Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

čt dub 11 @08:30 -
OS Kolín - II. kolo: Šinágl a spol. obžalován
čt dub 18 @17:30 -
Praha Americké Centrum: ETIKA UMĚLÉ INTELIGENCE
st dub 24 @08:30 - 11:00PM
Zlín - konference: Baťův odkaz světu
čt dub 25 @09:00 - 01:30PM
Zlín - konference: Baťův odkaz světu

Nejnovější komentáře

  • 28.03.2024 15:57
    Číslo 13 ‧ 28. března ‧ 2024 Týdeník Echo AD Rodina, nebo ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 18:58
    ČR dostane z EU 73 miliard Kč na investice do dopravy či ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 18:44
    „Lockdowny mají závažnější důsledky než samotný covid“ Z ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 08:59
    Mezinárodní ratingová agentura Moody's dnes zhoršila ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 07:26
    Vážení přátelé zahrádkáři a sympatizanti ZO ČZS Pod Majerovic ...

    Read more...

     
  • 25.03.2024 17:28
    Universal supranational citizen Why does today's Europe face ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Bukovský VladimírČást článku z týdeníku REFLEX, 5.2.2015 – Jefim Fištejn se spisovatelem VladimíremPutin mlady Bukovským o konspiračních teoriích, legendě Gorbačov a tajných službách PODÁVÁM SVĚDECTVÍ

LIDOVÁ REAKCE ZHATILA CELÝ VYKUTÁLENÝ GORBAČOVŮV PLÁN, JENŽ MĚL ZACHRÁNIT SOCIALISMUS

„Za těchto podmínek,"pokračoval P. Kučera, „nám nezbývá než počítat s „konstruktivním přístupem“ komunistické strany... OF udržuje pravidelné styky s vedením KSČ a hodlá je v nejbližší době zintenzivnit.“

Pokud se vaši politici skutečně budou navzdory faktům chovat ke Kremlu jako k demokra­cii zasluhující si respekt, pak dříve nebo později poznáte jejich demo­kracii na vlastní kůži. - Co do výsledku konfliktu, mám za to, že vyhrát tuto válku Putin nemůže. Je to totiž válka za obnovení Sovětského svazu a sovět­ské říše, což je v současném světě neproveditelné. To je úkol k ne­uzvednutí a pod jeho tíhou si re­žim zlomí vaz, jak se kdysi zhroutil Sovětský svaz pod tíhou vlastní hlouposti, v honbě za chimérou. Čím dříve se to stane, tím lépe. Otázka zní jinak: Kolik lidí jim ješ­tě dovolíme zabít, než definitivně skončí na smetišti dějin?

V KAPITOLE o „sametových re­volucích“ vyslovujete podezření, že někdo vlivný zmařil meziná­rodní vyšetřování pozadí revolu­cí ve východní Evropě na podzim -1989. V České republice však tyto okolnosti vyšetřovaly dvě parla­mentní komise složené z nekomunistů.

Česká parlamentní komise byla jediným pokusem o poctivé odha­lení pozadí událostí ve východní Evropě. V knize to zmiňuji stejně tak jako vzácné novinářské po­kusy dopátrat se pravdy. Všechna pátrání nutně vedla k závěru, že „sametové revoluce“ začínaly jako operace sovětské a místní státní bezpečnosti a teprve později se vy­mkly kontrole. Tato fakta nekore­spondovala s oficiální verzí událos­tí, proto se establishment snažil je potlačit nebo zamlčet.

Proč?

