Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Co je dnes možné aneb odpovězte si sami PROČ?

… V průběhu 10 minut jsem tedy podle rozsudku měl být schopen na zcela neznámém místě v kadeřnictví přepadnout a bojovat s poškozenou kadeřnicí na několika místech, na kterých se našly krevní stopy, dále najít v šuplíku a v kabelce peníze a tu kabelku dokonce zavřít na zip a zavřít i šuplík. Pak ještě uzamknout kadeřnictví, zbavit se březového polena v délce 45 cm, peněženky a klíčů a doběhnout bez stop od krve a bez rozrušení domů k babičce a okamžitě začít v klidu komunikovat na FB - je toto možné techniky i lidsky? …

Sedím natvrdo bez odpovědí na tyto otázky a z jakého důvodu - každý nechť si odpovědi najde sám. Každý má své proč, já jsem v poslední době řadu těchto proč ztratil. Co jsem ale neztratil, je víra ve spravedlnost. Nemyslím teď tu, kterou prý zaručuje státní aparát a systém, ale víru v to, že každému se dostane bohatá úroda toho, co zasel.

Podívejme se teď společně (nebo podívejte se teď se mnou) na některé skutečnosti, které bez ohledu na to, zda byly vůbec možné, rozhodly o tom, že jsem byl odsouzen ze spáchání loupežného přepadení s pokusem o vraždu. Během týdne jsem bydlel kvůli studiu u svých prarodičů v Hořicích a domů do Liberce jezdil na víkend. K  činu došlo 21. února 2013 v pánském a dětském kadeřnictví na sídlišti v Hořicích, kde jsem se chtěl po hodině angličtiny nechat ostříhat. Kadeřnice mě však již před koncem pracovní doby odmítla. V sobotu 23. února mě doma matka upozornila, co se v Hořicích stalo a že hledají svědky. Sám jsem zavolal na Policii, abych řekl, že jsem toto kadeřnictví navštívil.

Kvůli mnoha nesrovnalostem v časové ose zde musím uvést i časy stěžejních událostí. K činu tedy došlo ve čtvrtek - cca v 17 h. V 18:20 h našel v tomto kadeřnictví svou matku syn z prvního manželství, Ukrajinec, p. Moroz. Se svou matkou prý nežije, ani se s ní příliš nestýká a ona ho dokonce kvůli mnoha jeho exekucím vyhodila z domu. Důvody, proč do kadeřnictví šel, se podle jednotlivých pozdějších výpovědí lišily a tato stopa se z neznámých důvodů od začátku neřešila. (Jak ji našel Moroz?)

Ještě týž den, kdy jsem upozornil Policii, tzn. 23. února, přijeli tři vyšetřovatelé z Hradce Králové a několik hodin mě vyslýchali. Pak si s sebou odnesli oblečení, které měl na sobě potenciální pachatel, tzn. rifle, tmavou bundu a všechny boty. Oblečení vzali volně do rukou, bez rukavic a bez jakýchkoliv zabezpečených sáčků položili do kufru služebního auta. Ten samý den se také tři kriminalisté zastavili na místě činu. Údajně dohledávali nějaké nehty paní poškozené. Ohledání se neúčastnil žádný technik ani svědek, nepořizoval se videozáznam ani fotografie.

V úterý 26. února se poškozená probudila na oddělení JIP  z kómatu. Nejdříve ji ve 14 h vyslýchají dva kriminalisté, a to bez přítomnosti svědka a bez zdravotníka, a výsledkem je Úřední záznam, který má i podpis. Poškozená ale později u soudu sděluje, že na takový výslech nepamatuje a že podpis není její. Další zkoumání podpisu soud zamítl. Téhož dne je poškozená vyslechnuta znovu, a to v cca 17 h, tentokrát za přítomnosti státního zástupce a soudce. Z tohoto výslechu je pořízen videozáznam, který byl ale zadržován a poskytnut teprve v den vynesení 1. rozsudku, což bylo v lednu 2014. Obě výpovědi poškozené, ač pocházejí ze stejného dne, se diametrálně odlišují. Na fotorekognici mě nepoznává, dokonce mě jako pachatele vylučuje.

