Ve čtvrtek 26. 4. 2018 senát Okresního soudu v Kolíně pod vedením Mgr. Zbyňka Kulicha plně rehabilitoval Marii Píšovou (1924-1976), která byla spolu s ostatními členy rodiny násilně vysídlena ze svého bydliště v Dobrém Poli. Státní zástupkyně Mgr. Markéta Krimová s rozhodnutí soudu souhlasila, a tak rehabilitační usnesení ihned nabylo právní moci. (Další podrobnosti k případu viz níže.) V této souvislosti pak znovu vyvstává otázka, jak je to v takových případech s odškodněním. V obdobném případu přiznalo Ministerstvo spravedlnosti ČR Milanu Hlobílkovi 200 Kč. Tato částka se stala předmětem několika kritických – téměř posměšných – článků v médiích.
Viz například
https://hodoninsky.denik.cz/zlociny-a-soudy/odskodneni-za-vyhnani-z-domu-dve-ste-korun-20170830.html.)
Ministerstvo spravedlnosti na situaci reagovalo dne 1. 9. 2017:
O vyřízení žádosti pana Hlobílka věcně příslušným odborem nebyl bohužel pan ministr předem informován. Dnes dopoledne nicméně na základě Vašeho podání požádal uvedený útvar [tj. odbor odškodňování] , aby urychleně prověřil možnosti uspokojení žádosti a informoval ho o výsledku.
Poté, co mu budou předloženy příslušné podklady, pan ministr celou záležitost posoudí s ohledem na obecnou povinnost hospodárného nakládání s veřejnými prostředky, již je z titulu své funkce pochopitelně povinen dodržovat, ale i s ohledem na závěry vyplývající z judikatury Ústavního soudu, jež citujete ve svém podání, a Vaši argumentaci ohledně přiměřené výše odškodnění. O výsledku budete pochopitelně neprodleně zpraven.
V úctě
Mgr. Jan Převrátil, ředitel odboru kanceláře člena vlády
Od této zprávy uplynulo téměř 8 měsíců. Výsledek zatím není znám. Poslední zpráva je, že odbor odškodňování se stěhuje a „vše je zabalené v krabicích“.
---
Zapsal 27. 4. 2018 L. Müller
---
Okresní soud v Kolíně 26. 4. 2018
Bude dovršena rehabilitace rodiny Píšových?
Marie Píšová (1924-1976) byla v roce 1953 spolu se svým manželem a dvěma malými dětmi násilně vysídlena svého bydliště v Dobrém Poli. Příkaz k vystěhování vydal referent Okresního národního výboru v Českém Brodě Jaroslav Markovský. Jeho počínání zhodnotil dne 1. 9. 2009 Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu takto:
„Jaroslav Markovský jakožto veřejný činitel obstarával veřejné věci způsobem zákonu odporujícím tím, že svými výměry nařídil vystěhování celých …. zemědělských rodin. Potrestal tak i neodsouzené osoby v podstatě k propadnutí jmění a zákazu pobytu, což mělo pro tyto rodinné příslušníky nepochybně za následek značnou škodu, kterou lze spatřovat ve velmi závažném zásahu do základních lidských práv a svobod postižených osob, ztrátě domova a veškerého majetku, a psychické újmě, která mohla trvat po celý zbytek života. Míra společenské nebezpečnosti … je pak zvyšována skutečností, že mezi vystěhovanými osobami byly též nezletilé děti. … Došlo tak k porušení ústavní svobody pobytu ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 150/1948 Sb.“
Nyní bude Okresní soud v Kolíně projednávat návrh na soudní rehabilitaci Marie Píšové. Předseda senátu Mgr. Zbyněk Kulich nařídil veřejné zasedání na čtvrtek 26. 4. 2018 ve 12:30 do jednací síně č. 016 v přízemí kolínského soudu. (Kmochova 144)
Manžel Marie Píšové (1920-2004) byl rehabilitován již 19. 10. 2017. (Viz níže zprávu „Rehabilitace se slzami“.) Rehabilitovány už byly i děti Píšových, takže nyní jde o to, zda bude dovršena rehabilitace celé rodiny.
Zapsal: 25. 4. 2018 L. Miller
---
Okresní soud v Kolíně 19. 10. 2017
REHABILITACE SE SLZAMI
Okresní soud v Kolíně vyslovil dne 19. 10. 2017 vyslovil účast na soudní rehabilitaci sedláka Jaroslava Píši. (1920-2004)
U soudu vypovídala Píšova dcera Marie Tordová se slzami v očích o tom, jak v roce 1953, když jí bylo 7 let, tehdejší státní orgány perzekuovaly jejího otce, kterého pokládaly za „kulaka“. Nejprve opakovaně hledaly, zda doma neskrývá nějaké potravinové zásoby, pak byl dva měsíce vězněn, a nakonec ho referent Okresního národního výboru v Českém Brodě Jaroslav Markovský vystěhoval spolu s celou rodinou z jejich domova v Dobrém Poli (okres Kolín). Přijelo nákladní auto, v něm dva neznámí muži, kteří naložili část jejich věcí a odvezli je do Holan (okres Česká Lípa). Tam rodinu vysadili před jedním dřevěným domkem, věci z auta vyložili a odjeli. Aby rodina vůbec mohla bydlet, museli si stlouci z beden provizorní postele.
