Dne 11. 9. 2018 prohlásil Okresní soud v Prešově za „ničotný“ rozsudek, jímž Vojenský soud v Popradě odsoudil v roce 1942 (tedy během druhé světové války) tehdy jedenadvacetiletého Jána Greška z východoslovenských Adidovců. Ján Greško odepřel pro své náboženské přesvědčení svědka Jehovova vykonat vojenskou službu, což vojenští soudci vyhodnotili jako zločin „porušení subordinace“ podle vojenského trestního zákona č. 19/1855 ř.z. (vydaného císařem Františkem Josefem I.) a vyměřili mu zostřený trest žaláře v trvání 6 měsíců. Nyní však soudce JUDr. Marek Čech uvedl, že jsou splněny všechny předpoklady k tomu, aby byl na Greškův případ aplikován zákon č. 129/1948 Sb. „o ničotnosti niektorých rozsudkov vojenských súdov tzv. Slovenského štátu“.
Soudce připomněl, že správné označení pro „tzv. Slovenský štát“ (1939-1945) je „Slovenská republika“, a podrobně vysvětlil, že po zrušení Vojenského soudu v Popradě přešla místní a věcná příslušnost na Okresní soud v Prešově. Zločin, pro který byl Ján Greško odsouzen, spadá do okruhu těch, které soud musí na návrh oprávněné osoby prohlásit za „nicotný“. Prokurátor se s rozhodnutím soudu ztotožnil a vzdal se práva stížnosti, stejně jako obhajoba. Prohlášení o „ničotnosti“ rozsudku fakticky znamená po 76 letech Greškovu rehabilitaci.
--
Záhy po propuštění z vězení byl Ján Greško znovu povolán do armády. Opět vojenskou službu odmítl a v roce 1943 byl znovu odsouzen, tentokrát k trestu zostřeného žaláře v trvání 14 měsíců. Tímto případem se bude Okresní soud v Prešově zabývat 27. 9. 2018. Předseda senátu JUDr. Marián Mačura nařídil veřejné zasedání na 8:30 hodin do soudní budovy v Grešově ul. č. 3, číslo dveří 112.
--
Potřetí byl Ján Greško z téhož důvodu odsouzen v roce 1950 (tedy již v období komunistického režimu, nicméně podle stejného zákona č. 19/1855 ř.z.), opět ke 14 měsícům. Veřejné zasedání v této věci proběhlo u Okresního soudu Prešov dne 28. 6. 2018. V tomto případě prokurátor žádal návrh na zrušení rozsudku zamítnout. Na dotaz předsedy senátu Mgr. Mariána Polačka z jakého důvodu, prokurátor žádný konkrétní důvod neuvedl. Nato mu předseda senátu vytkl, že přišel na jednání nepřipraven. Po poradě senátu pak soud rozsudek z roku 1950 v celém rozsahu zrušil, stejně jako všechna další obsahově navazující rozhodnutí. V odůvodnění předseda senátu mj. uvedl, že Ján Greško byl tehdy v jednom procesu odsouzen spolu s 5 dalšími spoluvěřícími a ti všichni už byli pravomocně plně rehabilitováni. (Šlo o Michala Korpu-Onda, Pavla Moskaľa, Jozefa Patakyho Jána Sabola a Juraje Širochmana.) Prokurátor přesto ihned po vyhlášení rozhodnutí podal stížnost, kterou do 11. 9. 2018 nezdůvodnil. Soud proto bude prokurátora urgovat, aby mohl věc předložit stížnostnímu soudu.
--
Samotný Ján Greško se letošních soudních jednání nedožil. Zemřel tragicky při dopravní nehodě v roce 1976. Byl svobodný, bezdětný. Nyní projednávané návrhy předkládá soudu jakožto oprávněná osoba jeho pozůstalý bratr Andrej (nar. 1936).
--
Případ zemřelého Jána Greška ukazuje, jak dlouhé a nesnadné je vyrovnávání se s „dědictvími“ „tzv. Slovenského štátu“ („Slovenské republiky“ v letech 1939-1945) a komunistického režimu v bývalém Československu. (1948-1989) Ale nejde jen o to. Ačkoli právo na odepření vojenské služby kvůli svědomí či náboženskému vyznání je ve většině zemí uznáváno jako jedno ze základních občanských práv, stále existují státy, které odpírače vojenské služby vězní, například Eritrea, Jižní Korea, Singapur či Turkmenistán. Viz
https://www.jw.org/cs/zpravy/pravni-oblast/podle-zemi/svet/svedkove-jehovovi-ve-vezeni-2/
- 9. 2018
Zapsal: L. Müller
Read more...