Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 24.04.2024 10:01
    Odsouzený kriminálník Maxim Ponomarenko opět podniká v ...

    Read more...

     
  • 24.04.2024 09:00
    Dobrý den vážený pane Šinágle, obracím se na Vás, protože ...

    Read more...

     
  • 24.04.2024 07:47
    Předpokládám, že paní Gavlasové a jejím klientům bylo zveřejněním ...

    Read more...

     
  • 20.04.2024 12:42
    Mgr. Jana Gavlasová, advokát, Západní 449, 253 03 Chýně ...

    Read more...

     
  • 19.04.2024 18:09
    Ve Zlínském kraji dnes chybí 3000 míst pro přestárlé lidi.

    Read more...

     
  • 19.04.2024 16:56
    Spione und Saboteure – Wladimir Putin zeigt, dass er in seinem ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Zpravodajství

REFLEX dite 10 2024Chystaná novela zákona o rozvodech slibuje, že rozvod v ČR bude výrazně rychlejší, levnější a příjemnější. Ministerstvo spravedlnosti svůj návrh podložilo i statistikami. V případě sporného opatrovnického řízení před soudem se řízení v letech 2020 až 2022 protáhlo na 228 dní.

Už jsme zde uvedli, že soudkyně Okresního soudu Praha - východ Lucie Řezáčová je v tomto směru rekordmankou. V opatrovnickém řízení vynesla rozsudek, týkající se střídavé (asymetrické) péče o dvě nezletilé děti ve prospěch otce, k 15. březnu 2024. Což je rovných 1 122 dní od zahájení řízení, tj. od matčina podání žádosti o rozvod (18. 2. 2021). Navíc rozsudek stále ještě není pravomocný, neboť soudkyně si vyžádala prodloužení lhůty na zpracování písemného odůvodnění (k 30. 04. 2024 1 168 dnů od zahájení řízení).

V právním státě jsou soudy nezávislé. Mají svobodu volby a rozhodování bez jakéhokoli vnějšího tlaku. Taková míra svobody ale vyžaduje ohromnou odpovědnost. Paradox svobody totiž tkví v jejím omezení. Prokrastinace – tendence odkládat plnění činnosti a úkolů na pozdější dobu – je zcela nepřijatelná. Vždyť v tomto případě nejde o nic menšího než o budoucnost dvou malých dětí.

Franz Ferdinand with his familyPilotní odsun nepřátelské menšiny se odehrál na Konopišti

Právě před sto lety zastřelil v Sarajevu prosrbský radikál Františka Ferdinanda d´Este a jeho ženu Žofii. Dnes už víme, že atentát o měsíc později spustil první světovou válku. Je ale docela zajímavé si číst, jak na něj reagovali občané rakousko-uherské monarchie bezprostředně poté. Někteří propadli úzkosti v temné předtuše, jiní si škodolibě utahovali z dalšího neštěstí vládnoucího rodu, aniž vnímali blížící se katastrofu. 

Saintegermainská mírová smlouva dávala novým státům vzniklým na území monarchie právo znárodnit nemovitý majetek Habsburků a nástupnické republiky toho využívaly. Tří dospívajících dětí Ferdinanda a Žofie se však konfiskace dotknout neměly: nebyli totiž Habsburkové, patřili k rodu Hohenbergů. 

Společenská nálada vůči rakouské šlechtě byla velmi nevraživá, noviny přinášely historky o špatném zacházení Ferdinanda s českým služebnictvem a v obecném povědomí žil později vyvrácený mýtus, že právě na Konopišti František Ferdinand zosnoval spolu s německým císařem světovou válku – ač byl ve skutečnosti následník trůnu rozhodným odpůrcem války.

Místní vesničané přestali respektovat ploty, procházeli se zahradami zámku a pod okny pokojů mávali českými vlajkami

Poručník Jaroslav Thun protestoval až u prezidenta Masaryka a ten ho ujistil, že právoplatným vlastníkem panství bude uznán nejstarší Maxmilián, jak vyplývalo z dědického řízení rodiny. Pouze rozloha pozemků bude trochu zmenšena ve prospěch československého státu.

Jeho slib se však nenaplnil

V dubnu roku 1919, kdy vláda znárodňovala majetek Habsburků v Československu, správce Konopiště bez předchozího varování oznámil Ferdinandovým dětem, že mají pár minut na to, aby se sbalily a odjely. Směly si vzít jeden dvacetikilový kufr a český personál pečlivě kontroloval, co si balí. Maxmilián si nesměl odvézt ze své ložnice ani dvě rodinné fotografie. Stejně tak na Konopišti zůstaly deníky a fotografická alba, o matčiných špercích a dalších cennostech ani nemluvě. Před odchodem museli sourozenci ještě jednou kufry vybalit a ukázat, zda neodvážejí něco hodnotného.

