Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

čt dub 11 @08:30 -
OS Kolín - II. kolo: Šinágl a spol. obžalován
čt dub 18 @17:30 -
Praha Americké Centrum: ETIKA UMĚLÉ INTELIGENCE
st dub 24 @08:30 - 11:00PM
Zlín - konference: Baťův odkaz světu
čt dub 25 @09:00 - 01:30PM
Zlín - konference: Baťův odkaz světu

Nejnovější komentáře

  • 28.03.2024 15:57
    Číslo 13 ‧ 28. března ‧ 2024 Týdeník Echo AD Rodina, nebo ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 18:58
    ČR dostane z EU 73 miliard Kč na investice do dopravy či ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 18:44
    „Lockdowny mají závažnější důsledky než samotný covid“ Z ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 08:59
    Mezinárodní ratingová agentura Moody's dnes zhoršila ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 07:26
    Vážení přátelé zahrádkáři a sympatizanti ZO ČZS Pod Majerovic ...

    Read more...

     
  • 25.03.2024 17:28
    Universal supranational citizen Why does today's Europe face ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Destinnova Ema fotoByl to sen, a v jeho chvění smrt měla přijít dřív než probuzení. ED, 1898

„To stávala Destinnová, měníc knížecí dceru Krokovu opět v neohroženou vlastenku a v část toho zbožně jásajícího množství, uprostřed ostatních zpěváků v popředí jeviště a svým líbezným hlasem pěla s námi všemi prostá slova Tylova i melodii Škroupovu, při čemž nám všem vírou, nadějí i láskou srdce usedala. S těmi nejvzrušenějšími chvílemi našeho domácího odboje, s těmi květnovými divadelními slavnostmi roku osmnáctého, s tím vším, co bylo tehdy tak svaté, co je dnes tak zevšedňováno stranickými hádkami a co bude v budoucnu kus naší národní nesmrtelnosti – s tím vším je navždy spojen i ten sladký, stříbrný hlas největší české pěvkyně i ta památka toho horoucího srdce českého...“ Jaroslav Kvapil

Poprvé úspěšně vystoupila v roce 1898 na scéně berlínské Krollovy opery opět jako Santuzza v opeře Sedlák kavalír. V roce 1901 zpívala Destinnová na Wagnerovských operních slavnostech (Bayreuther Festspiele neboli Richard-Wagner-Festspiele) v roli Senty v opeře Bludný Holanďan a byla bouřlivě oslavována. Roku 1904 zpívala v premiéře Leoncavallovy opery Roland z Berlína, ve stejném roce v německé premiéře Smetanova Dalibora. V roce 1906 zpívala v Berlíně v opeře Salome od Richarda Strausse. Následovaly výstupy v dalších rolích jako Carmen, Valentina, Mignon, Elisabeth, Selika a Destinnová se stala primadonou berlínské opery, v níž vystoupila v padesáti úlohách během deseti let. Roku 1905 debutovala v londýnském operním domě Covent Garden v titulní roli Pucciniho Madam Butterfly. Zpívala i další role, např. roku 1909 v premiéře opery Tess od d’Erlangera. V Londýně působila až do roku 1914 a znovu od r. 1919.

Po úspěšných hostováních ve Vídni, Londýně, Praze a Paříži byla v roce 1908 pozvána také do newyorské Metropolitní opery. O rok později tam ztvárnila Mařenku ve Smetanově Prodané nevěstě, o jejíž uvedení v MET se sama zasloužila. Premiéru dne 19. února 1909 dirigoval Gustav Mahler. Opera byla uvedena v němčině v překladu Maxe Broda. Roku 1910 Lízu v premiéře Čajkovského Pikové dámy, roku 1908 Marthu v opeře Nížina, 1909 titulní roli v La Wally A. Catalaniho. Zde zpívala 10. prosince 1910 v premiéře Pucciniho opery Děvče ze zlatého Západu (La fanciulla del West) po boku jednoho z nejslavnějších tenorů všech dob Enrica Carusa roli Minnie.

Jenom v Národním divadle v Praze, když v něm roku 1900 odzpívala tři vystoupení, se jí nedostalo žádného ohlasu ani uznání. Jedno z jejích angažmá v Praze bylo z politických důvodů přerušeno. Stále častěji vystupovala také v jiných divadlech v Praze, hostovala tam celkem 86krát, z toho v roce 1908 nadšeně oslavována konečně i v Národním divadle. Jeho čestným členem byla prohlášena ve stejném roce. Krátce nato byla vyznamenána titulem komorní zpěvačka při pruském císařském dvoře. Roku 1914 zakoupil její přítel Dinh Gilly za její peníze zámek ve Stráži nad Nežárkou, její útočiště až do konce života.

O rok později odjela koncertovat do Ameriky. Její cesta skýtala odboji skvělou možnost, jak dopravit za hranice důležité informace. Když se v roce 1916 z Ameriky vrátila do Čech, čekala ji na hranicích c. k. rakouská policie. Emě se jí ale podařilo proklouznout. Od té doby ale byla pod soustavným dohledem a měla přísný zákaz vycestovat za hranice Rakouska. Uchýlila se na svůj zámek ve Stráži nad Nežárkou. V posledním roce 1. světové války, 1918, se Destinnová opět vrátila na české scény a všude slavila úspěchy. Na konci koncertů zpívala českou národní hymnu Kde domov můj, čímž vyjadřovala na svých vystoupeních národní manifest.

