V prosinci 1942 muselo nastoupit do transportu 42 hroubovických Židů. Huschovi podle historičky Alžběty Langové i podle Richardových vzpomínek pomáhali svým příbuzným i dalším židovským rodinám. V červenci 1944 dostal Johann jakožto manžel Židovky povolání k nástupu do tábora nucených prací v Bystřici u Benešova. V říjnu téhož roku musela Hedvika do internačního tábora na pražském Hagiboru a poté – v únoru 1945 – byla deportována do ghetta v Terezíně. O děti se starala firemní zaměstnankyně, paní Černohorská z Bělé.
Dne 2. května 1945 psal Johann Husch z tábora: „Moje milé, drahé děti a milá paní Černohorská! Dnes nám bylo úředně sděleno, že náš lágr bude rozpuštěn, a že podle transportu půjdeme domů. (...) Kdy přijdu já na řadu prozatím nevím, na každý pád ale tyto dny. I maminka přijde na ten samý způsob. Tak moji miláčkové, s pomocí boží zase se uvidíme všichni. Pokud to bude možné, ještě napíši, nebo zatelegrafuji, kdy přijdu, pak chystejte do vany koupel. Na shledanou. Táta.“
V noci z 10. na 11. května odvlekli revoluční gardisté Kysilku a Husche do sálu hospody U Křivků, kde se konal partyzánský a gardistický večírek. „Tam otce mučili. Zapálili mu vlasy a pak ho týrali. Nejdřív si musel zout boty, protože prý je už nebude potřebovat, ty si hned na místě zabral Josef Konrád. A pak tatínka odtáhli před hospodu a tam ho zastřelili. No, zastřelili... Zatáhli ho do takzvaného protileteckého krytu, tam přišel k sobě, a tak ho místní občané dotloukali a pak ho zahrabali …“
***
Ústavní soud: Rothschildové nárok na majetek v Česku nemají. Jeden ze soudců ale mluví o křivdě
Okresní soud v Opavě sice už dříve uznal, že se Rothschildové pokusili po válce tuto možnost (žádost o restituci, pozn. red.) využít, „ale věc nedotáhli do zdárného konce“.
Podle právních zástupců rodiny takový přístup znamená „faktické uznání legality a legitimity aktů nacistické perzekuce a německého nacistického práva“ a to, že dekrety prezidenta republiky později zneužila komunistická totalitní moc. Trvají navíc na tom, že jejich restituční nároky byly po válce uplatněny, dobové dokumenty se však nedochovaly.
Všechny námitky Ústavní soud ale poměrem dvěma hlasům ku jednomu odmítl s tím, že ústavně zaručená základní práva nebo svobody stěžovatelů nebyly porušeny. Odmítnuta byla i žádost, aby stěžovatelům byla přiznána náhrada nákladů řízení před Ústavním soudem.
Upozorňuje, že „většina senátu“ nebrala v úvahu fakt, že doba k uplatnění restitučního nároku uplynula až v květnu 1949, „tj. více než 14 měsíců po 25. únoru 1948, nástupu komunistického režimu k moci, kdy uplatňování restitučních nároků občany „kapitalistických“ států nemělo sebemenší naději na úspěch.
Konstatuje také, že nemovitosti původního vlastníka nelze pokládat za nepřátelský majetek německé říše, automaticky podléhající konfiskačnímu dekretu prezidenta republiky a že stát neměl upírat dědicům přístup k možnosti domoci se nápravy žalobou o určení vlastnictví nemovitostí.
Pokud by vydání majetku již nebylo s ohledem na ochranu práv aktuálního vlastníka možné, měl „vzniknout prostor pro uplatnění nároku na náhradu škody proti státu“, mimo jiné proto, že podle soudce Zemánka „nárok za promlčený považovat nelze“. „Prostor pro takové politické rozhodnutí však tento nález uzavírá,“ podotýká Zemánek.
„Dnešní český stát, hlásící se k principům demokratického právního státu, by měl umět najít způsob, jakým naložit (…) po více než 75 letech od skončení 2. světové války s nápravou zjevné křivdy, kterou utrpěla v důsledku rasové a politické perzekuce tehdejší k majetkové restituci oprávněná osoba, jejíž nárok nepropadl v důsledku prekluze, ale byl pouze promlčen,“ píše ústavní soudce Zemánek.
Bráno prizmatem tohoto disentního stanoviska, český stát v případě potomků rodu Rothschildů způsob, jak „napravit zjevné křivdy“, nenašel.
***
To se dělo po válce, v době míru. Nezapomínejme na vraždění dětí a batolat vojáky čs. armády na Švédských šancích u Přerova a na vraždění maďarských chlapců v Petržalce. Oba masakry zpracoval historik František Hýbl. Maďarským premiérem Orbánem mu bylo uděleno vyznamenání. Bude mu v nejbližších dnech předáno na velvyslanectví Maďarska v Praze.
J.Š. 9.2.2021
***
Rétári: Benešovy dekrety zlikvidovat jako odpad dějin!
Křesťanští demokraté se setkali v Budapešti
Na konferenci v Budapešti dne 6.11.2013, pořádané křesťanskou demokratickou stranou a Nadací Konrada Adenauera, kritizoval státní tajemník maďarského ministerstva spravedlnosti Bence Rétári Benešovy dekrety, které byly použity jako prostředek k dosažení etnicky homogenního Československa a zbavení práv Němců a Maďarů. Odsoudil Českou republiku a Slovensko, protože Benešovy dekrety jsou stále platné, i když porušují právo EU. Rétári také řekl, že Benešovy dekrety jsou překážkou spolupráce Visegrádské skupiny (Maďarsko, Česká republika, Slovensko, Polsko). Rétári doslovně: "Je na čase, aby Benešovy dekrety byly zlikvidovány jako odpad dějin."
https://www.sinagl.cz/zahranicni-tisk/3578-retari-benesovy-dekrety-zlikvidovat-jako-odpad-dejin.html
Read more...