Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

út říj 15 @15:00 -
Brno: RAF 68, vernisáž výstavy

Nejnovější komentáře

  • 20.09.2019 07:16
    Podle popisu individuum s povahou, kterou Džugašvilli potřeboval.

    Read more...

     
  • 16.09.2019 14:32
    Socha Koněva byla postavena za přítomnosti ruských okupantů ...

    Read more...

     
  • 16.09.2019 14:10
    "Od poloviny 90. let přemýšlivější lidé postupně ztrácejí ...

    Read more...

     
  • 16.09.2019 08:40
    Objektivita, nestrannost neznámá slova v ruském slovníku.

    Read more...

     
  • 16.09.2019 04:31
    Jen několik poznámek k předchozím komentářům. První - Ano ...

    Read more...

     
  • 16.09.2019 02:38
    Již sto let máme v čele státu presidenta. A je to vskutku ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Destinnova EmaStřední Evropa: alkohol, apatie, kriminalita, drogy, sex turisté… 7. února 2016

Během těch let, které jsem strávil v Praze jsem často přemýšlel, jaký by byl nejvhodnější slogan pro cestovní ruch pro Českou republiku. Dospěl jsem k tomuto: "Česká republika: země, kde je každému všechno u zadele“.

Na začátku budete ohromeni takovou úrovení liberalismu a hyper-tolerance, protože budete chtít věřit, že to je liberalismus. Můžeme také říci liberální, nebo neznalý, pokud máte dovoleno mít u sebe dávku 1,5 gramu heroinu.


Podle současných právních předpisů v České republice, je držení v gramech níže uvedených nelegálních drog (nebo méně) třeba považovat za "menší než velké" pro účely trestního zákoníku a mělo by na ně proto být pohlíženo jako na přestupek, podobně jako je tomu u parkovacího lístku:

• Marihuana: 15 g (nebo pět rostlin)

• Hašiš: 5 g

• Lysohlávka: 40 ks

• Peyote: 5 rostlin

• LSD: 5 dávek

• Extáze: 4 tablety

• Amfetaminu: 2 g

• Metamfetamin: 2 g

• Heroin: 1,5 g

• Coca: 5 rostlin

• Kokain: 1 g

Díky takovýmto zákonům má země ohromující hustotu narkomanů, pole s mákem, kde se kempuje vedle plantáží atd. Pokud tomu nevěříte, měli byste shlédnout dokumentární film „Heroinová dovolená v České republice“.

Praha je úžasné město, hlavním městem "Země hradů", se středověkými sídly a věčně živou kulturní scénou, ale někdy máte pocit, že se něco pokazilo, a to buď sociálně nebo z lidské perspektivy. Samozřejmě, že se lidé ignorují navzájem všude na světě, ale tady je to jinak: v některých ohledech, neztrácíme příliš mnoho energie na určité věci, být trochu apatickým je velmi okouzlující, ale existuje spousta situací, kdy budete muset být opatrní.

Kvůli unavenému českému člověku a jeho postoji je velmi těžké očekávat, že proti tomu něco podnikne, tedy pokud se nejedná o hokeje. Při hokeji jsou Češi opravdu emoční, křičí a zpívají písně o svém milovaném hráči Jaromíru Jágrovi, kterému budou fandit i když Česká republika nehraje.

Česká republika je také země Bohumila Hrabala a Jaroslava Haška, kteří ukázali ve svých dílech, jak Češi nemají rádi konfliktní situace. Jeden z nejhezčích projevů tohoto postoje je slavný citát z Hrabalovy knihy Obsluhoval jsem anglického krále: "Byl jsi ve válce? Ne. My Češi nebojujeme ve válkách."

Při čtení tohoto citátu přemýšlíte, jak je to úžasné a začnete uvažoval o tom, jak to sakra ti Češi dokázali být pacifisty v obou světových válkách, ale pak vás jen napadne, že se jedná znovu o stále stejný, složité příběh znovu a znovu: mystifikovat, nazývejme to pacifismus, liberalismus, čímkoliv ... prostě kašlou na bezpečnost. Vše je jim ukradené.

To není nihilismus, domnívám se, že je to mnohem více něco jako sladká, okouzlující nonšalance, která je tak propracovaná a zidealizovaného v českých filmech a známá z nové české vlny až do dnešních dnů.