Dva týdny po činu mě ráno u školy před zraky mnoha studentů zadrželo cca 14 neuniformovaných policistů poté, co mě v úseku asi 1 km sledovali čtyřmi vozy. Povalili mě na zem a odvezli do Hradce. Byl mi přidělen právník ex offo, já byl okamžitě obviněn a nařídili mi vazební zasedání, kterému bylo okamžitě vyhověno. Teprve večer dostali moji prarodiče zprávu o situaci, a to formou domovní prohlídky u nich. Rodiče odletěli 2 dny před zásahem na plánovanou dovolenou, takže nemohli nijak reagovat

Výslech poškozené se opakoval asi po 6 týdnech, ale její výpověď ohledně popisu pachatele se opět mění. Proběhla i rekonstrukce případu na místě činu. I když vzhledem k nálezu ohledání místa činu označila obhajoba verzi poškozené jako technicky nemožnou, policie toto neřeší. Nenašla se zbraň, nenašly se klíče od provozovny, nenašla se ani peněženka, která měla být odcizena.

Na základě čeho jsem byl obviněn? Na základě svědectví paní Šlechtové a tvrzení paní poškozené. Svědkyně Šlechtová koukala z okna ve 4. patře domu naproti a pachateleviděla vcházet do kadeřnictví v 16:59 h. Paní poškozená řekla, že poslední platící zákazník byl chlapeček a pak (zde nevím, jestli už jen tam byl, nebo ho viděla apod.) pachatel. Z výslechu paní Šlechtové vyplývá, že pachatel, kterého viděla z okna, přišel z jiného směru než já, měl na sobě jiné oblečení a měl blonďaté vlasy na krku vystříhané. Neměl s sebou žádný batoh, nedržel žádné poleno a ani neměl rukavice. Proč soud zcela ignoroval další svědky, kteří mě prokazatelně potkali v 16.55 h, když jsem odcházel od kadeřnictví? V 17 h, tj. v době kdy pachatel prováděl loupežné přepadení, jsem byl již doma u svých prarodičů, kteří toto dosvědčují. v 17.10 h jsem komunikoval na svém FB. Několik svědků také popisuje moje chování ten večer jako zcela normální, neměl jsem žádný motiv, ani nic nenasvědčovalo tomu, že bych ukradené peníze, což bylo 10 tisíc Kč, na něco použil. Navíc podle soudního znalce by charakter útoku musela zanechat stopy od krve na útočníkovi do výše minimálně 1,2 m. Když na oblečení žádné stopy krve nalezeny nebyly, soudce označil, že oblečení mohlo být vypráno nebo jiné. To, že vypráno nebylo, ani nebylo nalezeno jiné, bylo dokázáno expertízou. Naopak se v zamčeném kadeřnictví našly stopy krve, které nepatřily mně ani záchranářům. Nebyly ani poškozené, za jejímiž nehty se našla DNA, která také nepatří mně. Soud neřešil to, že DNA nebyla ztotožněna. Prý může patřit zákazníkovi. Když se stopy v krvi znovu zkoumaly, neshodovaly se s nikým ze záchranářů, rodiny, tedy nebyly objasněny, ale neshodovaly tvarem ani velikostí boty s mými.

