Zpravodajství
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
O knize jsem se dozvěděl náhodou. Musíte po ní pátrat i ve státních archivech, kde není všude k dispozici – např. V Národním archivu v Praze, kde by podle zákona měla být - viz www.caslin.cz. Níže přináším ukázku z 50-ti stran brožury a celý její obsah, včetně dobových fotografií ze dne tragédie. Vydalo ji město Kadaň ve dvoujazyčném vydání (počet výtisků není zjistitelný). Kupodivu její název není dvoujazyčný a jak by se slušelo? Měly by ji vydat i odpovědné celostátní instituce velkým nákladem a šířit především na školách. Jedině tak se můžeme přibližovat k pravdě o naší minulosti s dosahem do dneška. Pravda je na zemi nutně relativní, daná naší nedokonalostí. Mění se okamžikem i časem. Můžeme se k ní jen přibližovat, máme-li vůli. To je dané výchovou, vzděláním, moudrostí, hloupostí, prostředím, s kým se setkáváme, kolika řečmi hovoříme, kde žijeme a naší upřímností v jejím nekončícím hledání a nalézání. Budeme-li si myslet, že ji známe, budeme opakovat i stejné chyby – jak jednotlivec, tak i stát a nedobrou minulost si zopakujeme v jiné formě, ale na stejném principu. Ona absolutní pravda je vysoko nad námi. JŠ
***
Dne 2. ledna 1919 potkal Josef Kosch, kadaňský obchodník s dobytkem, pochodující vojáky, v jejichž čele hrála hudba. Stál klidně na rohu jednoho domu, když jeden okolo procházející voják na něho zavolal „nazdar", pročež mu odpověděl také zvoláním. Voják ho uslyšel, přiskočil k němu a za okamžik ho obklopovala již celá skupinka vojáků. Byl donucen s nimi jít na náměstí, kde s odkrytou hlavou musel zpívat české národní písně a přitom na něj měli vojáci mířit bajonety a revolvery. Jeden voják mu přitom řekl: ,,Teď teprve uvidíte, komu jste se to dostali do rukou a jak s vámi naložíme." Poté musel jít do kasáren na hrad. Zde mu měli opět nadávat a plivat na něj. Jeden z nich ho pak dokonce se slovy „tohle je za císaře Viléma a tohle za císaře Karla" začal pohlavkovat zprava a zleva. Postupně se s pohlavkováním měli přidat i ostatní. Konec nastal, až když přišel důstojník, který to zarazil. Jak pak na radnici při stížnosti Josef Kosch uvedl, bylo mu 59 let, ve válce přišel o oba syny, z nichž jeden byl kapitánem. Synové se měli stát jeho oporou ve stáří. Místo toho se dožil takového jednání.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Raději bych měl v čele státu českého krále Ottu Habsburského jako zapřisáhlého Hitlerova odpůrce než slabošského prezidenta. Jako nedomyšlený se ukázal rozpad Rakouska-Uherska v roce 1918.
***
„Bylo chybou rozbít Rakousko, teď nás Hitler obsadí jednoho po druhém,“ řekl tenkrát neprávem zatracovaný Benešův nástupce Emil Hácha. Ukázalo se, že měl pravdu. S Benešovým slabošským přístupem kontrastuje rozhodný postoj následníka rakouského císařského a českého královského trůnu Otty Habsburského. Ten si jako jeden z prvních uvědomil nebezpečí, které v sobě skrývá německý nacismus a od Hitlerova nástupu k moci v roce 1933 se stal jeho rozhodným odpůrcem. Syn českého krále Karla Habsburského dělal všechno proto, aby se Rakousko nepřipojilo k nacistickému Německu. Krátce před anšlusem Rakouska v březnu 1938 dokonce Otto Habsburský vyzval rakouského kancléře Kurta Schuschnigga, aby mu předal úřad a on by pak řídil obranu země proti nacistickým vetřelcům. Řečeno nynější terminologii byl to takový „chciválek,“ který chtěl, aby Rakousko bojovalo s Německem za každou cenu, a dalo najevo, že o nacismus nestojí. Bohužel, Schuschnigg tuto nabídku odmítl.
Brutálně začali být likvidováni i rakouští monarchisté
Postavili se proti nacismu. V letech 1938 až 1942 jich bylo pozatýkáno cca 4000 - 4500, z nichž asi tisícovka byla popravena nebo deportována do koncentračních táborů.
