Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

Žádné události k zobrazení

Nejnovější komentáře

  • 21.01.2020 10:14
    Jó paní Mülerová kéž byste měla pravdu. Komunismus je chobotnice.

    Read more...

     
  • 03.01.2020 20:21
    Souhlasím s Vámi, že je u nás přepohádkováno. K tomu by se ...

    Read more...

     
  • 03.01.2020 14:46
    Putin prohlásil: „Rusko musí kromě Avangardu vyvinout ...

    Read more...

     
  • 03.01.2020 12:10
    Právě jsem si přečetl Vaši novou zásilku, ze které je ...

    Read more...

     
  • 28.12.2019 12:55
    Pane Jerry, takhle si to vykládat, to je typický příklad ...

    Read more...

     
  • 27.12.2019 14:21
    Také za totality nebyla nouze o pohádky vznikající z bratrského ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Snehurka… Sněhurka ani trpaslíci nejsou. Jsou zavřeni jako za komunistů, čekají až se najde nějaký ředitel české televize, který je po desetiletích opět představí českým dětem. U nás v „demokratickém“ státě jsou trpaslíci se Sněhurkou stále zavřeni. Třicet let po „sametové revoluci.“ …

* * *

Pohádky se v Česku hrají a promítají. Ale ne všechny. I pohádky se v Česku filtrují. Kreslená pohádka Walta Disneye „Sněhurka sedm trpaslíků“ byla krátce vidět v obrodném roce 1968.  Obrýlený trpaslík Prófa je vedl, Následovaný  usmívajícím se Štístkem, za ním neuvěřitelně stydlivý stále rudý Stydlín. Jeho kamarád Dřímal neustále usínal, ale budil ho Kejchal, který když vybouchl všichni na vteřinu ztuhli. Byl mezi nimi i trpaslík Rejpal, který sice k trpaslíkům patřil, ale věčně na něco nadával, vyskakoval a hrozil. Zato perfektně ovládal  piánové varhany, které měly nahoře píšťalky a flétny a na židličce tam co se sedá byla harmonika, kterou Rejpal tím že na ní posedával její měchy proháněl. Poslední  Šmudla byl ještě malý nedospělý trpaslíček, který všechno doháněl s odřeným nosem. Dolovali drahé kamení a pěli, když šli domů sborem. Sněhurka se u trpaslíků objevila byvše vyhnána zlou královnou, která nesnášela dobro a krásu. Neustále se vyptávala svého kouzelného zrcadla zdali je nejkrásnější. Zrcadlo nelhalo.  Sněhurka je krásnější, vždy podotklo.

A tak se královna převlékla za ježibabu a s jablkem plným jedu Sněhurku v chaloupce trpaslíků hledala, až ji našla. Trpaslíci kdesi dolovali. Nabídla Sněhurce krásné jablíčko s tím, že bude ještě krásnější. Nakonec Sněhurka neodolala a kousla si. Když se trpaslíci za zpěvu nahrnuli do chaloupky našli Sněhurku nehybnou. Štkali, plakali, naříkali nic naplat. Sněhurku uložili do skleněné rakve. Zvířátka, která měla Sněhurku moc ráda, když viděla co zlá královna provedla zavedla zbloudilou ježibabu na skálu o ostatní se postaral vichr, který zadul, zahřměl a skála osaměla. Chudáčkové trpaslíci smutněli. Dříve radostní veselí a zpěvní zírali jeden na druhého co bude. A bylo.

Jak už to v pohádkách bývá v tom kraji na blízkém hradě sídlil mladý princ. Věděl o trpaslících a navštěvoval je. Tentokrát je našel smutné a tiché. Ani se nemusel ptát proč tomu tak je. Uviděl skleněnou rakev a v ní dívku. Hned se mu zalíbila, sejmul skleněné víko a viděl jak je krásná. Políbil ji a hle Sněhurka obživla. To bylo radosti smíchu a tance. Rejpal hřímal na piáno i na harmoniku co měl pod sebou. Princ vzal Sněhurku do náručí vysadil ji na koně, rozloučil se s již s radostnými trpaslíky a odvezl si ji na hrad. Konec znáte. Žili spolu a šťastně až do smrti.

Český konec je jiný. Sněhurka ani trpaslíci nejsou. Jsou zavřeni jako za komunistů, čekají až se najde nějaký ředitel české televize, který je po desetiletích opět představí českým dětem. Ale také i nám  dospělým, kteří se na dobré pohádky o Vánocích díváme. Ale Sněhurku Walta Disnye stále nevidíme. V pohádkách to dopadá dobře. U nás v „demokratickém“ státě jsou trpaslíci se Sněhurkou stále zavřeni. Třicet let po „sametové revoluci.“

 

K.Mrzílek, 1. 1. 2020

* * *

Skvělé pohádky Walta Dysneye obohacovaly po generace děti i dospělé po celém světě. Veřejnoprávní ČT se zmůže pouze na opakování Mrazíka, nebo produkci pohádek jejichž kvalita je z velké části ubohá a uráží inteligenci, včetně té dětské. Páchá tak zločin na dětské duši a tím i duši národa. J.Š.

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 3.40 (5 Votes)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)