Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 14.10.2018 15:44
    Poslední komentář na těchto webových stránkách je ze dne ...

    Read more...

     
  • 13.09.2018 23:18
    Situace v Diplomatickém servisu byla zhodnocena komplexním ...

    Read more...

     
  • 24.08.2018 12:01
    Tento případ boje politických stran proti nepohodlnému vysokému ...

    Read more...

     
  • 24.08.2018 11:58
    Ke článku KDYŽ SE V PRAZE NĚKDO PŘÍLIŠ DOTKNE REŽIMU BENEŠ ...

    Read more...

     
  • 18.08.2018 07:31
    Pane Mikolášku, bohužel odkaz není funkční? Prosím o zaslání ...

    Read more...

     
  • 18.08.2018 07:16
    Vážený pane Pánku, první zpráva, potomci JAB o tom moc neví.

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Ve čtvrtek 26. 4. 2018 senát Okresního soudu  v Kolíně pod vedením Mgr. Zbyňka Kulicha plně rehabilitoval Marii Píšovou (1924-1976), která byla spolu s ostatními členy rodiny násilně vysídlena ze svého bydliště v Dobrém Poli. Státní zástupkyně Mgr. Markéta Krimová s rozhodnutí soudu souhlasila, a tak rehabilitační usnesení ihned nabylo právní moci. (Další podrobnosti k případu viz níže.) V této souvislosti pak znovu vyvstává otázka, jak je to v takových případech s odškodněním. V obdobném případu přiznalo Ministerstvo spravedlnosti ČR Milanu Hlobílkovi 200 Kč. Tato částka se stala předmětem několika kritických – téměř posměšných – článků v médiích.

Viz například

https://hodoninsky.denik.cz/zlociny-a-soudy/odskodneni-za-vyhnani-z-domu-dve-ste-korun-20170830.html.)

https://brno.idnes.cz/milan-hlobilek-komuniste-statek-akce-kulak-odskodne-200-korun-pln-/brno-zpravy.aspx?c=A170830_113624_brno-zpravy_krut

https://www.lidovky.cz/odskodneni-200-korun-za-vyhnani-komunisty-zivotni-utrapy-mi-penize-nenahradi-rika-muz-go1-/zpravy-domov.aspx?c=A170831_171055_ln_domov_rsa

Ministerstvo spravedlnosti na situaci reagovalo dne 1. 9. 2017:

O vyřízení žádosti pana Hlobílka věcně příslušným odborem nebyl bohužel pan ministr předem informován. Dnes dopoledne nicméně na základě Vašeho podání požádal uvedený útvar [tj. odbor odškodňování] , aby urychleně prověřil možnosti uspokojení žádosti a informoval ho o výsledku.

Poté, co mu budou předloženy příslušné podklady, pan ministr celou záležitost posoudí s ohledem na obecnou povinnost hospodárného nakládání s veřejnými prostředky, již je z titulu své funkce pochopitelně povinen dodržovat, ale i s ohledem na závěry vyplývající z judikatury Ústavního soudu, jež citujete ve svém podání, a Vaši argumentaci ohledně přiměřené výše odškodnění. O výsledku budete pochopitelně neprodleně zpraven.

V úctě

Mgr. Jan Převrátil, ředitel odboru kanceláře člena vlády

Od této zprávy uplynulo téměř 8 měsíců. Výsledek zatím není znám. Poslední zpráva je, že odbor odškodňování se stěhuje a „vše je zabalené v krabicích“.

---

Zapsal 27. 4. 2018 L. Müller

---

Okresní soud v Kolíně 26. 4. 2018

Bude dovršena rehabilitace rodiny Píšových?

