Profesor Alfred de Zayas varuje před trivializací vyhnání
Nastalo kolem něho ticho. Jeho odborné znalosti se nezdají být již žádanými. Profesor Alfred de Zayas, vyznamenaný v roce 1997 čestnou plaketou Konfederace vysídlených osob (BdV) a sedm let poté cenou Krajanského sdružení za lidská práva, za teze o mezinárodních otázkách, zejména s ohledem na Benešovy dekrety, se opět navrátil do veřejného života - pozoruhodné v antologii vysídlené skupiny AfD. De Zayas vysílá důrazný požadavek na povinnost za napravení porušení práv vyhnaných:
„Je třeba poznamenat, že článek 6c Statutu Norimberského tribunálu z 8. srpna 1945 klasifikoval vystěhování jako zločiny proti lidskosti. Několik norských socialistických politiků bylo v Norimberku odsouzeno za vyhoštění polských občanů. Vzhledem k tomu, že mezinárodní právo je z definice platné pro celý svět, nemůže to být tak, že vyhnání spáchané německou říší představují zločiny, ale už nikoli vyhnání spáchaná Československem. Jak víme, zločiny proti lidskosti jsou nepromlčitelné. Proto jsou dekrety nejen nezákonné a trestné - existuje povinnost nápravy, která také nezaniká.“
De Zayas spojuje svůj postoj s výzvou AFD, aby se postavila proti pokračující trivializaci vyhnání, protože to znamená nepřípustnou diskriminaci vůči obětem. V této souvislosti, jako známý mezinárodní právník a historik amerického původu, je třeba připomenout článek 26 Paktu OSN o občanských a politických právech, který zaručuje právní rovnost všech lidí a zakazuje jakoukoli svévolnost a diskriminaci.
"Nedodržování statusu vysídlených osob jako obětí lze také považovat za porušení článku 16 tohoto paktu, který zaručuje také právo na uznání právnické osoby."
Profesor, který strávil mnoho let ve službě OSN v Ženevě, si stěžuje, že německé právní postavení k vyhnání od poloviny 80. let „postupně oslabuje“:
"Zatím všechny německé spolkové vlády prohlásily, že neuznávají vyhnání a vyvlastnění bez náhrady. Chybí však nejen aktivity k prosazování zákona, ale mnohem více spolkové vlády dávají najevo při několika příležitostech, že nejen politicky přijímají skutečnosti vytvořené vyhnáním, ale dokonce je legálně i uznávají. Postoj německých vlád vůči vysídlencům byl a zůstává nekonzistentní. Chce to více než jen rétoriku.“
Podle apelu advokátů, musí AfD trvat na „jednotném dodržování“ mezinárodního práva. "Neexistuje žádné mezinárodní právo dle libosti!“
Rozhodnutí vlád Kohla, Schrödera a Merkelové, kteří se vzdali nároků Sudetských Němců na lidská práva a dalších vyhnaných, by poškodila mezinárodní právo.
SUDETENPOST, 7/2019, 4. července 2019, strana 9
* * *
Překlad J.Š.
Read more...