Ukrajina vyřadila komunisty z voleb. Viní je z mučení lidu a vražd - Bude zajímavé sledovat, jakou pozornost této zprávě budou dnes věnovat veřejnoprávní média? Ukrajina je na Východě, ale vyřazením komunistů z voleb prokázala, že je na Západě více než Česká republika, kde vliv komunistů i bývalých posiluje! - Bolševici a hladomory!
Václav Havel: „Myslím, že knihy jako je „Žil jsem zbytečně“ od Jiřího Hejdy jsou nesmírně
důležité, ne-li pro nic jiného, tak aspoň proto, že pomáhají udržovat to, čemu se říká „paměť národa“. Bez paměti není kontinuity a bez kontinuity není identity.“
… (Ne nadarmo jej Baťa jako předního ekonoma chtěl získat pro svůj podnik a Hejda - příznačně odmítl s tím, že by se ocitl ve střetu zájmů a nemohl by svobodně psát; Baťa - také příznačně - jeho rozhodnutí naprosto respektoval. Tedy vítězit vždy čestně a ne za každou cenu.) Kromě toho pociťujeme autorovo přirozené, žité vlastenectví bez náznaku šovinismu nebo xenofobie a s příslušnou mírou sebekritičnosti i skepse. Být vlastencem znamená pro Hejdu pracovat pro obecný prospěch, který jediný může zajistit skutečný a trvalý prospěch vlastní. A především pak vnímáme jeho hluboké demokratické cítění, sociální étos, úctu k práci jiných i k jejich názorům, korektní cesty k prosazování třebas i bolavé pravdy. …
* * *
Vážení a milí přátelé,
koho by to zajímalo, upozorňuji, že od soboty 25. července vysílá Český rozhlas na stanici Vltava každý den od 18.30 na pokračování ve 21 půlhodinách četbu z románu mého dědy Jiřího Hejdy: Žil jsem zbytečně. Jedná se o četbu, kterou připravil a režíroval již v roce 1991 Josef Melč a čte to Otakar Brousek. Připojuji i informaci z rozhlasového časopisu. Škoda, že tam nepřipomenuli i nové vydání (v podobě knižní i jako e-knihu) v nakladatelství Machart. Pokud by se někomu z Vás podařilo celý cyklus nahrát, prosím, dejte mi vědět. Mám jen starou kopii na kazetách a uvítal bych digitální verzi.
Přeji příjemný zbytek léta a srdečně zdravím
Lukáš Matoušek, 24.7.2015
* * *
Tajný zázrak Jiřího Hejdy
Kdyby se situace v Československu po roce 1945 ubírala stejným směrem jako třeba ve Francii nebo v Itálii, dovedu si představit, že by už během 60. let značka Hejdovy Továrny kuchyňských zařízení zářila neony v různých evropských metropolích. V takovém případě by ale před námi neležela jeho sbírka Sonety, neměli bychom rukopisy řady Hejdových povídek, románu Útěk nebo pentalogie Národ sobě, které spolu s jeho publicistikou připravuje nakladatelství Euroslavica postupně k vydání. Pokud by snad Hejda napsal autobiografii, byla by o životě úspěšného ekonoma a podnikatele a asi by se nejmenovala Žil jsem zbytečně. Kde však leží hranice mezi zbytečným a nezbytným v dobách, v nichž, řečeno Hejdovým veršem, “tma, nenasytný žrout, zdávila město”? …
V jeho charakteru se protíná řada vlastností, zdánlivě protikladných, ale typických pro prvorepublikového intelektuála ve své ryzí podobě. Na první pohled upoutá jeho velká praktičnost, racionalita i vůle a ctižádost: uchopit vzpouzející se problém, zkrotit jej, osedlat a dorazit na něm první do cíle. To jej sbližovalo s baťovskou školou. (Ne nadarmo jej Baťa jako předního ekonoma chtěl získat pro svůj podnik a Hejda - příznačně odmítl s tím, že by se ocitl ve střetu zájmů a nemohl by svobodně psát; Baťa - také příznačně - jeho rozhodnutí naprosto respektoval. Tedy vítězit vždy čestně a ne za každou cenu.) Kromě toho pociťujeme autorovo přirozené, žité vlastenectví bez náznaku šovinismu nebo xenofobie a s příslušnou mírou sebekritičnosti i skepse. Být vlastencem znamená pro Hejdu pracovat pro obecný prospěch, který jediný může zajistit skutečný a trvalý prospěch vlastní. A především pak vnímáme jeho hluboké demokratické cítění, sociální étos, úctu k práci jiných i k jejich názorům, korektní cesty k prosazování třebas i bolavé pravdy. Sám byl ateista, ale respektoval duchovní rozměr existence. Tyto zmíněné rysy řadí Hejdu po bok dalších osobností první republiky - ostatně jeho přátel a kolegů z novin: Ferdinanda Peroutky, bratrů Čapkových (Sonety naznačují, že by měl blíže spíš k hloubavějšímu i jadrnějšímu Josefovi než k uhlazenějšímu Karlovi), Josefu Palivcovi. To vše se stalo fundamentem dramatické i jímavé osobní výpovědi, vzniklé z “vnitřní potřeby” a tvořící autorovo světonázorové “vyznání víry”.