Marie Píšová (1924-1976) byla v roce 1953 spolu se svým manželem a dvěma malými dětmi násilně vysídlena svého bydliště v Dobrém Poli. Příkaz k vystěhování vydal referent Okresního národního výboru v Českém Brodě Jaroslav Markovský. Jeho počínání zhodnotil dne 1. 9. 2009 Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu takto:

„Jaroslav Markovský jakožto veřejný činitel obstarával veřejné věci způsobem zákonu odporujícím tím, že svými výměry nařídil vystěhování celých …. zemědělských rodin. Potrestal tak i neodsouzené osoby v podstatě k propadnutí jmění a zákazu pobytu, což mělo pro tyto rodinné příslušníky nepochybně za následek značnou škodu, kterou lze spatřovat ve velmi závažném zásahu do základních lidských práv a svobod postižených osob, ztrátě domova a veškerého majetku, a psychické újmě, která mohla trvat po celý zbytek života. Míra společenské nebezpečnosti … je pak zvyšována skutečností, že mezi vystěhovanými osobami byly též nezletilé děti. … Došlo tak k porušení ústavní svobody pobytu ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 150/1948 Sb.“

Nyní bude Okresní soud v Kolíně projednávat návrh na soudní rehabilitaci Marie Píšové. Předseda senátu Mgr. Zbyněk Kulich nařídil veřejné zasedání na čtvrtek 26. 4. 2018 ve 12:30 do jednací síně č. 016 v přízemí kolínského soudu. (Kmochova 144)

Manžel Marie Píšové (1920-2004) byl rehabilitován již 19. 10. 2017. (Viz níže zprávu „Rehabilitace se slzami“.) Rehabilitovány už byly i děti Píšových, takže nyní jde o to, zda bude dovršena rehabilitace celé rodiny.

Zapsal: 25. 4. 2018 L. Miller

---

Okresní soud v Kolíně 19. 10. 2017

REHABILITACE SE SLZAMI

Okresní soud v Kolíně vyslovil dne 19. 10. 2017 vyslovil účast na soudní rehabilitaci sedláka Jaroslava Píši. (1920-2004)

U soudu vypovídala Píšova dcera Marie Tordová se slzami v očích o tom, jak v roce 1953, když jí bylo 7 let, tehdejší státní orgány perzekuovaly jejího otce, kterého pokládaly za „kulaka“. Nejprve opakovaně hledaly, zda doma neskrývá nějaké potravinové zásoby, pak byl dva měsíce vězněn, a nakonec ho referent Okresního národního výboru v Českém Brodě Jaroslav Markovský vystěhoval spolu s celou rodinou z jejich domova v Dobrém Poli (okres Kolín). Přijelo nákladní auto, v něm dva neznámí muži, kteří naložili část jejich věcí a odvezli je do Holan (okres Česká Lípa). Tam rodinu vysadili před jedním dřevěným domkem, věci z auta vyložili a odjeli. Aby rodina vůbec mohla bydlet, museli si stlouci z beden provizorní postele.

Předseda senátu Mgr. Miroslav Vobořil připomněl, že za nezákonné věznění byl Píša rehabilitován již v roce 1990, avšak tehdejší rehabilitace se netýkala nezákonného vysídlení a zbavení majetku. Proto bylo třeba ve věci nezákonného vystěhování vyslovit Píšovu účast na soudní rehabilitaci zvláštním rozhodnutím, jako tomu bylo například v případě Václava Šedivého st., kde shodně rozhodly Okresní soud v Jičíně i Krajský soud v Hradci Králové.

Státní zástupkyně Mgr. Lenka Zikmundová s rozhodnutím soudu souhlasila, takže právní moc nastala okamžitě. Soud poté ihned vyhotovil rehabilitační usnesení v písemné formě a opatřil ho doložkou právní moci.

Jedenasedmdesátiletá Marie Tordová tak po necelé hodině odcházela od soudu nejen se slzami, ale i s pravomocným rozhodnutím o otcově plné morální satisfakci. (Otázka odškodnění nebyla předmětem tohoto řízení.)

---

KDO BYL JAROSLAV MARKOVSKÝ?