Společnost stále odmítá při­jmout pravdu o těchto událostech. Všeobecně uznávanou zůstává le­genda o osvoboditeli Gorbačovovi, který vyšel laskavě vstříc živel­ným požadavkům národů. Doslova před pár měsíci Německo pompéz­ně oslavilo 25. výročí pádu berlín­ské zdi a nejčestnějším hostem byl, jak jinak, Michail Gorbačov. Dnes je nad slunce jasné, že revoluce let 1989-1991 zdaleka neznamena­ly vítězství míru a svobody v Ev­ropě, jak jsme tomu měli uvěřit. Nicméně veřejnost zatím odmítá pochopit, co a proč se nepodařilo a proč bylo zmařeno ušlechtilé úsi­lí. V Evropě už probíhá válka za ob­novení sovětské říše, samotný Zá­pad se rapidně posovětšťuje a my i po čtvrtstoletí pořád ještě slaví­me „vítězství nad komunismem“, jež se ve skutečnosti nekonalo.

Máte za to, že „sametové revolu­ce“ probíhaly dle sovětského scé­náře. Kdo tedy byli tito geniální scenáristé a proč u sebe doma nedokázali zabránit rozpadu So­větského svazu?

Vůbec netvrdím, že scenáris­té byli skvělí nebo že tajné služby měly vše podchyceno. Ba naopak, píši o tom, že jejich pokus zcela zkrachoval, a to jak ve východní Evropě, tak později v SSSR. V knize prosazuji myšlenku, že autoři celé­ho projektu hrubě podcenili lido­vou nenávist ke komunistickému zřízení a vůbec nepočítali s reakcí lidí na jejich manipulace. Avšak to, že se jim ve výsledku nepodařilo zachránit režimy v SSSR a ve vý­chodní Evropě, ještě neznamená, že se o to nepokusili. Jejich agónie měla nakonec katastrofální dopady pro naše země a pro celý svět, před nimiž jsem varoval v této knize před dvaceti lety.

A ti scenáristé?

Měl jsem možnost a příležitost ptát se na to Alexandra Jakovleva, který byl v minulosti druhou nej­vlivnější osobou v gorbačovslcém politbyru. Jakovlev razantně odmí­tl jakoukoli myšlenku na existenci takového plánu. Podle něho otázka, co s východní Evropou, nikdy ne­byla na programu jednání sovět­ského politbyra. I přesto, že ruské archívy jsou nadále zapečetěné, čas od času se historikům daří obelstít zákazy a dostat se k dokumentům. Sám jsem držel v rukou protokoly ze zasedání politbyra z onoho ob­dobí. Ukázalo se, že 24. ledna roku 1989 byl politbyrem vytvořen Vý­bor pro rozpracování strategie pů­sobení ve východní Evropě. V čele výboru stál, světe, div se, samotný Alexandr Jakovlev. Výbor po sobě zanechal celou složku písemnos­tí: návrhy ministerstva zahraničí, mezinárodního oddělení ÚV, námě­ty k postupu jak v regionu obecně, tak v konkrétních zemích, protoko­ly zasedání, na nichž se jednotlivé návrhy posuzovaly. Ty písemnosti mám nyní k dispozici. Dle tehdej­ších zvyklostí výbor nepochybně ukončil činnost vypracováním usnesení, které poté bylo schvále­no v politbyru. I když text usnesení je v Rusku nadále předmětem uta­jení, nějaké usnesení muselo jistěbýt. Výmluvné jsou i skutečnosti, že Alexandr Jakovlev vědomě lhal, když úporně popíral samotnou existenci výboru a také to, že Kreml dodnes pokládá svou tehdejší stra­tegii za přísně tajnou.

V dobách vládnutí Borise Jelci- na vám byl umožněn přístup k tajným sovětským archívům. Narazil jste v uložených spisech na něco, co má vztah k Českoslo­vensku?

