Po pandemii přišla horká válka, nový výjimečný stav. Ze všech stran se ozývají hesla o nutnosti naočkovat do demokratické kultury válečné ctnosti, nenávist k nepříteli, brannost, nekompromisnost. Kdo uplatňuje zásadu myslících lidí „kdykoli jsem někoho obvinil z křivdy na mně, nalezl jsem i sám sebe křivdícího“, je považován za kolaboranta se zlem, rozdíl mezi dezinformačními a opozičními weby se v očích cenzorů nebezpečně zmenšuje. „Zrak veřejnosti fascinuje přitažlivá duha klenoucí se po krvavé tříšti bojišť, jež omámí a přinese zkázu“, jak řekl Abraham Lincoln v roce 1848.
Vzpomeňte na tragédii Gorbačovovy perestrojky. Měl to být návrat k normalitě po desetiletích výjimečného stavu, zdůvodněného nutností rychle vybudovat průmyslovou infrastrukturu a tak dohnat a předehnat západní průmyslové mocnosti. Ukázalo se ale, že po desetiletí trvající výjimečný stav intoxikoval celou společnost do té míry, že už normálně fungovat neumí. Místo aby Rusku pomohl, Západ zneužil Jelcinovo nekoncepční prezidentství a přispěl tak svým dílem k devastující transformaci země. Výsledkem byla kořistnická oligarchizace ekonomické i politické moci, která významně intoxikovala také západní ekonomický systém.
Výjimečný stav je vždy negací komplexity světa, a proto i prvním krokem k tyranii. Komplexnost traumatizuje, proto čím větší komplexnost společnosti, tím větší poptávka po její negaci – po silných mužích, kteří se nenechají zmást a v Prague Pride vidí degeneraci Západu. Krvavá tříšť padající na Ukrajinu milosrdně zavála všechny minulé neúspěchy NATO v Jugoslávii, Iráku, Afghánistánu, Libyi či celém Středním východě. Překrývá nejen spory v EU třeba o neliberální polské zákony nebo o příčinách rostoucí nerovnosti, ale i traumatizující krizi liberální demokracie jako celku.
Je mi líto, že nový výjimečný stav bude trvat pravděpodobně po celý zbytek mého života.
Read more...