Vrchlabská botanička byla jednou z mála žen, které se prosadily ve vědě, jež byla mužskou doménou. Spolu s manželem se věnovali i charitativní a mecenášské činnosti. Manžel Josefiny, pro mě do té doby zcela neznámá 
postava, stojící v pozadí, si také postupem času zasloužil mou pozornost. Sám byl vědec, chemik a lékárník, se skvělými výsledky. Plody jeho práce našly uplatnění nejen v továrně Ettlových, ale třeba i v díle, kam přispěl výzkumem minerálních vod v Jánských Lázních.
… Žena, která vyrůstala v přední vrchlabské německé rodině, si vzala českého lékárníka od Poděbrad. Místo, aby se zabývala pouze domácností nebo si vybrala nějakého nenáročného koníčka, tak se pustila s vervou sobě vlastní do sbírání rostlin, které ji postupem času zcela pohltilo. A Josefina se tak stala nejznámější rakouskou botaničkou s vynikajícím vědeckým renomé. Její úspěch v botanice mimo jiné dokazuje členství v mnoha odborných spolcích. Za všechny jmenujme Královskou bavorskou botanickou společnost v Řezně nebo Výměnný ústav pro výměnu herbářových položek. To, že se jeden druh devětsilu jmenuje po Josefině Kablíkové a název přetrval dosud, jen potvrzuje nesporné vědecké kvality Kablíkové. …
… V diplomové práci jsem nastínila životopisy Josefiny a Vojtěcha Kablíkových. Zabývala jsem se i jejich profesním a zájmovým životem. Životy obou manželů jsou úzce spojeny s Krkonošemi, stranou nezůstalo ani město Vrchlabí. Důležitou součástí celé práce jsou členové malířské rodiny Mánesových. Jejich krátké životopisy a důraz na působení v krkonošských horách jsou vzhledem k spřízněnosti s Kablíkovými také podstatnou kapitolou práce. Poslední kapitolu jsem věnovala tomu, jak popisují Josefinu nebo Vojtěcha Kablíkovi autoři krásné literatury. Nejvíce prostoru dostala Josefina Kablíková v povídce známé krkonošské spisovatelky Marie Kubátové. Okrajově se objevuje i v některých románech Františka Kožíka. …
4.1 Závěť Josefiny Kablíkové55
Věhlasná botanička a manželka vrchlabského lékárníka Josefina Kablíková, rozená Ettelová zemřela 21. července roku 1863.56 Paní Kablíková dne 4. listopadu 1860 sepsala poslední pořízení, testament. Svým hlavním, universálním, dědicem, jmenuje „závětí mého zemřelého muže mně doporučeného milého přítele“ Jindřicha Gottwalda. V tu dobu se hudební umělec a virtuos Gottwald zdržoval ve Vratislavi. Lékárenskou nemovitost č. p. 43 dědí čtyři strany stejným dílem. Mimo universálního dědice Jindřicha Gottwalda je zmíněna také Kornelie Machytková, neteř Kablíkové. Dále její synovec Vojtěch Ettel. A poslední, čtvrtý díl, si mezi sebe rozdělí děti strýce paní Josefiny Kablíkové, Gabriela Raaba. Dále se již plně projevuje mecenášské a charitativní zaměření zemřelé. Josefina Kablíková založila „Nadaci Josefiny Kablíkové“. Té věnovala nemovitost č. p. 353 se stodolou, pozemky ve Vrchlabí o výměře 30 měřic. V dalším odstavci určuje paní Kablíková 1000 zlatých pro nadaci na podporu studujících farmacie. Úroky ze zmiňované částky se měly použít především pro ty, kteří svá učební léta prožijí ve vrchlabské lékárně.
V části následující jsou jmenováni jednotliví drobní dědici, kteří mají být vyplaceni buď v hotovosti, nebo formou úroků z vloženého kapitálu. Jsou to oba synové obchodníka Karla Thera ve Vídni, dále fond normální školy, vrchlabský fond chudých, děti synovce Kablíkových MUDr. Raaba juniora v Benátkách stejným dílem, vrchlabský doktor MUDr. Kulhánek, děti lékárníka v Sobotce Antonína Fierlingera stejným dílem, ševcová Marie Schmidová ve Vrchlabí za péči poskytnutou v nemoci Josefině i Vojtěchovi Kablíkovým, bývalý lékárenský učeň Václav Geihler, malíř Eduarda Steffena již za života Josefiny podporovaný, paní lesní Kornelie Schneiderová, rozená Eihertová, tři dcery zemřelé porodní báby Weisové ve Vrchlabí stejným dílem, farář Michel ve Svatém Petru a laborant a zahradník paní Kablíkové pan Köhler.
Své přírodovědné sbírky odkázala několika institucím. Ornitologickou sbírku a všeobecný herbář dostalo gymnasium v Jičíně. Herbář krkonošský byl odkázán trutnovské hlavní a nižší reálné škole. A nakonec – sbírku mušlí paní Kablíková odkázala svému životopisci MUDr. Pluskalovi. Co se týká obrazů, tak ty odkázala sedmi různým lidem. Ten nejznámější z nich, „Josefina Kablíková botanizuje poblíž boudy u Sněžných jam“ (Quido Mánes, 1848) odkázala panu Friedrichu Kieslingovi, papírníkovi ve Vrchlabí.