Takže si shrňme, na základě čeho jsem byl primárně odsouzen v lednu 2014 (?). Na základě svědectví poškozené, která pachatele nikdy na fotorekognici nepoznala, a to ani při rekognici in natura, kdy označila jiného pachatele. Svědkyně tvrdila, že po malém chlapečkovi tam byl už jen pachatel, proto to musím být já, a to navzdory tomu, že její popis pachatele se ode mě naprosto odlišuje. Podle posudku na poruchu paměti, který objednala Policie ČR, psycholožka Mgr. Čermáková z oboru školství dosvědčila, že poškozená nemá poruchu paměti a vše si dokonale pamatuje. Na tuto znalkyni bylo podáno trestní oznámení a i obžaloba ji vyloučila z argumentace při dalších soudních stáních. Protože poškozená popisuje pachatele bez brýlí, dle posudku Dr. Rozsívala, znalce z oboru očního lékařství, vyplývá, že ač mám 5-6 dioptrií, tak jsem to mohl bez brýlí udělat. Ze všech výpovědí je patrné, že žádný svědek mě nikdy bez brýlí neviděl.Podle svědectví paní Šlechtové, která tvrdila, že nikoho jiného, kromě popisovaného neviděla, musel jsem to být já. Dalším usvědčujícím důkazem byly pachové stopy, které se našly při 3. ohledání místa činu na místech, kde jsem ani nebyl a našla se kupa vlasů velikosti 30 x 16 x 6 cm, která není vyfocena, ale pouze popsána. Při 1. ohledání místa činu, které je zdokumentováno fotografiemi a nahraným DVD, se nenašly žádné mé stopy a pachové stopy byly negativní. Proč při 3. ohledání místa činu, které proběhlo 7 dní po události, byly nalezeny pozitivní stopy, které při 1. zdokumentovaném ohledání nebyly?

Po podaném odvolání zrušil Vrchní soud v březnu 2014 rozsudek a nařídil soudu, aby projednal několik doplněných posudků. V květnu 2014 mě soud 1. stupně v Hradci Králové opětovně odsoudil, a to i přes to, že se potvrdilo, že kontaminaci pachovými stopami způsobili policisté, i přes to, že renomovaní lékaři doložily dva svědecké posudky, které jednoznačně potvrzují poruchu paměti poškozené. V červenci 2014 Vrchní soud potvrzuje rozsudek, přičemž odmítá revizní znalecký posudek na paměť poškozené a považuje ho za nadbytečný. Tímto mě odsoudil pravomocně.

Z tohoto důvodu byl v říjnu 2014 podán podnět k SPZ na Ministerstvo spravedlnosti a v únoru 2015 byla podána SPZ na Nejvyšší Soud. Po projednání Nejvyšší soud v květnu 2015 potvrdil, že byly porušeny zákony minimálně v d 7 případech a také to, že existují důkazy, které mě jako pachatele vylučují. Byl jsem propuštěn na svobodu. Případ Nejvyšší soud vrátil k novému projednání se závaznými pokyny pro soud nižšího stupně.

Další jednání nařídil Krajský soud v Hradci Králové na září 2015. Mezitím státní zástupkyně požádala Generální ředitelství věznic o data všech spoluvězních, se kterými jsem přišel do styku. Celkem se vyslechlo 19 vězňů, z nichž 1 tvrdil, že jsem se mu ve vězení svěřil. Šlo o vězně Fundu, který byl odsouzen za brutální vraždu kamarádky na 25 let. Byl Funda a byl psychiatricky nemocný a jeho psychologický posudek ho označuje jako osobu bez hodnot s jediným sklonem k sebeprospěchu. Jeho svědectví z června 2015 se však objevilo u soudu až v únoru 2016. Proč se Úřední záznam o výslechu vězně Fundy vložil do spisu 4 dny před soudním stáním v únoru 2016?

Před soudním stáním v září 2015 došlo k setkání kriminalisty Jušty, který případ vyšetřoval a poškozené, přičemž si poškozená u soudu vzpomněla, že pachatelem jsem já, protože pachatele poznala podle vlasů a úsměvu. Další detaily z provedeného útoku se shodovaly s předchozími výpověďmi, a byly nereálné. Jednání byli přítomni i znalci z VFN, kteří potvrdili, že je možné, aby si poškozená takto vzpomněla, ale pro věrohodnost jejího tvrzení musí dojít k tzv. forenznímu vyšetření paměti. Toto vyšetření nařídil Krajský soud v říjnu 2015 a k soudu se dostal v únoru 2016. V posudku se zcela jednoznačně uvádí, že poškozená má poruchu epizodické paměti a její výpověď nelze brát věrohodně. No a to je důvod, proč se objevuje záznam o výslechu Fundy 4 dny před soudním stáním v únoru 2016.

