Aktualizováno 25.7.2021: Stříž není jediný. Odmítače vojny stíhali i další z horních pater justice – Jaroslav Fenyk ( místopředseda Ústavního soudu), Roman Hájek (NSZ, ředitel trestního odboru), Petr Kovanda (NSZ, zástupce z odboru trestního řízení). Komunistickým vojenským prokurátorem byl i severočeský podnikatelský boss Igor Brdlíček. Měl přezdívku „prasoň“. V roce 2013 figuroval v kauze rozvadovských kuplířů, na které vydělávalo až 700 prostitutek. Jistě existuje dostatek schopných a charakterově nezpochybnitelných právníků s čistou minulostí. Ta je pro ně překážkou uspět na vyšších pozicích. Špinavá minulost i dnes pomáhá k jejich obsazení bezcharakterními, kteří jsou stále členy stejných part, vzájemně si vyhovujících a chránících se. „Zvonění klíčky“ ještě žádnou revoluci nevyhrálo. J.Š.
***
Geofrey Hoguet: „Soudy rozhodující v naší věci legitimizují rasová persekuční opatření, která nacisté používali vůči Židům a dalším obětem.“
***
LN: Jak je to s vaším usilováním o majetek v dalších zemích?
O vydání našeho majetku jsme usilovali v Rakousku. Značná část nemovitého majetku už byla vrácena v roce 1955. Stejně tak nám bylo v roce 1989 opět vydáno 150 významných uměleckých děl a předmětů z několika vídeňských muzeí. V dnešní době by totiž bylo společensky a politicky nepřijatelné, aby stát nadále držel majetek s vědomím, že byl ukraden nacisty během holocaustu. Vážně, jak by o sobě mohla demokratická země respektující lidská práva tvrdit, že je právním státem, kdyby vědomě držela majetek brutálně ukradený obětem nacismu a který teď patří jim a jejich rodinám? A jaký příklad by tím taková země dávala svým občanům a jejich dětem? Profitovat takto z neslýchaných zvěrstev a násilí na nevinných lidech by znamenalo riziko morálního hazardu, které si žádná rozumná civilizovaná vláda nemůže dlouhodobě dovolit podstoupit.
LN: Takže podle vás stát majetek po válce vydat nechtěl?
Myslet si, že by někdo se jménem Rothschild, které se po roce 1948 stalo synonymem pro „třídního nepřítele“, dostal od státu ovládaného komunisty něco zpět, je, jak všichni víme, mimo realitu. Před několika lety vydal sám Ústavní soud závazný nález, v němž konstatoval, že skutečnost, že oběti nacismu o svůj majetek po válce neusilovaly, jim dnes nelze přikládat k tíži, protože po únoru 1948 stejně neměly šanci uspět. Ústavní soudci Radovan Suchánek a Josef Fiala se však tímto závazným rozsudkem v našem případě neřídili a nevysvětlili ani proč? Výsledkem je, že soudy rozhodující v naší věci legitimizují rasová persekuční opatření, která nacisté používali vůči Židům a dalším obětem. Navíc k této legitimizaci dochází v dnešní době stále se prohlubující ztráty historické paměti i snah popřít existenci hrůzných událostí nacistické genocidy. To se nám, s naší vlastní rodinnou zkušeností s nacismem, jeví jako společensky velmi nebezpečné.
LN 22.7.2021: „Česko je blízké mému srdci“, svěřil se LN Geoffrey Hoguet, potomek slavných Rothschildů „Soudy legimitizují rasová opatření."
***
Zrovna tak nemorálně se staví česká justice k potomkům Jana Antonína Bati, který firmu Baťa převzal od svého nevlastního bratra Tomáše Bati a přivedl k rozkvětu. Byla ukradena největší firma v ČSR a sedmá na světě bez náhrady! Přitom firma Baťa podporovala finančně jak exilovou vládu Edvarda Beneše v Londýně, tak domácí odboj, včetně SNP. Komunistického myšlení a způsobů se české soudy, včetně Ústavního soudu, dodnes nedokázaly zbavit. Plným právem prohlásil před rokem ESLP ve Štrasburku: „Česká justice je disfunkční a porušuje vnitrostátní právo na ostří nože“.
Jan Šinágl, 23.7.2021
***
Rothschildové podali na ČR stížnost k ESLP. Minulost Stříže varuje – i Zemana!
Read more...