Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

pá čvc 29 @18:00 - 10:00PM
Praha Velvyslanectví Švýcarska: Oslava státního svátku

Nejnovější komentáře

  • 04.07.2022 18:04
    Z Ukrajiny odvlekli rusáci 300 000 dětí. Tolik dětí se u nás ...

    Read more...

     
  • 04.07.2022 17:29
    Vážený pane JUDr. Petře Zemánku, jménem Žateckého vlastivědného ...

    Read more...

     
  • 04.07.2022 17:19
    Sehr geehrter Herr JuDr. Petr Zemanek, im Namen des Saazer ...

    Read more...

     
  • 04.07.2022 07:20
    Zemřel ruský vědec, kterého na Sibiři zadržela tajná služba.

    Read more...

     
  • 02.07.2022 12:37
    Dieses sechsjährige Mädchen wurde von den Russen getötet, als ...

    Read more...

     
  • 02.07.2022 12:33
    Tuto šestiletou holčičku Rusové zabili když spala ve své ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

JAB mostJene, poutníku český, tvé kroky hledají a pokládají cesty, stavějí mosty; není jiné cesty, než Tvé šlépěje …

Po stopách českého podnikatele Jana A. Bati putovali v brazilském státu Mato Grosso ekonom Milan Zelený a další členové nadace ZET. Co všechno zde po sobě Baťa zanechal (a dodnes funguje)? Přečtěte si v reportáži Milana Zeleného. Představte si českého genia, vyhnance a exulanta, který v džunglích a savanách oblasti řeky Paraná, vybudoval nejen řadu podniků, ale i čtyři dodnes funkční a vzkvétající města: Batayporá, Bataguassú, Batatuba a Mariápolis. Navíc, postavil 2,5 kilometrový most přes Paraná, který nese jeho jméno (na snímku), řadu domů a továren, rodinnou vilu, atd.

 

Ponte Jan Antonin Bata

V džunglích, kde nebyly ani silnice, založil výnosný chov skotu, který oblast podporuje dodnes. A to vše bez internetu, mobilních telefonů, počítačů a globálních komunikací, jen se spolupracovníky firmy Baťa, jejichž třetí a čtvrtá generace potomků tam dodnes přežívá, pracuje a podniká.

Nejen bratr známějšího Tomáše

To vše dokázal JAB poté, co mu benešovský předkomunismus znárodnil podniky, ukradl majetky a odsoudil v roce 1947 jako velezrádce. Očista od lží, ponížení a zatracení přišla až trapnou soudní rehabilitací po 60 letech, tedy až v roce 2007 (!).

Ještě trapnější pocit vzbuzuje sousoší ve Zlíně, kde je Jan Baťa znázorněn jako shrbený a ponížený nohsled, pět kroků za bratrem Tomášem. Tomáš mu předal „své housle“ – tj. veškeré podniky a majetky Baťa. Jistě se obrací v hrobě nad tou postkomunistickou karikaturou obou zlínských bratří. V Brazílii jsme se za to styděli.

Jan v Brazílii dokázal nemožné, a to poté, co v letech 1932-1942, v letech nejhlubší světové krize, jako generální ředitel firmy Baťa, vytvořil za pouhých sedm let (v roce 1939 už byl vyhnán nacisty) jeden z největších podniků na světě vůbec:

JAB statistika

A přesto, v zemi svého původu je JAB dodnes téměř neznámý, ignorovaný medii, špiněný komunistickými pseudohistoriky, kteří Jana stále spojují s Göringem, Mussolinim a „vystěhováním“ do Jižní Ameriky – zcela mimo historický kontext a zdravý rozum.

Naopak, jeho cílem byla kolonizace Patagonie, osídlování půdy. Za své kolonizační úsilí byl Brazílií v roce 1957 navržen na Nobelovu cenu za mír. Co by za to dnes Česko dalo, kdyby mělo v Jižní Americe rozsáhlé državy zemědělské půdy a nemuselo pro EU pěstovat řepku. Nenávist a závist vládnou národu, který vyhání své mistry podniku a díla.

Město Batayporá

Objektivní studium je stále sabotováno komunistickými „odborníky“, kteří blokují vědecké práce a granty na cokoliv připomínající bratry Tomáše a Jana. Jejich princip „Každý dělník kapitalistou“ dodnes pije krev postkomunistickým pohrobkům. Stejně tak jako to jejich, kdysi typicky české: „Uděláme si to sami“. To jsme mohli učit svět, ne řepku.

Hrdost i stud

Když se člověk prochází dlouhými avenidami Baťových měst v Mato Grosso, čte pamětní desky a objímá bronzové busty slavného Čecha, procházejí jím inspirující vlny hrdosti, obdivu a radosti na straně jedné, ale i ponižující vlny studu, trapnosti a nekončícího pohoršení nad ignorancí, nezájmem a malostí národa, který se JAB tolik a tak dlouho snažil povznést k vrcholům sebedůvěry, nezávislosti, autonomie a podnikatelské excelence.

Kolik jen mladých českých generací muselo vyrůstat bez opravdových vzorů pracovitosti, čestnosti a inspirace, a spokojit se s chabými odvary ochablých a laxních politiků, podnikavců a „podnikátělej“, kteří se do nekonečna hrbí, podlézají, špehují, kradou a lžou? Jaký to hrozný úděl národa, který i dnes zatracuje své nejlepší do exilu zapomnění a nedočkavě vstupuje do éry moderního oligarchiátu-kalifátu ve středu Evropy.

