Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 16.04.2024 07:59
    Vážený pane Šinágle, ještě jednou Vám chci poděkovat za půjčku.

    Read more...

     
  • 13.04.2024 09:48
    Není podstatné kolik lidí sleduje informace, ale kdo a jak ...

    Read more...

     
  • 13.04.2024 07:45
    Vondráčková s Michalem se na soudy obracejí často, vedou ...

    Read more...

     
  • 09.04.2024 07:03
    A businessman from the USA wrote to me I don't know anyone ...

    Read more...

     
  • 09.04.2024 06:59
    Napsal mi podnikatel u USA: Neznám nikoho dalšího, kdo by ...

    Read more...

     
  • 08.04.2024 18:19
    Zdravim, pane Šinágl Ještě si někdo myslí, že ČR je právní ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Pocházeli z uprchlických táborů a chodili do školy v komunistickém Československu. Mluvíme o 56 namibijských dětech, které přišly na ČSSR v roce 1985. Po politické změně se museli vrátit do Afriky do země, kterou prakticky neznali. To je jeden z důvodů, proč se většina z nich stále cítí ve spojení s Českou republikou. Antropologička Kateřina Mildnerová zkoumala osud těchto dětí. Nedávno vyšla její kniha „Namibijští Češi“. S vědkyní promluvila anglická redakce Radio Prague International. Poslechněte si příspěvek od Tilla Janzera.

Rasismus a studia v České republice

Někteří namibijští Češi se také na nějaký čas vrátili do střední Evropy. Ale ne vždy to mělo šťastný a úspěšný konec, jak říká Kateřina Mildnerová:

„Třetina z nich dostala příležitost studovat na českých vysokých školách. Bylo to v letech 1997 a 1998. Jejich sny o návratu se však často rychle změnily v deziluzi. Zde v České republice se setkali s xenofobií a rasismem. Nebyli přijati jako černí Češi. Pouze polovina z nich absolvovala univerzitu v této zemi a získala dobrou práci v Namibii. Mnoho namibijských Čechů je dnes nezaměstnaných a žijí v chudobě, protože ve své současné vlasti nezískali žádné vzdělání.“

Dnes ve své domovině stále žije pouze jeden z 56 českých Namibijců. Oženil se s ženou z Bartošovic a pracuje jako číšník.

Celý článek: https://deutsch.radio.cz/namibische-kinder-der-cssr-8711774

 

J.Š. 19.3.2021

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 1.00 (8 Votes)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)