Krakov (Polsko - Vyšetřovatelé z polského Institutu národní paměti (IPN), který zkoumá zločiny z období nacismu a komunismu, uvažují o tom, že se obrátí na soud se žádostí o vydání
mezinárodního zatykače na někdejšího československého komunistického premiéra Lubomíra Štrougala.
Polský prokurátor Wojciech Pardyak připomíná, že podél československo-rakouské hranice pohraničníci vybudovali tři rovnoběžné řady ostnatých drátů. V prostřední byl elektrický proud o napětí 4000 až 5000 voltů. Chyběly tam však cedule varující před nebezpečím smrti po zasažení elektrickým proudem. IPN má podle deníku Rzeczpospolita informace, že někteří někdejší čs. pohraničníci s polskými uprchlíky zacházeli brutálně. Jeden z nich vypověděl, že po zásahu jistého Poláka se elektrický proud vypnul, ale pohraničníci místo toho, aby tohoto člověka ze zátarasy sundali, do ní proud znovu pustili, aby ho zabili.
Vyšetřovatelé krakovského oddělení IPN chtějí, aby byl Štrougal zatčen a vydán do Polska v souvislosti se zločiny na československo-rakouské hranici, které se staly v 60. letech minulého století. Tehdy byl nyní 95letý Štrougal ministrem vnitra. Vyšetřování se týká případů zabití polských občanů, kteří v době komunismu utíkali na Západ přes Československo. Polský prokurátor Wojciech Pardyak připomíná, že podél československo-rakouské hranice pohraničníci vybudovali tři rovnoběžné řady ostnatých drátů. V prostřední byl elektrický proud o napětí 4000 až 5000 voltů. Chyběly tam však cedule varující před nebezpečím smrti po zasažení elektrickým proudem. IPN má podle deníku Rzeczpospolita informace, že někteří někdejší čs. pohraničníci s polskými uprchlíky zacházeli brutálně. Jeden z nich vypověděl, že po zásahu jistého Poláka se elektrický proud vypnul, ale pohraničníci místo toho, aby tohoto člověka ze zátarasy sundali, do ní proud znovu pustili, aby ho zabili.
Pardyak se svými kolegy zjistil identitu 31 Poláků, kteří zahynuli na československo-rakouské hranici. Po kremaci byly jejich ostatky uloženy v bezejmenných hrobech v Brně, Českých Budějovicích a Bratislavě. Vypátrat, kolik Poláků přesně při útěku přes Československo zemřelo, je podle Pardyaka nesmírně obtížné, protože v dokumentech československé Státní bezpečnosti jsou jména polských obětí často zkomolená. Z Polska se navíc nejčastěji snažili utéct mladí lidé, kteří ještě nezaložili rodiny, a jejichž nejbližší příbuzní už nežijí.
Nicméně Pardyak tvrdí, že i tak se podařilo shromáždit kompletní důkazní materiál a vyšetřování se dostalo do fáze, kdy se zkoumá, zda je možné pohnat před spravedlnost osoby, které způsobily smrt polských občanů.
Český policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) loni v listopadu zahájil stíhání Štrougala, někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše a exministra vnitra Vratislava Vajnara kvůli střílení na československých hranicích. Kriminalisté tvrdí, že kvůli nečinnosti trojice funkcionářů bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit čs. hranice, a nejméně dalších sedm lidí bylo zraněno.
P.S.
Jde o stejný princip jako při Norimberském tribunálu. Ti kdo vládli zemi, nemohou být zbaveni odpovědnosti za smrt nevinných lidí! Mezinárodní zatykač by měli Poláci vystavit i na Miloše Jakeše a Vratislava Vajnara. J.Š.
Komentáře
Tenkrát.
Otec se synkem došli v pohraničí k ostnatému drátu.
"Tati, kdo je za tím ostnatým drátem?“
„My chlapče, my“.
KM
KM
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.