Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

17. 5. 2018 - Oksana Orlova

Publikujeme text ruské novinářky, která popisuje plíživý nástup diktatury a její metody zastrašování, disciplinace a represe.

Jak poznáte, že přišel fašismus? Není to naráz jako ve filmu. Fašismus postupně zasahuje nejdřív jednu, pak druhou část života. Někdy se může zdát, že se nic moc nestalo. „Jen“ někoho zavraždili. Někoho zavřeli. Někoho zadrželi na demonstraci. Donutili k emigraci. Schválili absurdní zákon. A pak přijde okamžik, kdy pochopíte, že země, ve které žijete, už je jiná. Představte si, že jste novinář opozičních novin Novaja gazeta, jako byla Anna Politkovská. Píšete o bezpráví v Čečensku. Vaše články poškozují image Ruska na Západě. Zavraždí vás ve vchodu do vašeho domu. Od té doby není nikdo, kdo by chtěl napsat o Čečensku, a tak téma mizí z agendy médií.

Anebo jste, nedejbože, homosexuál. Na sociálních sítích je na vás pořádána štvanice, zatímco na ulici a protestních akcích vás bijí. Je lepší se stáhnout ze života anebo emigrovat.

Nebo jste podnikatel neloajální vůči Kremlu jako Michail Chodorkovskij. Zavřou vás na deset let do vězení. Většinový podíl ve vašem byznysu přejde do rukou Putinových kamarádů nebo státu. A tak ostatní podnikatelé chápou, že lepší je být loajální a zůstat tak na svobodě a naživu.

Anebo jste ekologická aktivistka jako Jevgenija Čirikovová. Bojujete o záchranu lesa poblíž Moskvy, skrz který chtějí postavit placenou dálnici. Spolu s dalšími ekology vás neustále zatýkají a mlátí vás policie i soukromá ochranka. Les je navzdory všemu pokácen. Vláda vám vyhrožuje, že vám seberou děti, protože je zanedbáváte. Ekologický aktivismus, stejně jako každý jiný, je v Rusku životu nebezpečný a trestný. Mnozí aktivisté jsou nuceni Rusko opustit.

Nebo si představte, že pracujete v nevládní organizaci a dostanete zahraniční grant. Odteď jste veden jako „cizí agent“. Ruská státní televize odvysílá reportáž o tom, jak dostáváte ze Západu peníze, abyste podrýval Rusko. V očích společnosti je z vás loutka Západu. Anebo jste opoziční politik jako Boris Němcov. Popraví vás na mostě, jakoby schválně pro televizní kamery: v jednom záběru máte Kreml a mrtvého politika. Působí to hrůzostrašným dojmem, a tak dřívější opozice fakticky přestává existovat.

Nebo jste divadelní režisér jako Kirill Serebrennikov. Jste kritický vůči moci. Obviní vás ze zpronevěry státních peněz a drží v domácím vězení. Váš kolega Alexej Malobrodskij je zatčen. Dostane infarkt, je odvezen do špitálu, tam ho připoutají k lůžku pouty. Všichni vaši kolegové divadelníci se za vás přimlouvají, ale není to nic platné, soudní řízení s vámi pokračuje. A tak je vašim kolegům jasné, že loajalita vůči státu je důležitější.

Nebo jste třeba obyčejný občan. Nelíbí se vám, co se v Rusku děje, ale nemůžete protestovat v ulicích: každé protestní shromáždění musí být povoleno od úřadů. Veřejně se smí protestovat jen jednotlivě, minimální vzdálenost mezi protestujícími musí činit padesát metrů. Pokud neprotestujete sám, jedná se o nepovolené shromáždění.

Ale třeba jste nešli do ulice, jen jste na Facebooku sdíleli článek s názvem Krym je Ukrajina. Soud vás odsoudí za extremismus, dostanete dva roky a tři měsíce vězení, jako Andrej Bubejev, elektrikář z Tveru. V Rusku jsou tisíce lidí vyšetřovány kvůli lajkům a sharům.

Milovat zbraně jako vlastní děti

Fašismus přichází postupně. A najednou vám televize ukazuje na Krymu „zdvořilé lidi“ v neoznačených vojenských stejnokrojích. Vaše země anektovala Krym a začala válku na jihovýchodě Ukrajiny. Radují se z toho celé zástupy vašich spoluobčanů, dokonce možná někteří vaši příbuzní. Už raději nemluvíte o politice s neznámými lidmi. Raději vůbec neriskovat. A už ruská letadla bombardují Sýrii. Ruský prezident mluví k federálnímu shromáždění a ukazuje nejnovější raketovou střelu. Je nádherná! Je fantastická! Dostane se jim nadšené ovace: jak prezidentovi, tak střele. Ministerstvo obrany navrhne, aby o jménu pro novou zbraň rozhodla veřejnost – jako by to bylo milované dítko.

Představte si, že jste náctiletý školák nebo vysokoškolák. Narodili jste se už za Putinovy vlády a nic jiného jste nezažili. Už máte plné zuby všudypřítomné korupce, lhaní, propagandy, nesmyslných zákonů. Rozhodnete se vyjít na ulici, tak jako mnozí školáci a studenti letos pátého května. Provoláváte: „Putin není car nad námi!“ Zmlátí vás bičem kozák, který prý zastupuje „občanskou společnost“ a „vlastence“. Jenže následně nezávislá média přijdou na to, že kozáci jsou placeni městským úřadem. Pak vás popadnou za ruce těžkooděnci v černém, v helmách, které skrývají jejich obličeje. Zatáhnou vás do pancéřovaného náklaďáku pro převoz vězňů. Po celém Rusku je zatčeno kolem jednoho a půl tisíce osob.