„Jaroslav Markovský [1921-2009] jakožto veřejný činitel… svými výměry nařídil vystěhování celých … zemědělských rodin. Potrestal tak i neodsouzené osoby v podstatě k propadnutí jmění a zákazu pobytu, což mělo pro tyto rodinné příslušníky nepochybně za následek značnou škodu, kterou lze spatřovat ve velmi závažném zásahu do základních lidských práv a svobod postižených osob, ztrátě domova a veškerého majetku, a psychické újmě, která mohla trvat po celý zbytek života…. Mezi vystěhovanými osobami byly též nezletilé děti.“ (Usnesení Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu ze dne 1. 9. 2009 č.j. UDV-9/TČ-2009-009011)

Na těchto represích v tehdejším českobrodském okrese se podíleli i jiní funkcionáři, nicméně Markovský osobně podepisoval příkazy k vystěhování. Jeho angažovanost dokládá i článek „Kulaci na státním statku znamenají vysoké náklady a neplnění plánu“ v Zemědělských novinách 18. 9. 1952, kde se praví: „Teprve nyní po zvolení referenta ONV s. Markovského za jeho účinné pomoci se s kulaky plánovitě začíná hýbat.“

Při policejním vyšetřování krátce před svou smrtí Markovský uvedl, že tehdy pracoval na odboru vnitřních věcí Okresního národního výboru v Českém Brodě, ale co bylo přesně náplní jeho práce, si již nepamatuje. Vzpomíná si jen, že „jezdil po vesnicích na schůze, kterými se zakládala družstva“.

---

OBĚTI ZVŮLE JAROSLAVA MARKOVSKÉHO

Rodina Bezuchova z Mochova

Václav (1903), jeho manželka Anna (1910) a syn Václav (1933) – vystěhováni 10. 7. 1953

Rodiny Holubovy z Vitic

Václav (1903), jeho manželka Ludmila (1904), synové František (1933) a Ivan (1937) a dědeček Václav (?) –  vystěhováni 3. 7. 1953; zároveň vysloven navždy zákaz pobytu v okrese Český Brod

František (1899), jeho manželka Marie (1907), syn Otto (1929) a dcera Marie (1931) – vystěhováni 6. 7. 1953; zároveň vysloven navždy zákaz pobytu v okrese Český Brod

Rodina Chlapcova z Limuz

Josef (1883), jeho manželka Božena (1896) a synové Jaromír (1924) a Ladislav (1926) – vystěhováni 13. 7. 1953; zároveň vysloven navždy zákaz pobytu v okrese Český Brod

Manželé Kolenských z Kšel

Otto (1914) a jeho manželka Jaroslava (1925) – vystěhováni 1. 7. 1953; zároveň vysloven navždy zákaz pobytu v okrese Český Brod

Rodina Koželských z Chotýše

Josef (1906), jeho manželka Marie (1914), dcera Marie (1937) a babička Emilie Borovská (1877) – vystěhování 22. 4. 1953

Rodina Nehasilových z Tismic

Josef (1918), jeho manželka Stanislava (1923), synové Josef (1943) a Stanislav (1944) a babička Anna (1888) – vystěhováni 25. 4. 1953

Manželé Olmrovi z Masojed

Ladislav (1914) a jeho manželka Anna (1913) – vystěhováni 14. 5. 1953; následně 27. 8. 1953 vysloven navždy zákaz pobytu v okrese Český Brod

Rodina Píšova z Dobrého Pole

Jaroslav (1920), jeho manželka Marie (1924), syn Jaroslav (1944) a dcera Marie (1946) – vystěhováni 18. 5. 1953

Rodina Prokůpkova z Kšel

Zdeněk (1915), jeho manželka Miloslava (1921), syn Zdeněk (1941), dcera Miloslava (1944), syn Jaroslav (1951) a dědeček Jaroslav Majer (1877) – vystěhováni 29. 6. 1953; zároveň vysloven navždy zákaz pobytu v okrese Český Brod

Rodina Svobodova z Chorýše-Močedníku

Marie (1903) a její synové František (1926) a Bohumil (1934) – vystěhováni 21. 5. 1953

Rodina Šaškova z Přišimas

František (1896), jeho manželka Zdeňka (1897), synové Zdeněk (1925) a František (1928) a dcera Růžena (1936) – vystěhováni 8. 7. 1953; zároveň vysloven navždy zákaz pobytu v okrese Český Brod

---

Zapsal 19. 10. 2017 L. Müller

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)