Lichtenstejn statni znakLichtenštejnský honorární konzul v České republice chce udělat vše pro to, aby Lichtenštejnsko přece jen získalo svá práva.

Historici odhadují celkovou hodnotu majetku, který byl vyvlastněn bez náhrady, na 405 milionů franků. Na knížete připadá lví podíl ve výši zhruba 343,3 milionu franků.

"To už jsou všechny zámky ztraceny?" zeptal se jeden z přítomných s odkazem na probíhající soudní řízení. "Doufám, že ne," odpověděl Daniel Herman, který slíbil, že udělá vše pro to, aby se tak nestalo. "Pracujeme na tom, aby nad zabaveným majetkem v budoucnu opět vlála lichtenštejnská vlajka." Nakonec však půjde o politické rozhodnutí.

V oblasti porozumění a osvěty se zejména v posledním desetiletí jistě podařilo mnohé. "Ale stále je to břemeno znovu a znovu vysvětlovat, že nejsme Němci," prohodila nakonec kněžna Maria-Pia Koth Bauerová, velvyslankyně Lichtenštejnského knížectví v Rakousku a České republice.

I když dějiny 20. století nejsou dobře zdokumentovány, zejména pro školní výuku, a Lichtenštejnsko v českém tisku téměř nehraje roli, Daniel Herman je přesvědčen, že boj má smysl. Velké naděje vkládá zejména do budoucích generací. Na závěr své přednášky ve Stein Egerta citoval Václava Havla, bývalého prezidenta České republiky:

"Naděje není přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že něco má smysl, ať už to dopadne jakkoli."

Celý článek v němčině>

***

ČT 24 - 19. 4. 2024: Mohl to být klidný páteční večer, ale do televize přišel David Černý. Marie Foltýnová: "Jděte do prdele." - David Černý: "Vy jděte do prdele." Byla to kurátorka umění ve veřejném prostoru. Střet názorů obou stojí za poslech. Označení "autorky" vulgárního výrazu "soudružka" Davidem Černým, je docela výstižné. Je známo, že podobné výrazy patřily ke slovní výbavě komunistů, pravda používané jen mimo veřejná vystoupení. Je-li tento výraz schopna použít dáma ve veřejném prostoru, navíc před statisíci diváky, žádná dáma to není. Jen úřednice, která má svoji funkci a na dámu a odbornici si jen hraje. Obávám se, že o místo nepřijde, protože její okolí nebude asi o moc jiné. Emoce jsou někdy prevít, ale očekávat veřejnou omluvu, by hraničilo s malým zázrakem.

Ondřej Neff: Úřednice placená za dozor nad veřejným prostorem poslala do pr*ele světově uznávaného sochaře. David Černý má takové renomé, že by se mohl usadit kdekoli na světě, kde by se mu zlíbilo, a mohl by tam tvořit, aniž by mu nějaká úřednice seděla za zády. Neudělal to, je to český sochař a tvoří doma. Chystá se „status umělce“. Nevím, jestli bude mít Černý šanci. Když ne, taková paní Foltýnová to bude mít snazší. Nebude ho muset posílat do pr*ele. Prostě mu nedá razítko a Černý bude v pr*eli. Ba ne nebude. Někam odjede, na Azurové pobřeží nebo do Barcelony a bude tam tvořit.

 

Podolsky most znasilneneRudá armáda byla za komunismu glorifikována. Spáchala však také velké množství zločinů. Jeden z těch nejděsivějších se odehrál u Podolského mostu. Oběťmi byly německé ženy, které rudoarmějci hodiny brutálně znásilňovali.

Rudoarmějci rozpoutali peklo na zemi

Když Rudá armáda dorazila, začalo teprve to pravé peklo. I dosud přítomní američtí vojáci byli zdrcení mírou násilí vůči německým civilistům, ženám a dívkám, kteří se nijak neprovinili, snad jen tím, že byli Němci. Špinaví a zanedbaní rudoarmějci s východním vzezřením začali okamžitě oddělovat ženy od mužů. Zatímco bezbranné německé muže soustředili stranou, strhli ženy a dívky k zemi, servali jim šaty z těla a znásilnili je před očima všech ostatních. Muži byli zcela bezmocní. I když je tato scéna doslova drásala, nemohli dělat vůbec nic. Američané na svých vozidlech jen nevěřícně kroutili hlavami. Nemohli uvěřit svým očím.