Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

„Teďka stojí za tebou gorila“, zpívá ve své úspěšné písni skupina Brutus. Možná že si tuto píseň nyní pobrukují i slovenští politici, finančníci a novináři. A určitě nebudou mít na mysli své případné tělesné strážce. Gorila vytěsnila ze slovenských médií všechna ostatní zvířata. Spis „Gorila“ odhaluje prostředí slovenské korupční džungle. V podstatě jde o to, že se „kupodivu“ ukazuje, že mocná finanční skupina ovlivňovala politická rozhodnutí ve svůj prospěch. To by ovšem nasvědčovalo tomu, že ten slovenský kapitalismus by měl mít adjektivum mafiánský. A údajně nešlo o jednotlivosti a selhání jednotlivců, nýbrž o propracovaný systém.

A jak je to u nás? My jsme si naši nejslavnější gorilu Moju, což je první gorilí mládě odchované v pražské ZOO, pro jistotu vyexpedovali do Španělska, abychom ji neměli na očích. Náš model fungování klientelistických sítí šel ještě dál. Ony sítě nejen ovlivňují politiku a jednotlivé politiky, ony přímo řídi stát. Dosazují do klíčových pozic své lidi. Vstupují do obsahové náplně jednotlivých úřadů i tvorby legislativy. Mají kontrolu nad údajnou kontrolou chodu státní správy. Vstupují do orgánů činných v trestním řízení. Mají své lidi v justici. Do značné míry ovládají média. Rozdělují veřejné zakázky a dotace, včetně těch evropských, spřízněným a loajálním partnerům. Jejich lokální odnože ovládají města a regiony. Svoboda, demokracie, volný trh, právo a pořádek … Jo, fajn. To se hodí na předvolební plakáty. Velké sítě (finanční skupiny) financují volební kampaně vlivných parlamentních stran a předplácejí si tak vliv a moc i na další období.

Za vznikem těch opravdu silných hráčů stály mocné figury minulého režimu. V případě Penty, která je osou spisu „Gorila“, to byl legendární generál Lorenc, kdysi náčelník Stb. V Čechách to odstartoval marketingový motor kupónové privatizace, což byly Harvardské fondy, které zakládal další prominent Stb Boris Vostrý. Významnou roli v tomto příběhu hrály i další zákulisní persóny, Juraj Široký či Karel Köcher. Pak přišli další sekáči. I oni měli v zádech různá esa minulého režimu. V jednom případě Popoviče, v jiném Potáče, Tkáče st., Koppa atd. Silné privatizační fondy začaly kumulovat kapitál, propojily se s bankami z devadesátých let a ovládly značnou část domácí ekonomiky. Šlo o majetek v řadu stovek miliard. Kolem mnoha příběhů se vytvořila nepropustná mlha a v ní se ztrácely nejen zdroje, ale i iluze, a také alespoň naděje na slušnou správu země. Pak přišla na řadu Konsolidační agentura, což byl „bermudský trojúhelník“ české ekonomiky. V době opoziční smlouvy se tzv. očistily banky a pak se prodaly za podivně nízkou cenu. Podrobný rozbor by si vyžadoval mnohem větší prostor. Klientelistické sítě ovládly i podniky s majoritní účasti státu a odtud vysávají další veřejné zdroje. Najdete je i ve zdravotnictví a vlastně ve všech resortech. Českých tunelů bylo více než dost a účet není zrovna malý. Sem tam se objeví nějaký náznak, že by se přeci jenom někde něco odhalilo, ale po letech to skončí tzv. do ztracena. Nebýt tlaků z venčí, pak by se kauzy MUS a některých armádních zakázek u nás vůbec neotevřely.

Poptávku a nabídku témat určují totiž opět sítě, přičemž metody jsou stále rafinovanější. Společenská, politická a ekonomická situace v ČR vykazuje všechny znaky hluboké krize. Příčiny nejsou zdaleka jen vnější. Opak je pravdou. Veřejnost nemůže nevnímat neefektivní a často i nemravnou správu země. Politický systém se rozkládá a ztrácí schopnost kontroly i usměrňování společenských procesů. Rozhodující vliv na chod administrativy a na „odklánění“ veřejných zdrojů mají klientelistické sítě, často přímo navázané na velké finanční skupiny. Ostatně o nich píše mimo jiné i poslední výroční zpráva Bezpečnostní informační služby, pochopitelně bez odezvy. Lobbismus, korupce a propojení politiky se zákulisními hráči, ale i organizovaným zločinem demoralizují celou společnost. Začíná to prokorupčním systémem financování politických stran, pokračuje to bezzubou, a často i účelovou legislativou, a nevýkonnými orgány činnými v trestním řízení. To vše znamená ztrátu důvěry občanů ve výkonnou, zákonodárnou i soudní moc, vymahatelnost práva, rovné a férové soutěže, a především naprostou ztrátu autority stávajících tzv. politických elit. Pláte se, jak z toho ven? Prvním krokem musí byt důkladný a pravdivý audit uplynulých 22 let a vyvození konkrétní odpovědnosti jednotlivců. V jiné souvislosti jsme nedávno slyšeli heslo – „Co bylo nakradeno, musí být navráceno“. Ano, nezbývá než souhlasit. Ale stále platí, že kapříci si svůj rybník nevypustí. Spíše si najdou nějakou destinaci k novému životu ve svém období již post pirátském. Jinými slovy – kde není žalobce, tam není ani soudce. A mezitím naše úžasná vláda rozpočtové odpovědnosti (a boje proti korupci) škrtá výdaje a zvyšuje daně, ale nejen daně, nýbrž zdánlivě paradoxně i státní dluh. A abychom se nenudili, tak nás občas pobaví nějakou tou rozvernou vládní krizí či interním auditem ve spol. ČEZ. Dobře nám tak. Opravdu?

P.S. Spis „Gorila“ je zajímavé čtení. A možná i inspirace.

Petr Havlík, 12.1.2012

Karlovarský soud se ve čtvrtek, 12.ledna 2012, na svém druhém jednání začal zabývat žalobou Města K.Vary proti kupujícímu Moseru (p. Vlk, předseda ODS). Nejprve soud odmítnul zásadní námitku obhajoby ... a naopak zahájil líčení čtením důkazů.

http://www.radnicnilisty.cz/lazenska-soud-moser-vlk/

Jiří Kotek, ALTERNATIVA
Zastupitel v Karlových Varech
Mobil: 603 222 921
Tel. + záz. 353 222 921

Komentáře