Onen borgesovský “tajný zázrakě” díla, uchovávaného v paměti, se pro nás tedy stal zjevným. Rád bych doufal v další zázrak - aby se ideály, které Jiří Hejda zastával, o kterých psal a podle nichž žil, staly znovu součástí naší dnešní praxe.
Vladimír Kříž, nakladatelství Euroslavica
(předneseno v Praze v Kolovratském paláci Senátu na křtu Hejdových Sonetů 19. ledna 2011)
http://www.nfan.cz/vydani-sonet/laudatio-sonety-vladimir-ki
* * *
Křtu knihy Hejdových Sonetů v Kolovratském paláci dne 19.1.2011 jsem se zúčastnil. Vzpomínám si, jak
se tehdejší ministr kultury MUDr. Jiří Besser vyhýbal setkání se mnou. Přítomnost funkce ministra kultury byla na místě, rozhodně ne už její nositel, který svým morálním profilem byl pravým opakem Jiřího Hejdy.
Neméně skvělá kniha Jiřího Hejdy ÚTĚK, vyšla poprvé v roce 1969, letos vychází znovu: … Hlavní hrdina utíká před nelidským systémem, neutíká ale před svým svědomím, ideály a zodpovědností. A tak, aniž by to oslabilo dramatičnost děje, můžeme sledovat i jeho niternou cestu ke správnému rozhodnutí... Román Jiřího Hejdy, který vznikl na základě autentických vyprávění autorových spoluvězňů, vyšel poprvé – a na dlouhou dobu naposledy - v roce 1969. I přes nastupující cenzuru se tehdy již nepodařilo normalizátorům zabránit vydání a kniha se setkala s nebývalým ohlasem 
čtenářské veřejnosti. Nyní vychází po 46 letech znovu...
Dne 24.2.2012 se v Klementinu konalo předání ceny Torza naděje. Mj. ji obdrželi Jaroslav Bezděk, bezcharakterní předseda KAN Přerov z rukou novináře Luďka Navary, bezcharakterní Vladimír Hučín z rukou herce Ondřeje Vetchého a JUDr. Hana Marvanová z rukou soudce JUDr. Vojtěcha Cepla ml. Předávajícím to nelze vyčítat, tehdy ještě nemohli nic tušit a vědět. Dnes už by vědět měli.
Pana Josefa Vláška jsem si jako charakterního člověka, filologa, překladatele a mecenáše, velmi vážil. Neměl rád konflikty. Byl to jemný intelektuál, který neměl schopnost vnímat zlo ve svém okolí, či ho vědomě potlačoval. Není divu, že se jeho tajemníkem stal Vladimir Hučín s platem 8.000,-Kč měsíčně. Co za tyto peníze odváděl za práci je mi dodnes záhadou. Jisté je, že skonem Josefa Vláška, „tahouna“ a zakladatele NFAN, dne 6.8.2014, činnost NFAN se zcela zastavila, jak dokazují jeho webové stránky. Z pana Hučína se stal mezitím díky mnohamilionovému dědictví, odkázaném mu majitelem přerovské firmy KAZETO Karlem Zejdou, milionář. Že by pan Hučín převzal roli pana Vláška, nebo alespoň věnoval na činnost NFAN peníze, silně pochybuji. To spíše uvěřím, že plat jako tajemník pobírá tento darebák dodnes....
Je zajímavé, že mnoho pořadů s nekomunistickou tématikou jsou v archivu ČT a ČRo roky, ale mnohé s komunistickou tématikou jen týden, přitom jsou často z produkce ČT a ČRo? Chrání si tak obě veřejnoprávní média svá autorská práva za peníze občanů? Pochybuji, že by potomci Jiřího Hejdy dovolili uložení pořadu do archivu pouze na týden. Poslechněte si ukázku ze skvělého fejetonu syna Ludvíka Vaculíka - Ondřej Vaculík: Zpívá Karel Gott aneb Jak Babetta nešla do světa – v archivu ČRo nebyl ani týden, jak má, prý se stala chyba…?! Naštěstí jsem ji stihl natočit.
Dnes jsme na Letním táboře v Praskolesích přivítali už 5.turnus, ale ještě nejsme za půlkou. Pro velký zájem a přízeň kalendáře uspořádáme ještě rekordní 9.turnus. Dnes večer budu opět dětem vyprávět o Janu Husovi, pro kterého byla cena pravdy vyšší než cena vlastního života. Naposledy děti debatovaly skoro hodinu. Věřím, že by jejich názory potěšily i Mistra Jana Husa.
