Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 18.04.2024 14:44
    Ministerstvo zahraničí daruje Ukrajině pět aut. Jedno pancéřované ...

    Read more...

     
  • 18.04.2024 10:42
    Soukromý vlastník zcizil veškerý svůj majetek. Justice je bez ...

    Read more...

     
  • 18.04.2024 08:11
    Včera mi jeden pán v Praze, sledující mé zpravodajství ...

    Read more...

     
  • 17.04.2024 19:23
    Zdravím Vás pane Šinágle, něco se děje. Ministr Blažek podal ...

    Read more...

     
  • 16.04.2024 07:59
    Vážený pane Šinágle, ještě jednou Vám chci poděkovat za půjčku.

    Read more...

     
  • 13.04.2024 09:48
    Není podstatné kolik lidí sleduje informace, ale kdo a jak ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Akce KOkresní soud v Kolíně dne 1. 6. 2017 vyslovil účast na soudní rehabilitaci pro Marii Tordovou, roz. Píšovou, kterou v roce 1953, když jí bylo 7 let, nechal referent Okresního národního výboru v Českém Brodě Jaroslav Markovský (1921-2009) vystěhovat spolu s rodiči a bratrem z jejich domova v Dobrém Poli.

Senát pod vedením Mgr. Zbyňka Kulicha při veřejném zasedání konstatoval, co o Markovského řádění zjistil Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu:

„Jaroslav Markovský jakožto veřejný činitel… svými výměry nařídil vystěhování celých … zemědělských rodin. Potrestal tak i neodsouzené osoby v podstatě k propadnutí jmění a zákazu pobytu, což mělo pro tyto rodinné příslušníky nepochybně za následek značnou škodu, kterou lze spatřovat ve velmi závažném zásahu do základních lidských práv a svobod postižených osob, ztrátě domova a veškerého majetku, a psychické újmě, která mohla trvat po celý zbytek života…. Mezi vystěhovanými osobami byly též nezletilé děti.“ (Usnesení ze dne 1. 9. 2009 č.j. UDV-9/TČ-2009-009011).

Vyslovením účasti na soudní rehabilitaci podle zákona č. 119/1990 Sb. poskytl stát Marii Tordové poprvé v životě morální satisfakci za utrpěná příkoří.

Dnes jedenasedmdesátiletá Marie Tordová přijala výrok soudu se slzami v očích. Připomněla přitom nezákonné uvěznění otce a další útrapy, které musela rodina snášet, načež dodala: „Bylo to tehdy hrozné.“

Státní zástupkyně Mgr. Lenka Zikmundová s rozhodnutím soudu souhlasila, takže právní moc nastala okamžitě.

Usnesení ve věci Marie Tordové otevírá cestu k rehabilitaci nejen pro její příbuzné, ale i další oběti Jaroslava Markovského. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu identifikoval jmenovitě 12 rodin. (Viz tabulku níže.)

--

OBĚTI ZVŮLE JAROSLAVA MARKOVSKÉHO

Rodina Bezuchova z Mochova

Václav (1903), jeho manželka Anna (1910) a syn Václav (1933) – vystěhováni 10. 7. 1953

Rodiny Holubovy z Vitic

Václav (1903), jeho manželka Ludmila (1904), synové František (1933) a Ivan (1937) a dědeček Václav (?) –  vystěhováni 3. 7. 1953; zároveň vysloven navždy zákaz pobytu v okrese Český Brod

František (1899), jeho manželka Marie (1907), syn Otto (1929) a dcera Marie (1931) – vystěhováni 6. 7. 1953; zároveň vysloven navždy zákaz pobytu v okrese Český Brod

Rodina Chlapcova z Limuz

Josef (1883), jeho manželka Božena (1896) a synové Jaromír (1924) a Ladislav (1926) – vystěhováni 13. 7. 1953; zároveň vysloven navždy zákaz pobytu v okrese Český Brod

Manželé Kolenských z Kšel

Otto (1914) a jeho manželka Jaroslava (1925) – vystěhováni 1. 7. 1953; zároveň vysloven navždy zákaz pobytu v okrese Český Brod

Rodina Koželských z Chotýše

Josef (1906), jeho manželka Marie (1914), dcera Marie (1937) a babička Emilie Borovská (1877) – vystěhování 22. 4. 1953

Rodina Nehasilových z Tismic

Josef (1918), jeho manželka Stanislava (1923), synové Josef (1943) a Stanislav (1944) a babička Anna (1888) – vystěhováni 25. 4. 1953

Manželé Olmrovi z Masojed

Ladislav (1914) a jeho manželka Anna (1913) – vystěhováni 14. 5. 1953; následně 27. 8. 1953 vysloven navždy zákaz pobytu v okrese Český Brod

Rodina Píšova z Dobrého Pole

Jaroslav (1920), jeho manželka Marie (1924), syn Jaroslav (1944) a dcera Marie (1946) – vystěhováni 18. 5. 1953

Rodina Prokůpkova z Kšel

Zdeněk (1915), jeho manželka Miloslava (1921), syn Zdeněk (1941), dcera Miloslava (1944), syn Jaroslav (1951) a dědeček Jaroslav Majer (1877) – vystěhováni 29. 6. 1953; zároveň vysloven navždy zákaz pobytu v okrese Český Brod

Rodina Svobodova z Chorýše-Močedníku

Marie (1903) a její synové František (1926) a Bohumil (1934) – vystěhováni 21. 5. 1953

Rodina Šaškova z Přišimas

František (1896), jeho manželka Zdeňka (1897), synové Zdeněk (1925) a František (1928) a dcera Růžena (1936) – vystěhováni 8. 7. 1953; zároveň vysloven navždy zákaz pobytu v okrese Český Brod

---

Na těchto represích se podíleli i jiní funkcionáři, nicméně Markovský osobně podepisoval příkazy k vystěhování. Jeho angažovanost dokládá i článek „Kulaci na státním statku znamenají vysoké náklady a neplnění plánu“ v Zemědělských novinách 18. 9. 1952, kde se praví: „Teprve nyní po zvolení referenta ONV s. Markovského za jeho účinné pomoci se s kulaky plánovitě začíná hýbat.“

Při policejním vyšetřování krátce před svou smrtí Markovský uvedl, že tehdy pracoval na odboru vnitřních věcí Okresního národního výboru v Českém Brodě, ale co bylo přesně náplní jeho práce, si již nepamatuje. Vzpomíná si jen, že „jezdil po vesnicích na schůze, kterými se zakládala družstva“.

---

Zapsal 1. 6. 2017 L. Müller

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 5.00 (2 Votes)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)