Nejen já, ale také jiní badatelé jsme se po celou dobu snažili obe­lstít úřady, prolomit přísně tajný režim a dostat ven co nejvíce listin­ných materiálů ze sovětských ar­chívů. Dodnes se tu a tam objevují nové dokumenty, jež se vztahují k nejrůznějším zemím světa, a Čes­koslovensko nebylo výjimkou. Níže uvádím plné znění písemnosti, kte­rá se mi dostala do rukou již po se­psání knihy Moskevský proces. Jedná se o důvěrnou zprávu Gorbačovova poradce Vadima Zagladina o průbě­hu jeho jednání s Petrem Kučerou a jinými představiteli Občanského fóra ze dne 13. června roku 1990. Jak si určitě pamatujete, po prv­ních svobodných volbách scházelo Občanskému fóru určité množství mandátů k ústavní většině ve Fede­rálním shromáždění. Zde je záznam toho, co Petr Kučera pověděl o nale­zeném východisku ze situace, plně si vědom toho, že má před sebou ofi­ciálního zástupce Moskvy:

„Za těchto podmínek," pokračoval P. Kučera, „nám nezbývá než počítat s „konstruktivním přístupem“ komunistické strany... OF udržuje pravidelné styky s vedením KSČ a hodlá je v nejbližší době zintenzivnit.“

Podle odhadu P. Kučery primitiv­ní antikomunismus značně rozšířený v době předvolební kampaně (k čemuž, jak známo, určitá část OF chutě při­ložila ruku) nedostal podporu většiny obyvatelstva. To dokazuje i skutečnost, že nehledě na útoky z různých stran získali komunisté více než 40 míst ve Federálním shromáždění a stali se druhou nejvýznamnější stranou parla­mentu. To usnadňuje Občanskému fóru určitou součinnost s komunisty.

„Samozřejmě,“pokračoval Kučera, „Občanské fórum si nemůže dovolit uzavřít formální koalici s KSČ. Dědic­tví vládnutí této strany je příliš tíživé a přímé spojenectví s ní by značně kom­promitovalo novou moc. Avšak neoficiálně či neformálně OF je připraveno ke spolupráci s KSČ jak v parlamentu, tak ve vládě. Komunistům nelze nabíd­nout ministerské posty, avšak v jed­notlivých resortech a na úřadě vlády by mohli dostat odpovědná místa - vždyť mezi členy KSČ je mnoho na slovo vza­tých odborníků."

Tohle je typická ukázka smlou­vy s ďáblem z dob sametové revo­luce. Obdobné smlouvy byly tehdy uzavírány také v jiných zemích vý­chodní Evropy. Nejinak tomu byloi v Rusku. Proto stížnosti na všudypřítomnost komunistů v dneš­ních, „demokratických“ mocen­ských strukturách znějí poněkud pokrytecky.

Pane Bukovskij, před časem jste byl zbaven ruského občanství. Jak vnímáte toto gesto Kremlu?

Zvysoka jim na to kašlu. Při sou­časném režimu, navíc zrovna v době agresívní války, ruské občanství člověka spíše kompromituje. Dokud Putinův režim zůstává u kormidla moci, nevidím důvod, proč bych do Ruska jezdil. A až samovláda pad­ne, všechna jejich gesta a rozhodnu­tí ztratí jakýkoli význam.

Vladimír Putin dělí své oponen­ty na poctivé opozičníky, kteří sice mají konstruktivní výhrady k režimu, ale milují svou vlast, a na zrádce národa, kteří Rusko nenávidí. Tam zřejmě řadí i vás.

Je mi hluboce lhostejné, co si v Kremlu o mně myslí. Jsou to ty­pické manýry čekistů: pokusit se rozštěpit řady svých oponentů - prohlásit někoho za „konstruktiv­ní opozici“ a nabídnout mu tajnou spolupráci. Pokud se ovšem nepo­daří někoho naverbovat, označit takového odpůrce za člověka, jenž bytostně nenávidí svou vlast. Je to natolik primitivní taktika, že mě nudí samotné povídání o ní.

Vdnešní polemice o Rusku ně­kteří čeští politici trvají na tom, že „Rusko není Sovětský svaz“, je to „standardní demokracie“, tudíž si Putinův režim zaslou­ží určitý respekt. Jak se stavíte k této tezi?