Vězeň Funda, který byl předveden na soudní stání v kukle, a pod silnými dávkami antidepresiv a antiepileptik, nebyl schopen ze sebe vymáčknout žádné svědectví, a proto mu soudce z daného protokolu potřebný odstavec předčítal. Funda pak s přečteným souhlasil.

Ačkoliv existovalo mnoho důkazů a svědectví ze strany obhajoby, Krajský soud je zamítl a odsoudil mě opětovně na základě svědectví Fundy, návratu paměti poškozené a pachových stop. Vůbec nerespektuje závazné pokyny Nejvyššího soudu, a i přes nařízené výslechy, ignoruje jejich závěry a účelově jich využívá. Opět se podalo odvolání.

Odmítnuto bylo svědectví 2 vězňů, kteří kontaktovali mého právního zástupce s tím, že se jim Funda pochlubil, že si to vymyslel kvůli výhodám. Všechny další zopakované žádosti byly zamítnuty také, jako i výslech svědkyně, které se vyšetřující policista přiznal k manipulaci s důkazy v případu Lukáše Nečesaného. Svědkyně poslala své svědectví prostřednictvím právníka k Vrchnímu soudu, a nyní je v této věci šetřena GIBS.

Takže rozsudek je postaven na svědectví poškozené, dále svědectví paní Šlechtové a na pachových stopách. Vězně Fundu, jehož svědectví bylo u soudu 1. stupně klíčovým důkazem, Vrchní soud zcela odmítnul jako svědka.

Celkem čtyři znalecké posudky jednoznačně potvrzují poruchu paměti poškozené, toto ale soud ignoruje a pracuje s hypotetickou možností, že si mohla vzpomenout. Pachové stopy, které se na místo činu prokazatelně dostaly kontaminací kriminalistou, se stále považují jako důkaz, přičemž nebylo provedeno žádné porovnání u všech kriminalistů. U svědectví í paní Šlechtové se soud neřídí pokyny Nejvyššího soudu a bere v úvahu pouze to, co se hodí. Výpovědi svědků Kose a Vandličkové mě dle závěrů Nejvyššího soudu zcela vylučují jako pachatele, přesto soud tyto svědky ignoruje.

Motivem tohoto činu mělo být to, že jsem měl dlužit, kam se podíváte, o čemž se nenalezly žádné důkazy ani v úhradě nebo vyšší spotřebě peněz. Ještě jsem neuvedl, jak se tento čin měl stát. Útočnou zbraní bylo březové poleno, ač se zdravotnické dokumenty o žádném cizím tělese na hlavě poškozené nezmiňují. Kousky žádné kůry se nenašly ani na místě činu, ani na mém oblečení.

V úvodu jsem poznamenal, jak je důležitá časová osa případu a jak i tato fakta mě vylučují jako pachatele. Tedy z uvedených důkazů a svědectví vyplývá, že jsem v době cca 16.55 h vstoupil do kadeřnictví, kde mě už kadeřnice před konce pracovní doby nechtěla ostříhat. Když jsem vycházel z kadeřnictví, viděl mě svědek Kos a pak asi 50 metrů od kadeřnictví paní Vandličková. V 17 h už jsem se u dveří vítal s babičkou, která bydlí cca 350-400 m od kadeřnictví. V 17.10 h už jsem byl na FB.