Předseda senátu Mgr. Miroslav Vobořil připomněl, že za nezákonné věznění byl Píša rehabilitován již v roce 1990, avšak tehdejší rehabilitace se netýkala nezákonného vysídlení a zbavení majetku. Proto bylo třeba ve věci nezákonného vystěhování vyslovit Píšovu účast na soudní rehabilitaci zvláštním rozhodnutím, jako tomu bylo například v případě Václava Šedivého st., kde shodně rozhodly Okresní soud v Jičíně i Krajský soud v Hradci Králové.
Státní zástupkyně Mgr. Lenka Zikmundová s rozhodnutím soudu souhlasila, takže právní moc nastala okamžitě. Soud poté ihned vyhotovil rehabilitační usnesení v písemné formě a opatřil ho doložkou právní moci.
Jedenasedmdesátiletá Marie Tordová tak po necelé hodině odcházela od soudu nejen se slzami, ale i s pravomocným rozhodnutím o otcově plné morální satisfakci. (Otázka odškodnění nebyla předmětem tohoto řízení.)
---
KDO BYL JAROSLAV MARKOVSKÝ?
„Jaroslav Markovský [1921-2009] jakožto veřejný činitel… svými výměry nařídil vystěhování celých … zemědělských rodin. Potrestal tak i neodsouzené osoby v podstatě k propadnutí jmění a zákazu pobytu, což mělo pro tyto rodinné příslušníky nepochybně za následek značnou škodu, kterou lze spatřovat ve velmi závažném zásahu do základních lidských práv a svobod postižených osob, ztrátě domova a veškerého majetku, a psychické újmě, která mohla trvat po celý zbytek života…. Mezi vystěhovanými osobami byly též nezletilé děti.“ (Usnesení Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu ze dne 1. 9. 2009 č.j. UDV-9/TČ-2009-009011)
Na těchto represích v tehdejším českobrodském okrese se podíleli i jiní funkcionáři, nicméně Markovský osobně podepisoval příkazy k vystěhování. Jeho angažovanost dokládá i článek „Kulaci na státním statku znamenají vysoké náklady a neplnění plánu“ v Zemědělských novinách 18. 9. 1952, kde se praví: „Teprve nyní po zvolení referenta ONV s. Markovského za jeho účinné pomoci se s kulaky plánovitě začíná hýbat.“
Při policejním vyšetřování krátce před svou smrtí Markovský uvedl, že tehdy pracoval na odboru vnitřních věcí Okresního národního výboru v Českém Brodě, ale co bylo přesně náplní jeho práce, si již nepamatuje. Vzpomíná si jen, že „jezdil po vesnicích na schůze, kterými se zakládala družstva“.
---
OBĚTI ZVŮLE JAROSLAVA MARKOVSKÉHO
Rodina Bezuchova z Mochova
Václav (1903), jeho manželka Anna (1910) a syn Václav (1933) – vystěhováni 10. 7. 1953
Rodiny Holubovy z Vitic
Václav (1903), jeho manželka Ludmila (1904), synové František (1933) a Ivan (1937) a dědeček Václav (?) – vystěhováni 3. 7. 1953; zároveň vysloven navždy zákaz pobytu v okrese Český Brod
František (1899), jeho manželka Marie (1907), syn Otto (1929) a dcera Marie (1931) – vystěhováni 6. 7. 1953; zároveň vysloven navždy zákaz pobytu v okrese Český Brod
Rodina Chlapcova z Limuz
Josef (1883), jeho manželka Božena (1896) a synové Jaromír (1924) a Ladislav (1926) – vystěhováni 13. 7. 1953; zároveň vysloven navždy zákaz pobytu v okrese Český Brod
Manželé Kolenských z Kšel
Otto (1914) a jeho manželka Jaroslava (1925) – vystěhováni 1. 7. 1953; zároveň vysloven navždy zákaz pobytu v okrese Český Brod
Rodina Koželských z Chotýše
Josef (1906), jeho manželka Marie (1914), dcera Marie (1937) a babička Emilie Borovská (1877) – vystěhování 22. 4. 1953
Rodina Nehasilových z Tismic
Josef (1918), jeho manželka Stanislava (1923), synové Josef (1943) a Stanislav (1944) a babička Anna (1888) – vystěhováni 25. 4. 1953
Manželé Olmrovi z Masojed
Ladislav (1914) a jeho manželka Anna (1913) – vystěhováni 14. 5. 1953; následně 27. 8. 1953 vysloven navždy zákaz pobytu v okrese Český Brod
Rodina Píšova z Dobrého Pole
Jaroslav (1920), jeho manželka Marie (1924), syn Jaroslav (1944) a dcera Marie (1946) – vystěhováni 18. 5. 1953
Rodina Prokůpkova z Kšel
Zdeněk (1915), jeho manželka Miloslava (1921), syn Zdeněk (1941), dcera Miloslava (1944), syn Jaroslav (1951) a dědeček Jaroslav Majer (1877) – vystěhováni 29. 6. 1953; zároveň vysloven navždy zákaz pobytu v okrese Český Brod
Rodina Svobodova z Chorýše-Močedníku
Marie (1903) a její synové František (1926) a Bohumil (1934) – vystěhováni 21. 5. 1953
Rodina Šaškova z Přišimas
František (1896), jeho manželka Zdeňka (1897), synové Zdeněk (1925) a František (1928) a dcera Růžena (1936) – vystěhováni 8. 7. 1953; zároveň vysloven navždy zákaz pobytu v okrese Český Brod
---
Zapsal 19. 10. 2017 L. Müller
Read more...