Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 25.09.2020 15:54
    V Rusku komunisté nejsou u moci, ale jejich manýry jsou ...

    Read more...

     
  • 25.09.2020 15:50
    Kdo má na vlivných úřadech a soudech stále svoje lidi?

    Read more...

     
  • 25.09.2020 15:48
    Vláda ve středu opět vydala z minuty na minutu (pardon ze dne ...

    Read more...

     
  • 23.09.2020 19:23
    Kristine verlor ein Jahr ihres Lebens in der Hoffnung, in der ...

    Read more...

     
  • 23.09.2020 19:20
    Kristine a perdu un an de sa vie dans l'espoir de travailler ...

    Read more...

     
  • 23.09.2020 19:20
    Kristine lost a year of her life hoping to work at the embassy ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Splácení závazků členských států EU bude trvat několik století

Zadlužení vyspělých zemí světa a zejména členských států Evropské unie nabývá katastrofických rozměrů. Ke konci letošního roku bude Evropa dlužit svým věřitelům více než 10,155 trilionu eur. Toto nepředstavitelné číslo je zhruba rovno například 250 letošním rozpočtům České republiky.

Evropa v pasti

Současná snaha o obrat tohoto trendu je sice pozitivní, ale doprovázejí ji byť přímo nevyřčené, avšak zřetelné časové horizonty, kdy „už bude vše dobré“. To v pořádku není. Vezmeme-li si za příklad Česko, pak snaha o obrat trendu zadlužování směřuje k plnění Maastrichtských kritérií. Vyrovnaného rozpočtu by ČR měla dosáhnout až dva roky po skončení funkčního období současné sněmovny, tedy za šest let. Přitom bude nutné každoročně uspořit asi 30 miliard korun. I kdyby se toho podařilo dosáhnout, zbývá ještě 1,5 bilionu korun dluhu, který je nutné zaplatit.

Celkové zadlužení Evropy dosáhne letos dle odhadu Eurostatu 84 procent jejího HDP. Příští rok 88 a v roce 2014 sta procent evropského HDP. Příčina je prostá. Mohutný a stabilní trend života na dluh se otáčí podobně jako největší nákladní lodě světa. Nejprve desítky kilometrů brzdí, aby je obrátka ve vysoké rychlosti nerozlomila, a pak následuje vlastní proces otáčení – opět s patřičnou námořnickou rozvahou. Přirovnání je přesné. Abychom se zadlužením něco začali dělat, musela přijít krize, která náležitě zpomalila růst a zcela obnažila neudržitelnost dluhové spirály. Otočení trendu se nese v duchu tvorby dalších dluhů. „Od tohoto roku, kdy jsme začali šetřit, se do dosažení vyrovnaného rozpočtu poměr dluhu k HDP zvýší z 36 na 40 procent,“ uvádí analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Poté se ČR dostane do situace, kdy sice bude obrácená požadovaným správným směrem, ale do bezpečného přístavu jí bude chybět několik desetiletí splátek.

Dluhoví premianti

Podobně jako ČR je na tom prakticky celá Evropa. „Ke konci roku 2010 budou členské země EU dlužit celkem 10,155106 trilionu eur,“ uvádí Eurostat.

...
Bezpečí neexistuje

Je zřejmé, že současné „šílenství šetření“, jak nazval aktivity evropských vlád americký ekonom Joseph Stiglitz, nepovede k příliš výraznému poklesu zadlužení. A zřejmě vůbec ne k bezpečné úrovni dluhu. Nelze totiž dlouhodobě počítat s disciplinovanými politiky.

...
Americké hypotéky nás nachytaly s kalhotami u kolenou a stejně nás nejspíš znovu dostane každá další krize. Ta současná se nejprve přesunula z finančnictví do reálné ekonomiky. A posléze ještě dál, tentokrát do veřejných financí řízených státy. Je sporné, do jaké míry státní intervence evropských zemí zastavily během nástupu krize pokles ekonomik. Česko na fiskální stimulace nedalo ani korunu, navzdory tomu byl jeho pokles mnohem méně výrazný než některých zemí, které do svých ekonomik lily peníze proudem. Touto optikou nahlíženo lze souhlasit s profesorem Milanem Zeleným, který záchranné aktivity odsuzuje: „Vlády by neměly rozhodovat a určovat, kdo přežije. Nejsou vybaveny k tomu taková rozhodnutí provádět. O bankrotu rozhoduje ocenění a soud trhu, nikoli státní intervence. Bankrotáře nelze chránit, ale lze jim zákonem pomáhat k rychlé a efektivní transformaci. Státní intervence trhy zkreslují, znemožňují určování hodnoty, čímž krizi zhoršují. Zablokuje se tím totiž očistný efekt krize a ozdravení ekonomik.“

Schizma
Zadlužení se v důsledku krize v Evropě průměrně navýšilo téměř o 40 procent, vezmeme-li v úvahu i její „doběh“ v nejbližší budoucnosti. Lze však jen obtížně odhadnout, zda by při netlumeném průběhu dopady na evropské země byly, anebo nebyly menší. Bez ohledu na to má profesor Zelený pravdu, že výsledkem očisty by byly ekonomiky s podstatně konkurenceschopnější strukturou. S ohledem na budoucí obraty ekonomického cyklu se však debata o vlivu fiskálních stimulů zdá zcela akademickou. „Vycucané“ státy s obrovskými dluhy a náklady na jejich refinancování prakticky nemají další manipulační prostor, aby v případě další krize uvolnily vyšší objem peněz na oživení ekonomiky. Tato aktivita se proto víceméně kompletně přesouvá pod Evropskou centrální banku (ECB), která monetarizací dluhů alespoň tlumí výbušnou situaci na trhu s dluhopisy. To však problém neřeší, jde jen o manévrování proti větru. Aspoň však při tom nejsou přímo tištěny peníze, neboť ECB kryje výkupy emisemi aktiv s krátkou dobou splatnosti. Touto činností však zvyšuje celkový dluh. Paradoxní situace přesně zobrazuje schizma, v němž se Evropa v současné době nachází.

Příští krize vtrhne do Evropy, jež bude zbavena akceschopnosti. Nalomené státy skončí v defaultu, věřitelé odepíší obrovské ztráty a většina z nich zbankrotuje také. Zdá se, že této očistné fázi už nepůjde nijak zabránit. Pravděpodobně však bude podstatně bolestnější, než kdyby se provedla už před dvěma roky.

Mapa:

Evropa se topí v dluzích

Zadlužení členských zemí EU k HDP (v %)


Karel Zaoral

http://euro.cz/id/qlzqivmb1y/detail.jsp?id=2032

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)