Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Nejnovější komentáře

  • 22.06.2018 11:48
    Odsunuli jsme 3 milióny nacistů nebo kolik? A ti němečtí ...

    Read more...

     
  • 22.06.2018 08:38
    Podsatné je, že jsou ničeny lidské životy, přímo a nepřímo. Zločinec ...

    Read more...

     
  • 22.06.2018 08:33
    Devitalizace - je to podle mne binec. Kolik pacientů umírá v ...

    Read more...

     
  • 22.06.2018 06:32
    Poslanec Zeman hovoří především o charakteru, který byl a je ...

    Read more...

     
  • 21.06.2018 16:14
    Češi míří zpět ke komunismu ...

    Read more...

     
  • 21.06.2018 15:05
    Ano, lékařská zkaženost dnešní Číny je obrovská. Řekl bych, že ...

    Read more...

Strojový překlad


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

 Havel a Tigrid„Šest let nacistického řádění nás postačilo infikovat bacilem zla, které jsme si stanovili jako princip vlastní kolektivní viny. Nebo jsme nepoznali dost špatných Čechů a SDL CZ StatiSlováků? - Benešův režim v Československu pokračoval až do roku 1947 téměř plynule v „gestapácké morálce“ proti Němcům. Článek skvěle doplňuje dopis redakci LN „Nejen Hitlerova válka“ z dnešního dne - níže.

V červenci 1947 skončilo v Československu vyhnání Němců. V květnu 1939 jich bylo napočítáno 3.331.415, včetně mnoha Židů, kteří se při sčítání obyvatelstva prohlásili k německé národnosti a byli od květnu 1945 vyhnání se třemi miliony Němců za Benešova režimu: 1945 - 660 000 během „divokého odsunu“, v roce 1946 2,256,000 během „organizovaného“, přitom jich celkem 60.000 přišlo o život (pozn. oficiální SL počet: 241.000!). 1646 vlaků, každý s kapacitou 40 vagónů pro 1200 lidí, vyvezly lidi pryč - 1,5 milionu do USA a 800.000 do sovětské zóny. Byla spáchána „genocida“, konstatoval UNO expert jako Felix Ermacora a další.

LN DP Benes a Hitler 130218V zemi zůstalo 204.000 Němců, kteří byli „rozptýleni“ v zemi. Po celá desetiletí žili v Česku těsně pod hranicí počtu 20.000, kdy neměli žádný status jako „menšina“. Podle posledních průzkumů vnímá česká společnost tuto nespravedlnost takto: vyhnání Němců bylo nevyhnutelné (70 %), spravedlivé (61 %), omluva je zbytečná (66 %), atd. Kdysi většinou německy osídlený pohraniční region charakterizují dnes důsledky vyhoštění. Např. v květnu 2017 byla bilance průzkumu této oblasti: nezaměstnanost, chudoba, exekuce, potraty, atd. Jsou výrazně nad celostátním průměrem.

Tak skončilo spojenectví prezidenta Beneše s komunisty a sovětským režimem, které plánoval již v exilu v Londýně a nyní následně realizoval. Němci označení hákovým křížem, páskou nebo znakem N („Němec“), platili dle Benešových dekretů jako „nespolehlivé obyvatelstvo“, kteří nesli „kolektivní vinu“ za české utrpení. To byl důvod, proč byli posláni na „pochody smrti“, dostávali sotva jídlo a byl jim zabaven veškerý majetek. Německé školy a kostely byly zavřeny, německé noviny zakázány. Němci museli vykonávat nucené práce, často v jednom z 1215 internačních táborů, 846 pracovních táborů, nebo 215 zvláštních věznic. To postihlo až 350 000 lidí, z nichž poslední byli propuštěni až v roce 1955.

Edvard Beneš byl bezcharakterní zbabělec, který podněcoval zabijácké gangy „revolučních gard“ na Němce, ale emotivně reagoval ostrými protesty, když byl obviňován doma i v zahraničí z „hyenismu“ a „gestapácké morálky“. Českými zástupci jeho kritiky byli týdeníky „Dnešek“ a „Obzory“. „Obzory“ varovaly, že západní spojenci nešli do války nejen kvůli Hitlerovým koncentračním táborům, že i Beneš zavedl nové koncentrační tábory. A dále: „Šovinistické myšlení Čechů nerozlišují mezi vinou a nevinou, trestem a pomstou. Krutost. Zrůdnost, nelidskost a zvrácenost vzbudila nevoli civilizovaného světa a dotkla se jeho svědomí."