Jan Šinágl, 25.7.2015
* * *
Ukrajina vyřadila komunisty z voleb. Viní je z mučení lidu a vražd
Ukrajinská justice oficiálně zakázala místním komunistům kandidovat ve volbách a zbavila je práva zapojit se do politického života země. Komunisty viní z mučení lidu a masových vražd. Verdikt je vyvrcholením procesu, který začal žalobou proti komunistům loni v červenci. Od května platí na Ukrajině zákaz komunistické propagandy a symboliky.
„Tato politická síla a jiné podobné politické strany od dnešního dne nemohou být subjekty volebního procesu a nemohou se účastnit komunálních ani celostátních voleb,“ prohlásil v Kyjevě šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksandr Turčynov. Zákaz označil za akt historické spravedlnosti a obvinil tři existující ukrajinské komunistické strany z mučení ukrajinského lidu a masových vražd.
Podle ministra spravedlnosti Pavla Petrenka resort provedl během posledního měsíce prověrku ukrajinského komunistického hnutí. Dospěl k závěru, že existující komunistické strany „svou činností, názvem, symbolikou, stanovami i programem odporují požadavkům zákona o odsouzení komunistického a nacionálně socialistického totalitního režimu“, který vstoupil v platnost počátkem dubna.
Na Ukrajině působí kromě nejstarší Komunistické strany Ukrajiny (KPU) ještě Komunistická strana Ukrajiny (obnovená) a Komunistická strana dělníků a rolníků. Nejsilnější KPU byla po zákazu v roce 1991 o dva roky později obnovena, její činnost ale poznamenaly vnitřní rozpory a vliv strany postupně upadal.
Likvidace komunistického odkazu
Zatímco například ve volbách v roce 1998 získali komunisté čtvrtinu všech hlasů, v roce 2006 skončili s necelými čtyřmi procenty. Dnes mají komunisté ve sněmovně o 450 poslancích 23 svých zástupců, jejich frakce ale nyní automaticky zaniká. Ostatní dvě komunistické strany se pohybují na okraji politického dění.
Komunisté mají tradičně největší sílu v ruskojazyčných oblastech na východě země, na západě Ukrajiny je jejich vliv fakticky nulový. Strana do loňského převratu aktivně podporovala proruský režim prezidenta Viktora Janukovyče a podílela se na vládě, což v nemalé míře přispělo k jejímu dnešnímu zákazu. V Donbasu komunisté podporují proruskou politiku separatistů, celostátně největší popularitu má KPU v Doněcké a Luhanské oblasti.
Proces likvidace komunistického dědictví má na Ukrajině kromě institucionální podoby i praktický dopad na život běžných občanů. Desítky měst, obcí a ulic, pojmenovaných v minulosti po bolševických revolucionářích a sovětských vůdcích, nyní mění svá jména. Z náměstí mizí sochy sovětského revolucionáře Vladimira Uljanova-Lenina a jeho spolubojovníků, pokud nebyly strženy už po loňském násilném převratu.
* * *
Z českého politického chlívku a jiné souvislosti
Aktualizováno:
No, na Ukrajině způsobili bolševici dva hladomory, pokaždé s miliony zemřelých hladem. První proto, aby zkrotili vzpurné sedláky, odmítající kolchozy, druhý pro prostou propagaci sovětizmu v roce 1947. Tehdy bylo katastrofální sucho. SSSR, sám suchem těžce poškozený, poslal, za cenu hladomoru - opět na Ukrajině - obilí do mnoha států Evropy, z toho do ČSR 1,400.000 tun! Paměť národa Ukrajinců, myslím, tuto odplatu (zákaz stavět komunistické kandidátky pro volby), schvaluje. Když jsme u toho, volební praxe s kandidátkami politických stran je zkázou demokracie a semeništěm korupce. Po poslancích se veřejně (!) vyžaduje stranická kázeň, místo vlastního svědomí. A už to, že dostávají za stranickou kázeň pohádkové platy (atd.), je ultrakorupce. Hrdý a pravdě oddaný poslanec a vlastenec by se 70% poslaneckého platu vzdal. I při vědomí, že příště už na kandidátce určitě nebude.
Vrbík, Zlín, 26.7.2015
* * *
Téměř 90-letý komunistický zločinec odsouzen. Rozsudek zní 20 let vězení.
ČRo Vltava: Jiří Hejda: Žil jsem zbytečně
Dnes před 5 lety zemřel Milan Paumer, člen odbojové skupiny bratří Mašínů
FOD: Bude bývalá komunistická prokurátorka JUDr. Marie Vodičková obžalována?
Z českého politického chlívku a jiné souvislosti
AS ZIZLAVSKY v.o.s. žaluje JUDr. Hanu Marvanovou, aneb svědek Veverka šokoval veřejnost
* * *
Read more...