4.2 Nadace Josefiny Kablíkové
Pokyn ke zřízení nadace, kterou věnovala svému rodnému městu, dala Josefina Kablíková ve III. odstavci své závěti, sepsané v listopadu roku 1860. Nadaci věnovala nemovitost se stodolou a pozemky o výměře čítající 30 měřic. Výnosy z budov a pozemků (po srážce částky 10 zlatých nutné k údržbě budov nadace) mají být použity na tyto účely: z jedné čtvrtiny se pořídí oblečení pro osm pilných a mravných dětí vrchlabské školy – pro čtyři chlapce a čtyři dívky. Druhá čtvrtina připadne každoročně vrchlabským špitálníkům stejným dílem a v hotovosti. Výplata peněz se má dít každoročně v době Vánoc. Další čtvrtina bude vyplacena oVánocích každého roku v hotovosti, bude rozdělena mezi osm nemocných nebo postižených a práce neschopných vrchlabské farnosti. Volba těch, kteří budou obdarováni hotovostí, se přenechává stávajícímu panu děkanovi se souhlasem vrchlabského starosty. Poslední čtvrtina byla závětí určena pro dvacet nejchudších a nejpotřebnějších obyvatel horské vesnice Svatý Petr v hotovosti a stejnými díly (dnes je Svatý Petr součástí Špindlerova Mlýna). Peníze měly být vypláceny o svatém Josefu, 19. března. Výběr potřebných obyvatel, stejně tak i výplatu peněz provede farář ve Svatém Petru společně s představenými obce.57 Stodola později shořela a jištěný obnos 4400 Kčs byl uložen ve spořitelně.58 Na pozemku, který Josefina Kablíková odkázala městu Vrchlabí, byly roku 1913 vybudovány dvě budovy: domov sociální péče a sirotčinec.59 Obě stavby stojí dodnes.
4.3 Nadace Josefiny Kablíkové profarmaceuty60
Nadace Josefiny Kablíkové pro farmaceuty byla zřízena ve výše zmíněné závěti odstavcem IV. Datum zřízení nadace se shoduje s datem pořízení závěti. V testamentu paní Kablíkové je určeno 1000 zlatých pro zřízení nadace. Peníze z nadace se mají poskytnout chudému hodnému studujícímu farmacie jakožto podpory pro oba ročníky farmaceutických studií. Bylo zároveň stanoveno, že při výběru vhodného adepta na stipendijní podporu má být brán zřetel na to, kdo absolvoval lékárenskou praxi ve vrchlabské lékárně. Právo jmenovat lékárenského studenta má náležet předsedovi lékárenského grémia v Praze. Nadační jmění bylo spravováno c. k. místodržitelstvím, v době zřízení nadace činilo nadační jmění 1620 zlatých. Z výtěžku se mělo dotovat místo nadační s ročním pojistkem 66 zlatých a 22,5 krejcaru. Za zmínku také stojí to, že s podporou farmacii studujících studentů začal již manžel, Vojtěch Kablík.61
4.4 Smrt Josefiny Kablíkové
Věhlasná botanička Josefina Kablíková svou životní pouť dokonala 21. Července 1863 ve věku 76 let. Byla pohřbena do rodinné hrobky vedle svého manžela na vrchlabský hřbitov. Dle záznamů hřbitova ve Vrchlabí je hrobka číslo H – 11 v oddělení IB – 
5 místo posledního odpočinku pro Adalberta (Vojtěcha) Kablíka. Datum pohřbu 1. 9. 1853. Dále zde leží Antonie Seifertová, Josefina Kablíková (datum pohřbu 21. 7. 1863), Vinzenz Kablík a František Kablík.62 Hrobka je uzavřena ozdobnou kovovou mříží a v jejím průčelí jsou umístěny desky obou manželů. Původně zde byly desky v němčině, později přibyly desky ještě v jazyce českém. Připojuji české nápisy. Toto je na pamětní desce vrchlabského lékárníka:
„Poslední odpočinek Vojtěcha Kablika. * Sadská 6. 4. 1783 + Vrchlabí 1. 9. 1853.
Přítel lidu, dobrodinec chudých, čestný a poctivý až do smrti, něžný manžel, věrný
žák přírody, kráčel s ní jen v jejich světlých stopách.“63 Vedlejší deska připomíná
jeho manželku s tímto nápisem: „Poslední odpočinek Josefiny Kablikové. *
z DIPLOMOVÉ PRÁCE Josefina Kablíková, vrchlabská osobnost 19. století
Autor: Bc. Jana Limberská
P.S.
Kolik takových vynikajících osobností máme a kdo je dnes ještě zná? Jen když máme dennodenně média plná lidí, kteří jen tlachají a mudrují o ničem. Když zemřou po většině z nich nic hodnotného nezůstane… Naštěstí jsou ještě lidé, kteří se v médiích neobjevují, zato za nimi zůstává kus poctivé práce.
Z bláta může vzejít zase jen bláto, stejně jako se časem zřítí každá stavba bez dobrých základů. Moudrá země dbá na kvalitní výchovu a vzdělaní, kdy média ty nejlepší mají zviditelňovat jako životně potřebné příklady. Zatím děláme vše obráceně. Proč tomu tak je, nechť si každý zodpoví sám. Nedokážeme-li to změnit, doplatíme na to všichni.
J.Š.20.8.2019
Read more...