Země byla rozdělena a rozdělována mnohokrát. 100 let starý člověk, prožil celý svůj život v tom, co se dnes nazývá Česká republika. Byl občanem mnoha různých zemí, v závislosti na tom, kde zrovna žil. Česká republika, Československo, Německo (které zabralo Sudety), Polsko (kdo připojilo území Těšínska), Protektorát Čechy a Morava (nacisticky spravované) a Rakousko-Uherská říše.

Další zábavný fakt o zemi: v celosvětovém měřítku vede v konzumace piva na jednoho obyvatele, a to doslova znamená, že pivo pije skoro každý - dokonce i český šéf v polední přestávce - to je neuvěřitelné. V restauraci je pinta piva levnější než malá láhev minerální vody. Není neobvyklé vidět podnikatele, jak v obleku opouští budovu s aktovkou a v druhé drží plechovkou piva. U některých jedinců začíná den s plastovou láhví 2 litru piva Staropramen nebo Kozla. Není to žádný velký problém.

Kromě piva mají Češi rádi sport: provozují lyžování, turistiku a zvláště cykloturistiku. Jízda na kole není činností kdy je třeba zůstat střízlivý. Oři slunečných víkendech můžete vidět mnoho mužů jak nosí přehnané profesionální cyklistické oblečení a vybavení, ale po několika kilometrech všechna kola zaparkují u hospody, nebo baru, kde tito sportovci pijí pivo a jedí párek v rohlíku. Dokonce prodávají druh piva s názvem Cyklista. Je docela slabé, proto se doporučuje pro cyklistiku.

Ale je to jinak krásná země, nejen země piva. Je to také země, která má pozoruhodnou tradici defenestrace - akt vyhazování někoho z okna - za účelem řešení politické situace. To se stalo nejméně čtyřikrát v českých dějin: 1, v roce 1419 sedm úředníků byli vyhozeno z okna radnice během husitské války; 2, v průběhu boje mezi zástupci Starého a Nového Města v roce 1483 sedm lidí přišlo o život v důsledku defenestrace; 3, slavná defenestrace v roce 1618 na začátku třicetileté války; 4, atentát na Jana Masaryka sovětskými tajnými službami.

Docela zábavné, nebo snad ne?

Praha je často označována nejen jako "Zlaté město", ale také jako "Město hříchu", či "Amsterodam východní Evropy", což je označení, které je dáno množstvím nevěstinců, erotických klubů a prostitutek v celém městě. Nejznámější erotický klub má i limuzínu, kterou mohou návštěvníci spatřit v centru města, nabízí i bezplatně nápoje pro potenciální zákazníky klubu.

Takže po tom všem „Carpe Diem“ úpadku, přesto se chystáte navštívit město hříchu střední Evropy? Pokud tak učiníte, nezapomeňte: každému budete u zadele.

www.no-yolo.com/czech-rep-where-no-one-gives-fuck

* * *

P.S.

Přeložil jsem pomocí google, ale podstata je, myslím, přeložena a vystižena správně, byť jsou v textu i bulvární prvky a výrazy. V Praze jsem často a to co vidím tato slova jen potvrzuje – i dění jinde, bohužel. Nedivme se, že má potom naše země tak málo hrdinů a mladá generace ani už neví, co to skutečný hrdina je. Svět si jich vážil více, než jejich rodná země a pokud vůbec, tak většinou až po smrti. Zrovna včera jsem shlédl Comedia Finita v Praskolesích, divadelní hru o životě Emy Destinnové z pohledu učitelky zpěvu, uklízečky, kamarádky a komorné, podle předlohy Viktorie Hradské. Mráz mi šel po těle – je o nás o našem charakteru. Na závěr, kdy Ema Destinnová zpívá „Český národ nezahyne“ se člověk chvěje a uvědomuje si, jak je tato výzva i dnes stále aktuální a jak velká, obdivuhodná to byla žena! Stále jí nejsme hodni, stejně jako dalších velkých osobností našich dějin – v tom zůstávají trvalou výzvou každému z nás!

 

Jan Šinágl, 7.3.2016

P.S.

Mimochodem mi zesnulý režisér Jiří Krejčík vyprávěl, jak mu komunisté jeho „Božskou Emu“ zcenzurovali. Už jsem si originál nestihl vypůjčit. Snad se tedy opět promítá necenzurovaná?

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 3.00 (2 Votes)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)