Otto Habsburský zachránil životy 15 000 antinacistů
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Rudoarmějci se na konci druhé světové války považovali za osvoboditele, kteří si mohou vzít kohokoli a cokoli chtějí. Tuto zvrácenou logiku pocítily, mimo jiné, na vlastní kůži i polské ženy, pro něž sovětská armáda představovala mnohdy smrtelné nebezpečí. Byli agresivní a jako vítězové věřili, že mají nárok na vše. Včetně žen. Když se opili, začali znásilňovat. Nikoho neušetřili. V ohrožení byly i malé holčičky, těhotné ženy či řádové sestry. Někteří vojáci byli ale tak divocí, snad i doslova šílení, že klidně dokázali obskočit i kozu místního faráře.
Vojáci byli dlouho bez žen, kvůli nedostatku Němek by se o jejich potřeby měly postarat Polky. Byli k tomu vlastně vedeni, co se ale německých žen týče. Sexuálním násilím měli zlomit jejich "rasovou hrdost". Cesta do Berlína však vedla přes Polsko, a tak si to "nacvičovali" již tam. takto by se "osvoboditelé" rozhodně chovat neměli. V tomto případě totiž pouze jeden tyran nahradil druhého. Celý článek>
P.S.
Nepochybuji, že by se Rudá armáda stejně chovala i dnes. "Předvádí" nám to i na Ukrajině. JŠ
- Podrobnosti
- Kategorie: Domácí zpravodajství
Skvělý pocit, když můžete opustit veřejné soudní jednání, kdy bylo vše až neskutečné, ve srovnání s průběhem většiny soudních jednání v České republice. Bylo to historicky první uskutečněné veřejné soudní jednání, přenášené přes Atlantik.
Připojuji zvukové záznamy z JEDNÁNÍ a vynesení ROZSUDKU výbornou soudkyní Mgr. Janou Miklovou. Příkladné byly odpovědi paní Heleny Beranové, provdané Cavanagh, z Kanady, vnučky bývalého předsedy vlády Československé republiky Rudolfa Berana, zlikvidovaného komunisty, stejně jako jím řízenou nejsilnější Agrární stranu. Skutečně platí doslova – spravedlnost nezná hranic, ani zemských, ani mořských:-)
Škoda, že ČT nevysílala přímým přenosem. V Událostech ČT informovala pouhými 126 vteřinami až na jejich konci (od 44:33 min.) Níže si můžete poslechnout celý rozhovor ČT s obhájcem vnuků, skvělým JUDr. Lubomírem Müllerem. Odpovědi vnučky bývalého předsedy vlády byly v jeho duchu – stručné, jasné, přesvědčující. Nebyly to jen geny jejího dědečka, ale i ukázka prostředí, kde žila, žije a které ji i formovalo v myšlení a způsobech. Vskutku (o)světové soudní jednání. Jen tak dál, česká justice. Bohyně YUSTITIA se radovala:-)
Jediná „vada“ bylo vskutku spontánní tlumočení, dané snahou tlumočnice ušetřit čas – i to patří k premiéře:-) JŠ
***
***
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Zeman se musí omluvit za pomlouvačný výrok, potvrdil Nejvyšší soud
Zdeněk Šarapatka je, v krajním případě, rozhodnut poslat Zemana do exekuce. Vstoupí Zeman do dějin a pomůže tak řešit zločinný exekutorský systém, největší ostudu naší země? Pokud se neomluví, následuje zablokování soukromého konta, následně zabavení movitých věcí, prodej nemovitého majetku a skončí na ulici - amnestii si už udělit nemůže. Dopadl by tak jako statisíce jeho spoluobčanů, pokud zůstane neústupný jako dosud a dovolí mu to zdravotní stav. Ještě jsem neslyšel, že by špatný zdravotní stav exekuovaného byl důvodem ke zrušení exekučního řízení. Před zákonem jsme si všichni rovni, nebo jsou mezi námi stále ti „rovnější“? Bylo by společnosti prospěšné, kdyby president ukázal sám na svém příkladu nemravnost zločinných exekucí. Má na to a lid by mu poprvé upřímně zatleskal a poděkoval, byť omluva Šarapatkovi je samozřejmě na místě. JŠ
Read more...