Že Rusko není Sovětský svaz, přece vůbec neznamená, že je to demokracie. Na takové označení si Moskva vůbec nečiní nárok, sa­motný pojem demokracie je v Rusku pokládán za urážející. Vezměte si příklad: tzv. lidové republiky v Doněcku a Luhansku byly vytvo­řeny podle klasického sovětského scénáře - záškodnickou činnos­tí proti cizímu státu. Až na jednu drobnost: dříve by tyto loutkové útvary byly pojmenovány jako „lidově demokratické republiky“. Dnes ovšem slůvko „demokratické“ z názvu vyškrtli coby pejorativ­ní. Moskvě jde o vytvoření čehosi na způsob Sovětského svazu, proto potřebuje fiktivní satelitní repub­liky, ovšem i v tom si počíná bez hlavy a paty. Pokud se vaši politici skutečně budou navzdory faktům chovat ke Kremlu jako k demokra­cii zasluhující si respekt, pak dříve nebo později poznáte jejich demo­kracii na vlastní kůži. Vždyť z po­hledu Kremlu Česko se až tak zá­sadně od Ukrajiny neliší. Obě země byly součástí sovětského impéria, odpadly v důsledku nepřátelských piklí a „největší geopolitické tragé­die minulého století“. Jenže nyní se Rusko zvedlo z kolen a hodlá vrátit vše na svá místa.

Jak byste vůbec charakterizoval současnou ruskou společnost?

Jakápak společnost?! V dnešním Rusku sice žijí lidé, jenže netvo­ří dohromady žádnou společnost, takže není co charakterizovat v politických pojmech. Až na Puti­na samozřejmě, kterého hlas lidu naprosto přesně charakterizoval v komických kupletech, jež začína­jí jeho jménem a končí neopakova­telnými sprostými výrazy. K tomu nemám co dodat.

Jak hodnotíte západní reakci na ruský postup na Ukrajině?

Západní politici předvedli ty­pickou žalostnou reakci. To zna­mená - na začátku se předhánějí v tom, čí prohlášení budou nesmi­řitelnější a bojovnější, leč jakmile se první rozruch zklidní, začínají hledat způsoby, jak se vrátit ke svéobvyklé politice appeasementu, ovšem beze ztráty tváře. Hned po zavedení sankcí je jejich jedi­nou starostí, jak ty sankce co nej­dříve zrušit. Od zeleného stolu se snaží vybájit jakési neuskutečni­telné „mírové plány“ a naivně věří v to, že Putin se dá udobřit, když mu ponechají Krym, Donbas nebo nějaký jiný pěkný kus země. Právě proto již vnutili Ukrajině hanebné Minské dohody a nadále jí vylamují ruce, aby se tak srdnatě nebrá­nila agresi. Bude-li pokračovat hra na jednu branku, nelze vyloučit, žePutinovi Ukrajinu dříve nebo poz­ději odevzdají po částech. Že s jíd­lem mu poroste chuť, to dá rozum. A tak pošle své „zelené mužíčky“ někam jinam - třeba do jednoho z pobaltských států. Pak si NATO bude lámat hlavu, jak ochránit své členské země, jinak přece ztratí jakýkoli smysl. Dějiny nás učí, že ta­ková politika nemůže zabránit svě­tové válce, zato ji může přiblížit.

Jak ukrajinský konflikt dopadne?

Co do výsledku konfliktu, mám za to, že vyhrát tuto válku Putin nemůže. Je to totiž válka za obnovení Sovětského svazu a sovět­ské říše, což je v současném světě neproveditelné. To je úkol k ne­uzvednutí a pod jeho tíhou si re­žim zlomí vaz, jak se kdysi zhroutil Sovětský svaz pod tíhou vlastní hlouposti, v honbě za chimérou. Čím dříve se to stane, tím lépe. Otázka zní jinak: Kolik lidí jim ješ­tě dovolíme zabít, než definitivně skončí na smetišti dějin?

A co bude potom?

