Akci velel generálporučík ing. František Šádek. Jeho syn plk. Miloš Šádek, byl na MO největší kamarád Miroslava Kalouska. Další níže. J.Š.
* * *
Nikdo ze studentů ani z pohraničníků nebyl únosci zraněn. Naproti tomu velitelé PS se dopustili jednání, násilného jednání, v jehož důsledku byl nesmyslně usmrcen unesený řidič Jan Novák. Obnovené vyšetřování kauzy nebylo dosud ukončeno, vyšetřovatel pravděpodobně již nové informace nezíská a trestní řízení skončí v blízké budoucnosti smrtí hlavního a jediného obviněného, který s největší pravděpodobností zapříčinil smrt řidiče Jana Nováka.
* * *
Praha - Jeden z trestů smrti byl 7. září 1978 vynesen nad Robertem Barešem, jedním ze tří mužů, kteří se v květnu téhož roku pokusili s uneseným autobusem násilně přejet státní hranici do někdejšího západního Německa. Kauza, jež skončila střelbou a mrtvými, otřásla tehdejším Československem a stala se také nástrojem totalitní propagandy ve snaze zdiskreditovat snahy lidí o útěk na Západ. V kauze únosců soudy po roce 1989 vynesly nové verdikty, odpovědnost tehdejších pohraničníků za průběh události či další okolnosti případu však nebyly dodnes zcela objasněny.
Drama s tragickým koncem se odehrálo v noci z 23. na 24. května 1978 na hraničním přechodu do tehdejšího západního Německa v Pomezí nad Ohří na Chebsku. S uneseným autobusem sem přijeli bratranci Milan (26), Robert (22) a Václav (20) Barešovi, kteří se k útěku za hranice rozhodli poté, co měl jeden z nich nastoupit do vězení kvůli loupeži. Krádeží si opatřili lovecké zbraně a 23. května 1978 se na Chebsku zmocnili autobusu s řidičem a čtyřicítkou studentů říčanského gymnázia na školním výletě.
Na hranicích pak Barešovi požadovali volný průjezd do Německa, přičemž vyhrožovali zastřelením rukojmích. Výsledkem mnohahodinového jednání, jež vedl tehdejší hlavní velitel Pohraniční stráže František Šádek, byl příslib únoscům, že budou moci projet, pokud propustí studenty. To Barešovi učinili a pohraničníci je pustili přes hraniční závoru. Než však autobus dojel ke státní hranici, přehradil mu cestu obrněný transportér a strhla se přestřelka. Střelbu nepřežil jeden z únosců - Milan Bareš, ale také řidič autobusu Jan Novák, po němž zůstala manželka a dvouletý syn.
Proces s únosci následoval brzy po incidentu a skončil exemplárními tresty. V září 1978 plzeňský krajský soud vynesl za obecné ohrožení a další trestné činy rozsudek smrti nad Robertem Barešem (popraven byl rok poté), Václava Bareše soud poslal na 25 let do vězení. Odvolací soud na verdiktu nic nezměnil.
Odpovědnost pohraničníků soud tehdy neřešil, měl údajně za prokázané, že střelbu zahájili Barešovi a že řidiče zabil Milan Bareš. Po listopadu 1989 byl Václav Bareš podmínečně propuštěn na svobodu, ve valdické věznici si odpykal 12,5 roku z původního trestu. Po roce 1990 Nejvyšší soud nařídil nové projednání kauzy. Proces o čtyři roky později skončil definitivními rozsudky ve výši 14,5 let pro Roberta Bareše a 11,5 pro Václava Bareše. Ten svého činu litoval a označil jej za klukovinu. Ani polistopadové soudy ale neprokázaly, zda smrt řidiče autobusu způsobili Barešovi nebo jej zasáhla střela pohraničníků.
JUDr. ŠILHAVÝ BAREŠ
***
Milan Bareš (* 12. 12. 1957, † 24. 5. 1978)
Jan Novák (* 7. 2. 1952, † 24. 5. 1978)
… Ze strany bratranců Barešových se bezpochyby jednalo o chování, které nemá v civilizované společnosti místo, ohrožování nezletilých studentů zbraní a jejich únos je jednání zavrženíhodné, dlužno však dodat, že se nedopustili žádného aktu fyzického násilí (vyjma škody na majetku). Nikdo ze studentů ani z pohraničníků nebyl únosci zraněn. Naproti tomu velitelé PS se dopustili jednání, násilného jednání, v jehož důsledku byl nesmyslně usmrcen unesený řidič Jan Novák. Obnovené vyšetřování kauzy nebylo dosud ukončeno, vyšetřovatel pravděpodobně již nové informace nezíská a trestní řízení skončí v blízké budoucnosti smrtí hlavního a jediného obviněného, který s největší pravděpodobností zapříčinil smrt řidiče Jana Nováka. Tímto způsobem se asi uzavře výjimečný případ, ve kterém místo řadových příslušníků PS základní služby byly po roce 1989 souzeny nejvyšší špičky PS, významného mocenského nástroje komunistické strany. Paradoxem krátké historie „vyrovnávání se s komunismem“ je skutečnost, že vysocí funkcionáři PS byli souzeni v souvislosti s likvidací případu až příliš připomínajícího akt terorismu, a nikoli např. za zavedení systému ostrahy hranic, který způsobil smrt lidí provinivších se pouze tím, že chtěli naplnit jednu ze svých základních lidských svobod. Událost je dodnes velice bolestná a živá pro blízké pozůstalé hlavních aktérů, přičemž nejbližší pozůstalí ani nedostali zprávu o místě posledního odpočinku Milana a Roberta Barešových.
Manželka Jana Nováka trpěla, vedle psychické újmy způsobené násilnou smrtí manžela a otce jejího dítěte, i existenčními problémy. Dodnes neví, kdo zavinil manželovu smrt, dodnes jí to brání ve smíření se s dávnou událostí: Mám to pořád uvnitř v sobě, jelikož případ neskončil, tak jsem se s tím nevypořádala.[74]
* * *
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. | 29.5.2018 08:07 | id 129147 | nahlásit
Neznal jsem jej osobně a i kdyby byl tisíckrát dobrý jak se zde píše, šoféra uneseného autobusu Jana Nováka, manžela a tátu, tenkrát v 78ém na Pomezí odepsal. Tenkrát strážci hranic nemuseli střílet a stejně by Barešové neprojeli. Gen. Šádek té akci osobně velel, byla to jeho odpovědnost a myslím, že v těch posledních chvílích života věděl, že to má na svědomí, jestli byl tak dobrý jak se zde píše.
http://www.vojensko.cz/2015-generalporucik-ing-frantisek-sadek
P.S.
Syn gen. Františka Šádka plk. Miloš Šádek byl na MO největší kamarád Miroslava Kalouska.
J.Š. 12.3.2019
Read more...