Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

čt srp 13 @08:30 -
OS Trutnov Pavel Wonka

Nejnovější komentáře

  • 14.07.2020 11:59
    Právo a spravedlnost - demokratický řád lidských práv a svobod ...

    Read more...

     
  • 12.07.2020 09:16
    Můžeme mluvit o pravdě či o pravdách jak dlouho chceme. Děláme ...

    Read more...

     
  • 10.07.2020 09:30
    Je to stále stejné. Komunistická strana jde svým směrem svými ...

    Read more...

     
  • 08.07.2020 12:13
    Je to stále stejný nezpůsob jednání komunistů, vůči jinými ...

    Read more...

     
  • 07.07.2020 22:32
    Někteří naši poslanci nesnáší svobodu projevu. Skončí jako ...

    Read more...

     
  • 07.07.2020 21:57
    Kritik Kadyrova zastřelen ve Vídni. Tento stát všechno prohraje ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Cincar_Jan_K_231_CDNV pátek dne 26.dubna 2013 od 12:00 hodin vzpomeneme před OS Trutnov 25.výročí smrti Pavla Wonky a jeho nedožitých 60.narozenin.

Přináším článek z kanadského časopisu K 231. Autor je zřejmě bratr manželky spisovatele Josefa Škvoreckého. Mezi kanadskými krajany vykonala velký kus práce Eda Ottová. Pohár hořkosti pro Edu Ottovou (2. dubna 1931 - 10. prosince 2010). O Janu Činčarovi není nic na internetu k nalezení… Čest jejich památce a odkazu!

 

… Byla Eduska Ottova velkym clovekem? V posledni dobe se mi mozkem dost drze potloukala otazka, co je nejvznesenejsi lidska vlastnost, definujici ostreji nez cokoliv jineho to nejcennejsi v nas. Delal jsem sam sobe ruzne navrhy. Navrhoval jsem odvahu: Jan Hus v Kostnici, Winston Churchill (nebo Douglas MacArthur) vysmivajici se smrti uprostred bitvy, parasutisti, kteri zavrazdili Heydricha, vzdor Karla Haslera, Milada Horakova pred soudem... Navrhoval jsem vernost. Navrhoval jsem obetavost. Nakonec jsem dosel k ctnosti docela nekriklave, zastrcene nekde v almare, ke Ottova_Eda_IIIktere se hoste nevodi: schopnost odmitnout v sobe nenavist, at zlociny spachane na nas a na nasich drahych, na nasi zemi jsou ohavne mimo predstavivost, at jsme vbiti do bahna, poplivani, at vesi nase nejblizsi... Tuto skromnou, na pohled obycejnou ctnost, jsem obcas tusil jeste v dobe, nez se mi sama definovala v dusi. Nalezame ji v bibli, v prikazu milovat i sve nepratele, v Husove poselstvi k domovu, byla domovem v srdci sv. Frantiska z Assisi, vyzarovala z Milady Horakove v onom snad nejostudnejsim procesu nasich dejin. Ale ti vsichni zili bud v jinem case nebo mimo muj blizky okruh. Edusku Ottovou jsem znal blize, zvlaste v poslednich nekolika letech. A byla to Eduska, v niz po mem soudu pulzovala nejsilneji ta na pohled obycejna ctnost nedovolit ani brutalite ani nejodpornejsi zhovadilosti, aby se nenavist zahnizdila v jejim srdci. …

… V procesu od 12. do 14. unora 1952 Eduska byla odsouzena k deseti letum zalare, jeji maminka k dvanacti letum a bratr Alek odsouzen k smrti. Byl popraven 17. kvetna tehoz roku. Behem sveho vezneni (dalsi ukazka spojitosti vsech veci) se Alek setkal s Frantiskem Ottou (jeho rodina az do znarodneni, ve skutecnosti ukradeni, komunistickym rezimem, vlastnila tovarnu na mydlo, jedle tuky a kosmetiku v Rakovniku). Frantisek Alekovi slibil, ze jestlize vezeni prezije, Edusce pomuze. Frantisek byl propusten na amnestii v kvetnu 1960. Eduska byla propustena 28. cervna 1961. Nasla docasny domov u tety Hany. Ten den vecer, kdy se vratila, nekdo zaklepal na dvere tetina domku. Ve dverich - jak to Eduska pozdeji popisovala - "stal hnedooky, opaleny, kudrnaty Frantisek Otta". Po trech mesicich se stali manzeli. V roce 1966 se rozhodli odejit. V Mariboru se rozdelili do dvou skupin. Frantisek mel 3,51eteho syna Frantiska, Eduska 2,51etou Michaelu (Miu). Edusce se podarilo prekrocit hranice do Rakouska (jak pozdeji vypravela Zuzane Hahnove, v okamziku, kdy prechazela hranici mela pocit, ze je neviditelna) a pred koncem roku dorazit do Kanady, kde na ne jiz cekala Frantiskova sestra Marie Hanusova. Frantisek byl chycen, vracen do Prahy a odsouzen na jeden rok do vezeni (o jeho syna se starala Frantiskova sestra, Dagmar Rydlova). Ale i on, o dva roky pozdeji, zasluhou mimo jinych i kanadskeho ministerskeho predsedy Pierra Elliota Trudeau, emigroval do Kanady.

