Okresní soud v Kolíně dne 1. 6. 2017 vyslovil účast na soudní rehabilitaci pro Marii Tordovou, roz. Píšovou, kterou v roce 1953, když jí bylo 7 let, nechal referent Okresního národního výboru v Českém Brodě Jaroslav Markovský (1921-2009) vystěhovat spolu s rodiči a bratrem z jejich domova v Dobrém Poli.
Senát pod vedením Mgr. Zbyňka Kulicha při veřejném zasedání konstatoval, co o Markovského řádění zjistil Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu:
„Jaroslav Markovský jakožto veřejný činitel… svými výměry nařídil vystěhování celých … zemědělských rodin. Potrestal tak i neodsouzené osoby v podstatě k propadnutí jmění a zákazu pobytu, což mělo pro tyto rodinné příslušníky nepochybně za následek značnou škodu, kterou lze spatřovat ve velmi závažném zásahu do základních lidských práv a svobod postižených osob, ztrátě domova a veškerého majetku, a psychické újmě, která mohla trvat po celý zbytek života…. Mezi vystěhovanými osobami byly též nezletilé děti.“ (Usnesení ze dne 1. 9. 2009 č.j. UDV-9/TČ-2009-009011).
Vyslovením účasti na soudní rehabilitaci podle zákona č. 119/1990 Sb. poskytl stát Marii Tordové poprvé v životě morální satisfakci za utrpěná příkoří.
Dnes jedenasedmdesátiletá Marie Tordová přijala výrok soudu se slzami v očích. Připomněla přitom nezákonné uvěznění otce a další útrapy, které musela rodina snášet, načež dodala: „Bylo to tehdy hrozné.“
Státní zástupkyně Mgr. Lenka Zikmundová s rozhodnutím soudu souhlasila, takže právní moc nastala okamžitě.
Usnesení ve věci Marie Tordové otevírá cestu k rehabilitaci nejen pro její příbuzné, ale i další oběti Jaroslava Markovského. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu identifikoval jmenovitě 12 rodin. (Viz tabulku níže.)
--
OBĚTI ZVŮLE JAROSLAVA MARKOVSKÉHO
Rodina Bezuchova z Mochova
Václav (1903), jeho manželka Anna (1910) a syn Václav (1933) – vystěhováni 10. 7. 1953
Rodiny Holubovy z Vitic
Václav (1903), jeho manželka Ludmila (1904), synové František (1933) a Ivan (1937) a dědeček Václav (?) – vystěhováni 3. 7. 1953; zároveň vysloven navždy zákaz pobytu v okrese Český Brod
František (1899), jeho manželka Marie (1907), syn Otto (1929) a dcera Marie (1931) – vystěhováni 6. 7. 1953; zároveň vysloven navždy zákaz pobytu v okrese Český Brod
Rodina Chlapcova z Limuz
Josef (1883), jeho manželka Božena (1896) a synové Jaromír (1924) a Ladislav (1926) – vystěhováni 13. 7. 1953; zároveň vysloven navždy zákaz pobytu v okrese Český Brod
Manželé Kolenských z Kšel
Otto (1914) a jeho manželka Jaroslava (1925) – vystěhováni 1. 7. 1953; zároveň vysloven navždy zákaz pobytu v okrese Český Brod
Rodina Koželských z Chotýše
Josef (1906), jeho manželka Marie (1914), dcera Marie (1937) a babička Emilie Borovská (1877) – vystěhování 22. 4. 1953
Rodina Nehasilových z Tismic
Josef (1918), jeho manželka Stanislava (1923), synové Josef (1943) a Stanislav (1944) a babička Anna (1888) – vystěhováni 25. 4. 1953
Manželé Olmrovi z Masojed
Ladislav (1914) a jeho manželka Anna (1913) – vystěhováni 14. 5. 1953; následně 27. 8. 1953 vysloven navždy zákaz pobytu v okrese Český Brod
Rodina Píšova z Dobrého Pole
Jaroslav (1920), jeho manželka Marie (1924), syn Jaroslav (1944) a dcera Marie (1946) – vystěhováni 18. 5. 1953
Rodina Prokůpkova z Kšel
Zdeněk (1915), jeho manželka Miloslava (1921), syn Zdeněk (1941), dcera Miloslava (1944), syn Jaroslav (1951) a dědeček Jaroslav Majer (1877) – vystěhováni 29. 6. 1953; zároveň vysloven navždy zákaz pobytu v okrese Český Brod
Rodina Svobodova z Chorýše-Močedníku
Marie (1903) a její synové František (1926) a Bohumil (1934) – vystěhováni 21. 5. 1953
Rodina Šaškova z Přišimas
František (1896), jeho manželka Zdeňka (1897), synové Zdeněk (1925) a František (1928) a dcera Růžena (1936) – vystěhováni 8. 7. 1953; zároveň vysloven navždy zákaz pobytu v okrese Český Brod
---
Na těchto represích se podíleli i jiní funkcionáři, nicméně Markovský osobně podepisoval příkazy k vystěhování. Jeho angažovanost dokládá i článek „Kulaci na státním statku znamenají vysoké náklady a neplnění plánu“ v Zemědělských novinách 18. 9. 1952, kde se praví: „Teprve nyní po zvolení referenta ONV s. Markovského za jeho účinné pomoci se s kulaky plánovitě začíná hýbat.“
Při policejním vyšetřování krátce před svou smrtí Markovský uvedl, že tehdy pracoval na odboru vnitřních věcí Okresního národního výboru v Českém Brodě, ale co bylo přesně náplní jeho práce, si již nepamatuje. Vzpomíná si jen, že „jezdil po vesnicích na schůze, kterými se zakládala družstva“.
---
Zapsal 1. 6. 2017 L. Müller
Read more...