„Němci si to zasloužil“, byla Benešova cynická reakce na tuto kritiku, zatímco publicisté jako český žid Pavel Tigrid (1917-2003), Beneše obvinil, že „kolektivní vinou“ a „vyhnáním“ pomíjí humanismus zakladatele státu Masaryka. Beneš zemřel 3. září 1948. Jeho protivník Tigrid se vrátil z exilu v roce 1945. Uprchl v únoru 1948 opět do Anglie jen několik dní po komunistickém „Puči v Praze“. Na Západě žil od roku 1956 do roku 1990. Vydával časopis „Svědectví“ - jako vysoce účinný „Myšlenkový parlament“ československé opozice. Pouze v roce 1968, během „Pražského jara“, bylo možné říkat pravdu, vyhnání charakterizovat jako „odpudivý pokus pět minut (...) po dvanácté ještě rychle vyslat vlastenecké gesto a vytvořit legendu o obecném, hrdinném odporu.“

Ale po roce 1968 přišla neo-stalinistická „normalizace“, v níž sám Tigrid jasně promluvil v evropském ECHO. Zde publikoval v roce 1978 slovenský disident Jan Mlynárik, pod pseudonymem „Danubius“, „Teze k vyhoštění“. Obvinil Beneše, že sdílí a podporuje „motivaci široké populace, která svoji vlastní nečinnost, ne-li kolaboraci (...) chtěla napravit „hrdinstvím“ proti bezbranným, což pro národ (...) znamenalo oportunistický ventil špatného svědomí." Tak by to mohl říci i Tigrid, který se stal v roce 1989 poradcem Václava Havla. Později se stal ministrem kultury. Dne 15. března 1990, kdy se v Praze připomínalo 51. výročí založení „Protektorátu Čechy a Morava“, připomněl Havel jasná slova Pavla Tigrida: „Šest let nacistického řádění nás postačilo infikovat bacilem zla, které jsme si stanovili jako princip vlastní kolektivní viny. Nebo jsme nepoznali dost špatných Čechů a Slováků? "

To Češi Havloví nikdy neodpustili a české-německé vztahy opět brzy ochladly. Ale znovu a znovu bylo slyšet překvapující slova, které svoji upřímností překvapují. Jako historička Magdalena Sedlická z pražského Židovského muzea, která uzavřela mezeru v historii vystěhování v jejím eseji o „německých Židech“ v roce 2016. Jednalo se o přeživší Židy, kteří po roce 1945 jako "němečtí Židé" byly také oběťmi smrtonosného vyhnání. Již v Londýně převzal Beneš od extremistů z domácího odboje myšlení: „Nechceme žádné Němce, včetně židů.“ Teď platil přísný rasismus: „Náš nový stát bude národní stát, kde po vyhnání Němců a Maďarů nebudou žádné menšiny ve starém smyslu, pouze Češi a Slováci."

To se týkalo i „židovského plevele“, včetně politických a náboženských vůdců Židů jako byl Arnošt Frischer, ve válce člen Benešovy exilové londýnské vlády, nebo Kurt Wehle, bývalý osvětimský vězeň, později předseda Židovské obce. Loajalita nepomohla ani jim ani ostatním a proto utekli na Západ v roce 1948. Wehle si stěžoval, že židé, kteří včera nosili Davidovu hvězdu v německých koncentračních táborech, dnes obdrželi od českých úřadů na zádech namalovaný hákový kříž a jako "Němci" byli vyhnáni.

Kronikářka Sedlická popsala krutou nesmyslnost: „Němec“ byl každý, kdo mluvil lépe německy než česky, který žil ve smíšeném manželství, který studoval na německé univerzitě v Praze atd.

Tragický byl osud lékařky Markéty Ungerové, byl jedním z mnoha běžných. Během války ošetřovala české zraněné v Anglii, bojovala proti epidemie tyfu po válce v bývalém ghettu Terezín, nepomohlo: Vzhledem k jejím „nedostatečným znalostem českého jazyka“ byla jako „Němka“ určena pro vyhnání. Spáchala sebevraždu.

Závěr: Do písmene - nikdo neměl žádnou, nejmenší výhodu z vyhnání Němců. Ale mohla být vůbec jiná alternativa k této česko-německé tragédii? Vedl jsem na začátku roku 1990 dlouhý rozhovor s Pavlem Tigridem, ve kterém mi prozradil svůj sen: „Kdyby milion Němců nebylo vyhnáno, a byli by zůstali v Československu, mohli by představovat potřebnou rovnováhu mezi Čechy a Slováky, tak účinnou, že by jejich přítomnost integritu společného státu Československo zachránila.“

 
Wolf Oschlies (KK)

 
Vídeň, 12. února 2018

Překlad J.Š.

* * *

Sudetendeutscher Pressedienst (SdP)                               

E-Mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Web: www.sudeten.at

* * *

„Bazillus des Bösen“

 

Jan Šinágl, 13.2.2018

* * *

Republika nechtěná

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 3.00 (6 Votes)
Share
Přidat komentář