materiálu v jejich knihovnách.
Dr. Veronika Valdová
P.S.
Kniha je k dispozici na Amazon ZDE. J.Š.
Read more...