Průměrný věk obyvatelstva 19.6 let, dožití 64.1 (2016) - 30.9% HDP pro armádu (2017) - Největší země Afriky s velkým přírodním bohatstvím (ropa, železo, mramor, zlato, uran) - 13% ropy exportováno do ČLR, 8% celkové spotřeby ropy ČLR - Obchod hlavně s ČLR a SAE - Počet obyvatel 37 milionů (2018), odhad: 80 milionů (2080), 138 milionů (2100).
Vážení,
Vzhledem ke kritické situaci v Súdánů vám příloze posíláme výzvu, jež má za cíl podpořit súdánský lid v jeho mírové snaze o získání svých základních práv a svobod.
https://en.wikipedia.org/wiki/Sudan
S úctou
Výkony Výbor
Občanské sdružení
Sudánská společnost v České republice
Tel:+420 608 067 263
Dr. Hassan ELBAKRI
Súdánská tsunami „Jediná cesta vpřed je pro Bashira, aby sestoupil a zavedení nového dočasného demokratického uspořádání.“ Yasir Arman
V neděli 6. ledna 2019 byl Súdán svědkem jedné z největších demonstrací během bašírového režimu, zejména v hlavním městě Chartúmu, Madani a Atbara. Demonstrace nyní vstoupily do třetího týdne. Z hlediska síly, velikosti a trvání jsou tyto demonstrace v posledních 63 letech od nezávislosti Súdánu v roce 1956 bezprecedentní a déle než v revolucích z let 1964 a 1985 proti totalitním režimům. Tyto demonstrace mají jinou povahu než tzv. Arabské jaro. Arabské jaro bylo vedeno mezi mnoha silami politických islámských skupin. V Súdánu je tato revoluce anti-politický islámský fašismus a jeho hluboký stav. To bylo poznamenáno požadavky na chléb, mír, svobodu a stejné občanství. Tato revoluce v Súdánu, která je obrovským pokračujícím procesem, je tsunami proti všemožným problémům a přinesla na politickou scénu novou generaci žen a mužů, kteří prokázali impozantní odvahu proti fašismu politického islámu, kvalitativní změna v boji městských a venkovských oblastí Súdánu. Je základem nového hnutí za občanská práva.
Režim odmítá přístup k přesným informacím o mírových při demonstracích, kteří byli zabiti zbraněmi režimových sil a těmi a o zraněných a zadržených. Spolehlivé zdroje v rámci lékařské komunity z různých súdánských nemocnic a klinik odhadly, že bylo zabito více než 70 lidí, zejména v Gadarifu, kde bylo zabito více než 20 lidí. Některé z nich byly pohřbeny v bezpečí bez oznámení a souhlasu rodiny. Stovky jsou zraněny. Bylo zatčeno více než 2 000 aktivistů a politických vůdců. Někteří z nich byli propuštěni. V nedělní demonstraci v Chartúmu neměl režim ve věznicích žádný prostor, aby zadrželi víc, a přemýšlel o přesunu zadržených do svých zařízení mimo Chartúm. Režim byl zaměřen zejména na mládež a ženy. Někteří byli poraženi a mučeni. Navzdory režimu, který odmítá přístup na internet, aktivisté dokázali zaznamenat a poslat obrovské množství materiálu dokumentující události posledních tří týdnů. Od té doby je systém zcela zmatený a ostrý, protože většina islamistů považuje Bashira za odpovědného. Oni sami se ho chtějí zbavit a znovu vytvořit svůj systém.
Zatím existuje společné opoziční centrum od profesionálů, Sudánské volání, Národní konsensuální síly a mnoho dalších opozičních fór, které spolupracují. Podepsali společné prohlášení o "svobodě a změně". Toto sjednocené opoziční centrum plánuje na 9. ledna plánovat další demonstrace, které požadují, aby Bashir odstoupil a byl založen nový demokratický prozatímní režim. Tiché protesty nabývají na velikosti; to povede ke stávkám, občanské neposlušnosti a nakonec donutí armádu, aby se dostala na stranu lidu. Navzdory složitosti uvnitř armády a že Bashir restrukturalizoval. Rychlé podpůrné síly do čtyř divizí, snaží se je použít k ohrožení armády a systematicky vylučoval velitele sil SUS, generál Mohammed Hemati, Bashir systematicky ztrácí, jeho podřízení, mnozí v armádě a bezpečnostních komunitách jsou proti němu. Je považován za odpovědného za svůj systém a za Súdán. Někteří významní vůdci islámu a mladí aktivisté podpořili povstání.
Domníváme se, že by měli být vítáni, protože podporují změnu. Potřebujeme odstranit stávající sytém, zejména podpořit ty, kteří jsou pro demokracií a budou pokračovat v nových parametrech demokratizace. Za zmínku stojí také to, že mnoho politických stran národního dialogu se rozhodlo opustit režim. Súdán vstupuje do zcela nové fáze s novým prostředím; proto vyžaduje novou politiku Afriky a mezinárodního společenství. Běžná práce, částečná řešení a přebalení starého systému nikdy nebudou fungovat. Ti, kteří se zabývají Súdánem musí hledat novou cestu vpřed. Súdán potřebuje vzorec, který přinese mír a demokracii ruku v ruce. Je zřejmé, že mír nebude možný bez demokracie a demokracie také nebude udržovat válečný satv; proto potřebujeme demokracii a ukončení válek jako součást jednoho balíčku řešení.
To je jediná cesta, jak čelit zásadním otázkám míru a demokratizace, rovného občanství a udržitelného rozvoje. Jedinou cestou vpřed je, aby Bashir odstoupil a otevřel cestu novému demokratickému prozatímnímu uspořádání, které může přinést zodpovědnost a spravedlnost, ukončení korupce, národní konsenzus, ukončení války, přizpůsobení zdrojů země (čistá voda, zdraví, atd.), potřebám obyčejných občanů a otevřít cestu pro národní ústavní konferenci, která bude odpovídat na klíčové otázky: "Jak se Súdán bude řídit?" a "Kdo bude Súdánu vládnout?“ Do konce přechodného období bude súdánský lid uplatňovat své právo na svobodné a demokratické volby, které přivedou Súdán k demokracii a mírové výměně moci. Skončí tak 30 let jednohlasného a jednoparlamentního vládnutí. Bude znamenat konec násilí v Súdánu. Co se právě děje v Súdánu, je skvělou příležitostí pro obnovu země.
***
Víme to dokáže demokracie bez tradice, nebo po jejím narušení. Sami máme polistopadovou zkušenost. Pro určité země a období je proto mnohdy lepší vláda osvíceného, silného vůdce, než „vláda lidu“. Vše je o výchově, vzdělání a osobním příkladu.
J.Š.13.1.2019
Read more...