Den na to Vladimir Putin, s rukou na Ústavě, počtvrté složí slavnostní prezidentský slib, v němž se zaváže respektovat a chránit práva a svobody člověka a občana.

* * *

Autorka je publicistka. Z ruského originálu psaného pro Alarm přeložil Max Ščur.

Vybral K.Mrzílek

* * *

Z projevu českého presidenta

President Zeman ve svém projevu na sjezdu KSČM zmínil mimo jiné minimální znalost mládeže kdo byl Hitler. Česká televize přitom dnes a denně, týdny, měsíce, roky na druhém programu ve velmi dobrém čase vysílá  dokumenty, hrané filmy,  debaty o nacionálním socialismu a jeho protagonistovi Hitlerovi. Je-li pravdou co president sdělil, potom jaká je znalost  mladých lidí o totalitním režimu komunistickém, který zde byl šestkrát déle?! Proti nacionálnímu socialismu je současný komunismus internacionální. Zločiny, které napáchal od Pacifiku po Evropu jsou několikanásobně větší. O to více jsou v českých médiích tlumeny. Nad touto tragickou stále reálnou skutečností se president nezamyslel ani nezmínil. Podpořil česká média.

K.Mrzílek

* * *

Otřesný dokument „Odvrácená strana světa“ vysílán veřejnoprávní ČT jen jednou…?!

Nechá se veřejnoprávní ČT cenzurovat ruskou ambasádou? - Unikátní dokument Jaromíra Štětiny a Pavla Hanuše z obklíčeného Grozného v prosinci 1999. Tento snímek získal řadu cen.

Autorská práva na dokument „Odvrácená strana světa“ vlastní veřejnoprávní ČT. Vysílala ho jen jednou, po protestech ruské ambasády v Praze už ho nikdy nevysílala. Na webových stránkách ČT stojí k dokumentu: „Tento pořad nelze na internetu přehrát z důvodu autorských práv.“ Vlastník autorských práv je tedy asi nesvéprávný, když si nechá svá autorská práva zakázat ruskou ambasádou v Praze?! Kde zůstala práva občanů, kteří si veřejnoprávní ČT platí? Občané platí a neplatiči z jiné země rozhodují?! Je snad takových dokumentů v archivu ČT více, které ruská ambasáda zakázala? Komu vlastně slouží veřejnoprávní ČT? Není snad cenzura Ústavou ČR zakázána, nebo se řídí ČT zákony či zvyky jiné země? Je moji občanskou povinností tento otřesný dokument a pravdu o Putinově Rusku, zveřejnit i ve jménu všech nevinných obětí na Majdanu, ruské agrese v Gruzii a na Krymu. Povinuje mne k tomu čl. č.23 LZPS, který je součástí Ústavy ČR. Je-li demokracie v ohrožení, občan má právo a povinnost jednat v zájmu její ochrany. Ústava je nejvyšším zákonem země. …

Friday Edition: Agenti svobody řízení z Moskvy

Ve své nové knize From Cold War to Hot Peace (Ze studené války do horkého míru) bývalý americký velvyslanec v Moskvě Michael McFaul vysvětluje, jaké kroky podnikal v Rusku ve prospěch demokracie a jakou roli v tom hrála Praha.

[Poté, co nám Rusko nařídilo uzavřít pobočku agentury USAID do konce roku 2012], začali jsme hledat nové cesty, jak podporovat skupiny v rámci občanské společnosti. Udělili jsme vysoké jednorázové granty americkým nevládním organizacím sídlícím ve Washingtonu, které pak mohly pokračovat ve spolupráci s ruskými partnery, byť obvykle mimo Rusko. Vytvořili jsme program peer-to-peer dialogů řízený z ambasády, který zprostředkovával granty projektům zahrnujícím rusko-americkou spolupráci. Nakonec jsme ve spolupráci s C.S. Mott Foundation, Oak Foundation a švédskou a českou vládou založili novou nadaci se sídlem v Praze. Misí nadace se stala podpora ruské občanské společnosti zvenčí.

Někteří lidé v americké vládě proti těmto inovacím protestovali s argumentem, že se Putin časem zaměří i na tyto činnosti. Také jsem si myslel, že pravděpodobně udělá přesně to. Bylo ale potřeba ukázat, že jsme připraveni se mu postavit. Možná si s námi bude Kreml dalších dvacet let hrát jako kočka s myší a zruší každý nový program ihned poté, co ho zavedeme. Museli jsme to ale zkoušet, minimálně ze solidarity vůči občanským aktivistům, kteří se stále snažili v Rusku působit.

Díky novým technologiím je pro vlády těžší ovládat občany, zároveň je snazší podporovat občanskou společnost ze zahraničí. Proto jsme potřebovali více investovat do šíření myšlenek zvenčí přes internet.

Tyto nové myšlenky jsme prosazovali z přesvědčení, zároveň jsme ale chápali, že podporovat lidská práva a demokracii v Rusku bude se znejistělým Putinem zpátky v Kremlu mnohem těžší.

25.5.2018

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)