V Československu byla oslavována a ctěna jako národní hrdinka. Její soprán platil za vzor čisté krásy. S neobyčejnou sílou a škálou výrazu bravurně zvládla repertoár více než 80 velkých operních rolí.

Její život a osud je zachycen ve filmu Božská Ema, kde ji ztvárnila Božidara Turzonovová. V televizním seriálu Zlá krev (podle románů Vladimíra Neffa) ji hrála Libuše Šafránková.

Destinnová je zpodobněna na české bankovce 2000 Kč. (Z české Wikipedie)

* * *

Režisérem „Božské Emy“ byl Jiří Krejčík. Do kin šla zcenzurovaná verze. S panem režisérem jsem spolupracoval v posledních letech jeho života i v kauze Národního divadla THEMOS, kdy nám pomáhal i zesnulý ministr kultury Pavel Dostál – viz dokument „Národ v sobě“. (PČR už měsíce „řeší“ mé TO ve věci zmanipulované dražby budovy THEMOS?!). Slíbil mi zapůjčit originální, nezcenzurovanou verzi filmu. Bohužel jsem nestihl… Pan režisér jistě kroutí nevěřícně hlavou - v nebi, jako na zemi…

Svatá Anežka Česká, patronka naší země, zmizela z papírových padesátikorun - na kovových už na ni místo nezbylo?! Nepochybně patřila na pětitisícovou svým významem i když bychom ji neměli tak často v ruce. Alespoň zůstala na dvoutisícové bankovce Ema Destinnová, že by hrozilo i její zmizení zatím nehrozí…

Jak rádi hovoříme o vlastenectví, hrdosti na svůj národ, apod. Bohužel jen vzletnými slovy, či fanděním na stadionech. Činy prokazujeme úctu velkým osobnostem našich dějin jen skromně, regionálně, bez médií, pokud vůbec. Nedivme se, že mladí lidé nemají být na co hrdí, resp. přebírají vzory hodnot, které se skutečnými nemají často nic společného. Díky tomu to má korupce a nemravnost tak snadné v naší zemi.

Přidejte občané, nechcete-li být zase poslušnými ovčany!

 

Jan Šinágl, 7.5.2018

* * *

PO STOPÁCH EMY DESTINNOVÉ 2018

Byl to sen,

a v jeho chvění

smrt měla přijít dřív než probuzení.

 

ED, 1898

 

Destinnova Ema divadloV roce 140. výročí narození Emy Destinnové (26.února 1878, Praha – 28.ledna 1930, České Budějovice) pokračuje volný koncertní cyklus evokující život a pěvecké umění české femme fatale světové operní scény, který začal již před šesti lety na Pražském hradě. Obsahuje historické fresky ROMANCE a EMA DESTINNOVÁ – PĚVECKÁ LEGENDA, hudebně dramatický pořad FEMME FATALE, koncerty duchovní hudby HOMMAGE À DESTINN, a jiné. Cyklus navštěvuje místa s Emou Destinnovou spojená, a vedle její osobnosti a repertoáru připomíná také její společnici Marii Martínkovou, skladatelku a klavíristku Florentinu Mallou, dirigenta a klavíristu Gennara Papiho, varhaníka Ondřeje Horníka, fenomenálního Enrica Carusa a další.                                                                                                                                                                                                                

V dubnu letošního roku byla česká pěvecká legenda připomenuta koncerty duchovní hudby HOMMAGE À DESTINN – POCTA EMĚ DESTINNOVÉ v kostele sv.Petra a Pavla v Petrovicích u Sedlčan, v kostele sv.Jakuba Většího v Souticích na Benešovsku a v kostele sv.Štěpána v Řitonicích na Mladoboleslavsku. Koncerty se konaly pod osobními záštitami starostů obcí a byly uvedeny duchovními slovy administrátorů farností. Vstupné dobrovolné bylo věnováno na obnovu kostelů a varhan.                                                                                                                                                                                                             

V okolí Petrovic (Milešov, Krásná Hora) prožila Ema Destinnová dětství a mládí, a kostelu sv.Petra a Pavla věnovala jeden z obrazů. V zámku Soutice trávila společně s barytonistou Dinhem Gillym a klavíristou Bohdanem Gselhoferem prázdniny v roce 1913. Koncert v soutickém kostele sv.Jakuba Většího připomněl také letos jubilující soutickou rodačku, solistku Národního divadla v Praze, Jindru Koubovou (1888–1946), se kterou se Destinnová setkala v operách Libuše a Šárka. Řitonický kostel, jehož současný stav je skutečně alarmující, navštěvovala při svých letních pobytech na zámku Domousnice, a nakonec přispěla značnou finanční částkou na stavbu jeho varhan.                         

V sobotu 19.května 2018 v 19:00 hod. se Ema Destinnová vrátí do své rezidence, zámku Stráž nad Nežárkou, kde bude uvedeno nokturno FEMME FATALE. Účinkuje Květuše Ernestová v titulní roli, v mluvených rolích Veronika Slavíková, Klára Štochlová, Tereza Vokáčová a Pavlína Vokáčová, solistky Komorního pěveckého souboru ZUŠ Josefa Slavíka Hořovice, kostlivec Ivan a varhaník kostela sv.Vojtěcha v Praze a hudební skladatel Drahoslav Gric.

Více na:

www.zameckanokturna.cz

www.zamekstraz.cz

 

Srdečně zveme.                                                                                                                                                                                

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 1.00 (1 Vote)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)