Dne 3. dubna bychom obdivně oslavovali narozeniny Tomáše Bati. Kdybychom věděli, kdo to byl.
Tomáš Baťa byl nejskvělejším podnikatelem, ale to nebylo jeho hlavní povolání. Měl nejlépe organizovaný světový podnik. Do Zlína se sjížděli podnikatelé z celého světa. Cenili na něm ten skvěle organizovaný a řízený podnik, nejlevnější výrobky, nejvyšší mzdy, budování města a prudkou expanzi. Méně už cenili jeho hlavní poslání, které sledoval neustálým organizováním a vylepšováním svého podniku i po stránce dobrých vztahů a lidskosti. Za své poslání považoval budování lidí. Ti pak s ním tvořili jeho úspěch.Nestál o slávu, kterou by si zasloužil a zastínil by celý svět filosofie. Protože on svou filosofii uskutečňoval. Dělal divy, kterým podnikatelé nerozuměli, a ač jej chtěli napodobit, nikomu se to nezdařilo. Nevšimli si, že prací vychovává, a právě to byl smysl jeho podnikání i hlavní příčina jeho úspěchu.
„Chcete-li podnikat, vybudujte nejdřív sebe.“
„Vybudoval jsem lidi, a ti pak vytvořili tento podnik.“
On budoval nový svět lidí.
Mohl být jedním z nejbohatších podnikatelů. Ale to nebylo ve shodě s jeho filosofií. Nešel cestou „podzemní, podvodné expanze“, která zplodila groupy, holdingy, finanční skupiny, a extrémně bohaté špičky proti chudobným masám. Všechnu bídu tohoto světa.
Stavěl továrny po světě, aby ošálil ochranářskou politiku států, a aby mohl vychovávat i lidi i za hranicemi. Nebyly to jen továrny. Stavěl města s továrnami. Šťastní lidé, kteří tam dostali práci. To jen tak namátkou z jeho činnosti světské. Jeho krédo: „Práce je služba veřejnosti.“
Platil dobře, nejlépe. Chtěl, aby každý nový zaměstnanec, vyučený jako švec, účetní, šéf, a lidumil v jeho „škole práce“, měl všechno fyzické, ale hlavně duchovní, vybavení, aby byl jeho spolupodnikatelem. Aby mu mohl v cizině bez obav svěřit statisícové částky. Aby po dvaceti pěti letech práce u něj, se stal každý zámožným a laskavým spoluobčanem, který se dá na podnikání, či bude si, jako zámožný člověk užívat svého jmění. Získané z vysoké mzdy a hlavně z podílu na zisku, a úroků z kapitálu, který u Baťů měl, a ty tvořily třetinu jeho kapitálu.
Tomáš šel cestou příkladu. Denně si píchal příchod a odchod z továrny, bral mzdu jako průměrný spolupracovník, a pracoval skoro každý den 16 i víc hodin. (Samozřejmě jako šéf takového podniku měl svou vilu se správcem, zahradníkem, šoférem, a hospodyní, i kuchařkou).
On ten svůj podnik stvořil po všech stánkách: „Jen to nejlepší na světě je pro nás dost dobré“. Nebylo jediného zbytečného člověka v jeho systému, vše muselo být dokonalé, nejlepší na světě. Jeho účetnictví, které má každý podnikatel pod zámkem, vycházelo v podnikových novinách, prodávaných po celém světě. Návštěvám obdivovatelů trpělivě vysvětloval svůj systém. Nikdo to nedokázal převzít.
„Můj systém nezanikne. Tyhle budovy a stroje, to jsou jen hromady cihel a železa. Ale systém, který jsem vytvořil, ten bude sloužit příštím generacím.“ (To byl stesk a naděje Tomáše Bati, které spláchla válka, znárodnění a komunizmus.)
Končím krátký (abyste jej četli) článek poznámkou: Kdyby církev svatá, která si za svaté vybírá své kněze, byla rozumná, měli bychom Svatého Tomáše Zlínského. Člověka tak dokonalého, že do něj nikdo neviděl, aniž ho mohl ocenit.
30.3.2018, Vrbík, Zlín
* * *
V hlavních Událostech ČT (2.4.2018) byl uveden příspěvek - Batalives – Baťova města v Indii a Americe. Hned v úvodu režisérka Karolina Zalabáková sděluje divákům: „Oni museli jako celé to městečko jít si kolektivně zacvičit a potom jít kolektivně do té továrny, kde teda pracovali, potom mít kolektivně tu pauzu, takže ten jejich život se tak trochu stal tou pásovou výrobou.“ Ještě toho hodně neví o filosofii firmy Baťa. Její film Baťovské životy půjde do kin od čtvrtka 5.4.2018. Půjdu se podívat. Mimochodem o dnešním 142 výročí narození Tomáše Bati veřejnoprávní ČT v Událostech pomlčela, stejně jako natáčela odhalení pamětní desky Jana A. Bati ve Zlíně při příležitosti 120.výročí jeho narození a nic v Událostech neodvysílala…
Jan Šinágl, 3.4.2018
* * *
Zlín 9.3.2018: Odhalení pamětní desky Jana A.Bati u domu jeho ženy, dnes sídla ČRo a ČTK
Read more...