V Kanade manzele vstoupili do Masarykova ustavu a v r. 1985 inspirovali zalozeni Klubu K-231 v exilu, jehoz clenstvo zvolilo predsedkyni Edusku Ottovou. Z podnetu Ottovych byl na Masaryktownu Klubem K-231 postaven pamatnik obetem komunismu, dilo sochare Josefa Randy z Winnipegu. Eduska Ottova vedle toho po celou dobu existence Klubu organizovala sbirky na pomoc socialne slabym politickym veznum. Za osobni hrdinstvi a cetne zasluhy byla Eduska Ottova v r. 2002 vyznamenana prezidentem Havlem medaili Za zasluhy II. stupne. …

… Jakou to hnusnou zver (s omluvou vsem dobrym zviratkum) rodi tato zem? Nebo Eduscino vypraveni o dvou detech, ktere ze zoufalstvi spachaly sebevrazdu. Nebo ta noc, kdy Eduska a jeji spoluvezenkyne -jako skoro kazdou noc - slysely nadavky a udery a narek mucenych a jedna z vezenkyn nahle zalomila rukama a vykrikla: "To je hlas mojho muza... oni utlukaju mojho muza." Jak veliky by musel byt kalich trpkosti, aby zlomil Edusku Ottovou a prinutili ji nenavidet? Rodine ukradli majetek, Edusku a jeji matku zavreli na deset let (maminku na dvanact) do kriminalu a vystavili kazdemu ponizeni, jake si mravni luza dokaze vymyslit (tatinek jim jen tak tak - smrti - unikl), bratra popravili, syn zemrel tragickou smrti, Eduska skoro oslepla... A nezlomili. A neprinutili. Nevim, jak skoncili jeji pronasledovatele. Ale byl jsem svedkem - skoro az do konce -jak odchazela Eduska. Klidna, pokorne hrda, bez i spetky nenavisti. Ten film, o nemz je tu zminka, by mel videt cely narod.

… Eduska byla zenou velike viry - povazuji si za cest (a snad i za utechu), ze ackoliv mne nebyl dan dar viry, mezi me nejlepsi pratele patri lide, kteri veri celou dusi. Rev. Libor Svorcik, Rev. Ladislav Kozak. Nejhloubeji ze vsech na mne zapusobila Eduska. Navstivil jsem ji s pastorem Kozakem nekdy pred rokem. Ke konci navstevy nam dala modlitbu, kterou napsala "Evicka" v Hradci Kralove v roce 1960 a Edusce ji v nemocnici, kde lezela se zapalem plic, cetla jeji lekarka Maruska (prijmeni Eduska zapomnela). Cetli jsme ji spolecne. Mohla byt napsana Eduskou:

Modlitba

Dekuji Ti, ze Ti slouzit smim,

za Tvou lasku, za ochranu Tvou.

Za to, ze Ti zcela nalezim.

Dekuji Ti za pokrm a strechu nad hlavou.

Za to prevelike, co mi davas,

i za to male, co mi ponechavas.

Dekuji Ti za vsechny pisne,

jez pro me kdy znely,

za tento okamzik, i za zivot cely.

Dekuji Ti za tajemstvi krize

i za velikou zari vzkriseni,

jez svetlem veku je.

Jen v nich plevel svych zalu

vidim kvest plane.

Tak malo lidi Bohu dekuje.

Prijmi muj dik i za ne.


A diky za Edusku

 

http://zpravy.org/1/2011/01/Ottova.html

 

J.Š. 3.4.2013

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Share

Komentáře   

+6 #1 Jarda Lamr 2013-04-04 09:58
Škoda, že článek o panu Č. obsahuje málo identifikačních údajů. Nicméně, v evidenci EZO je zmínka o osobě Jan Činčar, narozen 5.5. 1945 a svazcích StB na jeho osobu pod čísly V-1630 S-StB Ústí nad Labem a svazek č. 4429 u XII.Správy SNB s datumem založení 10.4.´62. Jde o totožnou osobu? Pokud ano, mohou více napovědět archivy bývalé StB na Slovensku. /Viz. XII. Správa - kontrarozvědka fungující právě právě tam./

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)