MFD: 19. listopadu 2010
KOMENTÁŘ: Kverulant na Hradě aneb Klausovi se prostě chce něco říct
Nerudnu vztekem vždy, když vidím, slyším či cítím Václava Klause. Nežiji v zákopu jeho úhlavních odpůrců, kteří ho považují za pohromu pro tuto zemi. Dokonce ani neodsuzuji vše, co říká, a priori jen proto, že to říká právě on. Ovšem poslední dobou nad prezidentem - použiji-li jeho oblíbený výraz - kroutím hlavou.
Jak jsou tato slova sporná, objevilo se na těchto stránkách již včera; přece dodám ještě jeden argument, proč se zdá, že prezident spadl z višně. Letos se začal natáčet film Lidice o nacistickém vraždění, letos na jaře získal cenu Český lev vynikající snímek Protektor, popisující nacistické zločiny.
Pozornost filmařů se pořád (i co do počtu filmů) věnuje více období německé okupace, nikoli poválečnému vysídlování - tudíž nevím, kde je to malé zdůrazňování válečných hrůz, o kterém prezident hovoří.
Skutečnost, že Klaus pro své tvrzení nesnáší žádné konkrétní argumenty, naznačuje důvod jeho projevu: snahu především zaujmout, provokovat a kverulovat. Dlouho jsem si myslel, že prezident většinu věcí říká, neboť je o nich opravdu hluboce přesvědčen. Pochyby se však dostavily před měsícem, když označil za "nečekaně, nečekaně vysoké" tresty pro žháře, kteří zapálili obydlí romské rodiny ve Vítkově a málem zabili malou Natálku.
Klaus nezmínil, co v článku popsal jeden kolega - že to byl právě on, kdo před patnácti lety ony "nečekaně vysoké" tresty umožnil: ještě jako premiér se zasadil o tvrdší postihy za rasově motivované zločiny.
Tento Klausův paradox by po mém soudu neměl zapadnout. Vysvětlením onoho rozporu je, že prezident si buď již nepamatuje, co dělal, když sloužil jako předseda vlády, nebo - což je pravděpodobnější - se řídí zásadou: moje starší činy nejsou tak důležité, názorová konzistence není podstatná, hlavně když vzbudím poprask.
Je mi to vcelku líto. Rozuměl jsem jeho odporu k dnešní převládající víře, že za klimatické změny může určitě člověk. A před známými jsem hájil některé (byť ne všechny) body jeho kritiky evropských institucí a Evropské unie. Bohužel Klausovy postřehy, na nichž něco je, se dnes čím dál více začínají ztrácet v narůstajícím množství provokací pro provokaci, které je těžké obhajovat.
Až mi tedy zase budou předhazovat ten či onen Klausův výrok, vyzvu nanejvýše ke shovívavosti. Řeknu: on si prostě nemůže pomoct, je jako Vlasta Burian ve filmu Anton Špelec Ostrostřelec, který má heslo: "Mně se chce něco říct a já to řeknu."
Read more...