Pak budou muset s omluvami vrátit Krym a ostatní „vojenskou kořist“ jejich zákonným majite­lům. Nikdo ovšem nedokáže vrá­tit život tisícům jejich obětí. Bylo by rozumnější aspoň teď učinit závěry z výsledku studené války (když už Rusko nechce pochopit její zákonitosti) a uznat koneč­ně, že takové režimy rozumějí jen jazyku síly. Svého času západní svět doufal, že Putin podrtí Čečen­sko, a tím se uklidní. Pak západní státníci doufali, že Putin potrestá Gruzii a s tím se konečně spokojí. Nyní se utěšují falešnou nadějí, že až rozčlení Ukrajinu, pak koneč­ně bude klid. Doufají marně, klid nebude nikdy. Dokud my sami neskoncujeme se zločinným reži­mem, bude zabíjet lidi čím dál tím víc. V Rusku, na Ukrajině, na ce­lém světě.

Část článku z týdeníku REFLEX, 5.2.2015 – Jefim Fištejn se spisovatelem Vladimírem Bukovským o konspiračních teoriích, legendě Gorbačov a tajných službách PODÁVÁM SVĚDECTVÍ

* * *

Joe Biden: „Rusko nemá právo dělat to co dělá, Ukrajina potřebuje zbraně ke bránění.“ Neúčast presidenta Ukrajiny Porošenka na jednáních v Kremlu, připomíná jednání v Mnichově, také „o nás bez nás“. Rusko se války nezúčastní, ale nedokáže vysvětlit odkud mají separatisté nejmodernější zbraně? Minimálně musí Západ zesílit sankce. Škody které utrpí jsou zanedbatelné ve srovnání s tím, co hrozí, bude-li neustále Rusku naivně až zbaběle ustupovat. Silnější ustupuje slabšímu, oslabuje sebe a posiluje slabého! Sankce jsou nejen povzbuzením Ukrajinců, ale i Rusů, kterým mohou pomoci svrhnout nenáviděného Putina.

Níže připomínám přednášku prof. A.Zubova na FFUK ze dne 15.10.2014. Bohužel studenti nedodrželi slib, během ledna otitulkovat v češtině na základě zvukového záznamu, který jsem jim poskytl. Dnes jsem je kontaktoval. Věřme, že nezvládají a že za tím není nic jiného. Jsme v Čechách, vyloučit nelze vůbec nic. Jinak v projevu prof. Zubov suše konstatuje – čím to asi je, že tak bohatá země jako je Rusko, nedokázala zajistit blahobyt pro všechny obyvatele, zatímco Západ to dokázal bez nerostného bohatství? Blíží se doba, kdy to bude Putin muset vysvětlit obyvatelstvu, kdy je už 15 let u moci. U moci ho udrží jen síla. Věřme, že síla nespokojeného obyvatelstva bude čím dál větší!

 

Jan Šinágl, 9.2.2015

* * *

Dobrovský: Válku Ruska proti Ukrajině zbaběle nazýváme krizí

… To nevím, ale je zřejmé, že takzvaní separatisté by bez pomoci Moskvy měli jen techniku, kterou tam našli a ukradli ve skladech ukrajinské armády. Bez mohutné logistické podpory z Ruska by byli již dávno poraženi. Rok trvající válka je logisticky velice náročná. Jen té munice, která tam musela být dopravena, bylo nesrovnatelně víc, než bylo v těch našich vybuchujících skladech. Separatisté mají z Ruska těžké dělostřelectvo, raketomety, tanky, protiraketové systémy Buk. Je toho daleko víc, než kolik mohli ukořistit. Však i ruští funkcionáři oficiálně přiznali, že tam jejich vojáci bojují. Jen řekli, že jsou to vojáci na dovolené, kterým zřejmě ruská armáda na tu dovolenou zapůjčila obrněné transportéry a tanky. Je to až směšné, ale přesto Západ není jednotný v názoru na to, jak s Ruskem jednat. Ani naši politici v tom nejsou jednotní.