V 16:59 vstupuje do kadeřnictví pachatel, kterého popisuje svědkyně Šlechtová jako vystříhaného blonďáka s bundou do pasu, bez rukavic a bez batohu, který přišel z jiného směru.V 18.20 h najde matku v zamčeném kadeřnictví její syn a volá záchranku. Nevysvětlitelné je to, že jeho finanční situace, mnoho exekucí a prodej lehkých drog v Hořicích, nejsou podnětem k jeho prozkoumání a vyšetřování. Zvláštní je i to, že syna jako svědka před oficiálním výslechem a rekognicípustili na návštěvu za svou matkou na JIP po jejím probuzení z kómatu a to beze svědků.

V průběhu 10 minut jsem tedy podle rozsudku měl být schopen na zcela neznámém místě v kadeřnictví přepadnout a bojovat s poškozenou kadeřnicí na několika místech, na kterých se našly krevní stopy, dále najít v šuplíku a v kabelce peníze a tu kabelku dokonce zavřít na zip a zavřít i šuplík. Pak ještě uzamknout kadeřnictví, zbavit se březového polena v délce 45 cm, peněženky a klíčů a doběhnout bez stop od krve a bez rozrušení domů k babičce a okamžitě začít v klidu komunikovat na FB - je toto možné techniky i lidsky?

Lukáš Nečesaný, 2.10.2016

* * *

Právo na spravedlivý proces bylo flagrantně porušeno. Další člověk byl odsouzen na 13 let, aniž by mu byla vina jasně a nezpochybnitelně prokázána. Usnesení o odvolání k VS Praha ze dne 31.8.2016 senátu JUDr. Jiřího Lněničky, vězni přezdívaného „pankrácký kat“. Společnost, která připustí, aby pány nad našimi životy a osudy byli lidé, nemající k tomu odpovídající morální předpoklady a nenesoucí žádnou odpovědnost za své zločiny, je nemocná. Jsou rakovinou na těle a duši národa. Bude národ schopen odstranění těchto nádorů, nebo bude nečině přihlížet svému postupnému sebezničení?     

Jan Šinágl, 9.11.2016

* * *

P.S.

To, že mé zpravodajství a závažné informace média ignorují (ale nepochybně sledují), je důkazem jeho potřebnosti, stejně jako to, že můj YouTube kanál dosáhl už 415.000 návštěvníků – jenom za posledních pár dnů nárůst o 15.000 návštěvníků. J.Š.    

JUSTICE: Slitovný soud

Opakované setkávání s výroky téhož soudce vyvolávají pokušení ke srovnávání. Tentokrát mě do pokušení uvádí rozsudek Vrchního soudu v Praze, přesněji řečeno senátu Jiřího Lněničky ze dne 17. ledna 2013, týkající se odvolání Petra Kušnierže, bývalého ředitele Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, a spoluobžalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. července 2012. Obsahem jejich provinění je uplátkářství a zneužití pravomoci úřední osoby. …

* * *

Napsala mi další oběť „Pankráckého kata“ JUDr. Jiřího Lněničky!

Soudce Kurfiřt byl poslán veřejností do pekla – kdo vše s ním v něm skončí?!

* * *

Aktualizováno 21.11.2016

 Nejvyšší soud bude znovu řešit případ vraždy kadeřnice v Hořicích

Nejvyšší soud (NS) se bude znovu zabývat případem Lukáše Nečesaného, jenž si má odpykat 13 let za pokus o vraždu kadeřnice v Hořicích na Jičínsku. NS v minulosti už jednou rozsudek nad Nečesaným zrušil kvůli pochybnostem o důkazech. Odvolací Vrchní soud v Praze ale vynesl znovu stejný verdikt. Nečesaný přiznává, že v kadeřnictví byl - prý se chtěl nechat ostříhat, kadeřnice ale už zavírala, a proto odešel. Tvrdí, že ženu musel napadnout někdo jiný až po jeho odchodu. Poté, co NS při svém prvním rozhodování propustil Nečesaného z výkonu trestu na svobodu, oženil se a stal se otcem. Nyní je znovu ve výkonu trestu. ČRo, 21.11.2016

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)