… Někteří komentátoři a politici jdou dokonce ještě dál a Rusku jako velmoci přiznávají právo domoci se svého vlivu na cizích teritoriích vojenskou silou. Prý v zájmu své bezpečnosti. To je zrůdné, i když to říkají lidé, kteří byli či jsou dosud prezidenty.

… Já si myslím, že doktor Vyvadil (předseda sdružení Přátelé Ruska v České republice, pozn. red.) není tak nebezpečný jako obchodníci typu ministra Mládka, kteří - a takoví jsou v celé Evropě – se přes mnohá varování rozhodli etablovat na ruském trhu. Ti velmi nepříznivě ovlivňují rozhodování vlastních evropských vlád a zdržují uplatňování sankcí. V demokracii se s těmito lidmi vlády potýkají s velkými obtížemi. Jestliže jsme vyloučili válku, nevidím žádnou jinou možnost, jak donutit Putina a jeho režim ke skutečnému partnerskému diplomatickému jednání, než stoprocentní embargo na jakékoliv ekonomické kontakty s Ruskem, i za cenu, že budeme mít potíž s energetickými surovinami, odbytištěm pro některé zboží… Je to pořád nepatrná ztráta proti tomu, co by nás čekalo, kdybychom Putina nezastavili.

… Čekalo by nás pravděpodobně to, co jsme již jednou prožili. Stali bychom se znovu nesvobodným a nedemokratickým satelitem Ruska. A je jedno, jestli by to bylo pod ekonomickým nátlakem, nebo tak, jak se o to snaží nyní Rusko na Ukrajině.

Český překlad přednášky prof. Andreje Zubova

* * *

Protokol o konverzaci mezi Hitlerem a Molotovem 13.11.1940 v Mnichově

http://www.histdoc.net/history/NaSo1940-11-13.html

http://www.histdoc.net/history/ru/hitler-molotov1940.htm

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 2.14 (7 Votes)
Share

Komentáře   

+1 #2 Jan Mrzílek 2015-02-12 06:37
LIDOVÁ REAKCE ZHATILA CELÝ VYKUTÁLENÝ GORBAČOVŮV PLÁN, JENŽ MĚL ZACHRÁNIT SOCIALISMUS? Vždyť "lidovou reakci" organizoval a řídil Putin z Berlína a zde se na tom podíleli vybraní funkcionáři a příslušníci StB. Lidová reakce byla jen naplánovaným, zakalkulovaným komparsem toho velkého divadla o tom, "Jak se vlk západní demokracie nažere a koza velké Ruské říše a jejích evropských kolonií zůstane celá". Tragikomedie ještě neskončila, zápletky prožíváme a finále nás čeká. A socializmus? Koho by zajímal, tím už je zaplavena celá Evropa.
+2 #1 Stanisylav Vrbík 2015-02-09 20:52
Objevné čtení, ten Bukovský. Pokud mu uvěřím (stále nemohu zapomenout na dovedné manipulace Rusů i našich komunistů s míněním národů), zdá se mi, že spějeme k válce. A to je zlé. Západ i Rusko mají při současné úrovni techniky určitě zbraně, o jejichž účinnnosti se nám ani nemůže zdát. Nebudedme se ani stačit divit.
K tomu rozdíl mezi Rusy a Čechy. Ti první jednotgně napnuti proti "odvěkému nepříteli Západu", Češi stále rozhádaní a sami v sobě se nevyznávající. Oproti Rusům je u nás vypraných mozků jen polovina. V situaci s válkou proti Rusku tedy polovina národa proti polovině národa. Dočkáme se tak dalšího osvobození Rudou armádou? Nebo další sametové revoluce? Kolik nás zůstane naživu?
Necháme tu prostor ubohým utečencům z Blízkého východu?
A dále: nemáime vojáky, ale většinou jen vypasené chlapy, kteří nebudou vědět, čí jsou, ani jak se používají zbraně, ani co je to válka v 21. století.
Máte někdo lepší zprávy?

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)