Kolik Čechů asi ví, že Komenský byl požádán, aby se stal rektorem Harvardovy univerzity?

Kdo zná Čecha Augustina Herrmana, který spolu se Stuyvesantem stál u zrodu města New Yorku, tehdejšího Nového Amsterodamu?

Kdo si uvědomuje jak Karel Havlíček (tedy Borovský) bojoval za samostatnost a podnikatelství obcí?

Kdo zná Baťův koncept „průmyslového města“, hlavní to vývozní artikl zlínských bratří?

Kdo naslouchá Čapkovu varování před politickými stranami, jako největším nebezpečím pro demokracii?

Kdo oceňuje Peroutkovo pochopení narůstající arogance všemocného státu?

Archivy Jan A. Bati digitálně

V Andradině, Batayporá a Bataguassú jsme navázali osobní i podnikatelské styky s vynikajícími, vzdělanými, česky mluvícími osobnostmi, jako Dr. Evandro A. Trachta nebo podnikatel a letec Fernando Prado, na jehož fazendě „Baile“ jsme byli hosty. S jejich pomocí jsme podepsali memorandum spolupráce s guvernérem Mato Grosso v Campo Grande. Nejbližším projektem ZET bude digitalizace archivů Jana A. Bati.

Každý jedinec se ovšem musí s národním ponížením a odcizením dějin vyrovnat sám. Já, pro jednoho, po návštěvě Baťova Mato Grosso, vím bezpečně, že se nevzdám ani nepoddám a že budu až do konce usilovat o očistu svou i národní. Vím dnes zcela přesně, komu Zola adresoval svůj „J’accuse…!“ Celá jedna linie projektů nadace ZET vychází z obnovy odkazu Tomáše a Jana Bati, tady i tam, doma daleko od domova.

Vím také, že každý jedinec má svoji hranici, svůj limit, svůj bod osvobození, kdy se přestane hrbit před stranickými politiky a samozvanými oligarchy, přestane se bát, a začne sám hledat, vyžadovat a oceňovat pravdu tak jako Jan Baťa. Vím také, a to naprosto jistě, že už ani my v nadaci ZET nezůstáváme sami.

Další fotografie z expedice naleznete zde, více o Janu A. Baťovi pak zde.

Jene, poutníku český, tvé kroky hledají a pokládají cesty, stavějí mosty; není jiné cesty, než Tvé šlépěje …

* * *

Autorem článku je Milan Zelený

Nejcitovanější český ekonom v zahraničí. Působí jako profesor na Fordham University v New Yorku, Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, Xidian University v Xi´an, Fu Jen University v Taipei, Indian Institute of Technology, Kanpur a IBMEC Rio de Janeiro.

http://hlidacipes.org/milan-zeleny-ctyri-mesta-most-tovarny-jak-jan-a-bata-menil-brazilii/?ct=t%28Newsletter_112_13_2014%29

* * *

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 1.00 (5 Votes)
Share

Komentáře   

-1 #11 Jan Šinagl 2015-07-27 09:12
Socha bude odhalena ve druhé polovině září, mezi 15-20.9.2015. Vše je v dokončovací fázi. Veřejnost bude včas informována - sinagl.cz/.../...
0 #10 Mgr. John Němeček 2015-07-18 20:39
Upřímně,zájem mám a velký; KDY a KDE, prosím - sdělte podrobnosti, případně odkaz na web? Děkuji. Mgr. John Němeček, Zlín
0 #9 Robert Hájek 2015-07-18 18:51
Pánové, pokud budete mít zájem, zvu Vás srdečně na slavnostní odhalení sochy J.A.Bati do Uherského Hradiště - Batova rodiště :-)
-5 #8 Jan Šinagl 2015-07-16 19:13
Děkuji Vám pane Němečku. Ať se daří!
sinagl.cz/.../...
0 #7 Mgr. John Němeček 2015-07-16 12:47
Pane Šinagle, upřímně děkuji za Váš příspěvek a vážím si Vaší práce, kterou v rámci spravedlnosti konáte pro Jana A. Baťu. Samozřejmě, že si pamatuji na Váš projev a na to, jak Vás při odhalování sochy a za asistence policie "odklidili". Bylo to nesprávné a stydím se za to, ale i za naši bývalou Primátorku Ondrovou, která byla ostudou pro naše město a promrhala doslova stovky miliónů na to, aby si udělala za naše peníze výlet do Brazílie, ale především, aby po sobě zanechala velkolepý pomník ve formě sice ultra moderního, ale zcela ztrátového Kongresového centra od arch. Jiřičné. Přeji Vám vše dobré a jsem s úctou !
-3 #6 Jan Šinagl 2015-07-16 09:32
Nechápu, pane Němečku, jak a čím Vás mohu osočovat, když upozorním autora článku na Vaši reakci a na jeho přání ji zveřejním? Důležitá je pravda a ta je, že most byl postaven na popud JAB. Určitě by nikdy nevyžadoval, aby se most jmenoval po něm. Za Baťu vždy mluvily myšlenky a dílo. Jistě jste zaregistroval i můj projev při odhalení sochy JAB za „asistence“ Městské policie Zlín. Vaše donátorství je pro mne nová informace, nemohu vědět vše, oceňuji. I mne stojí aktivity na podporu JAB mnoho peněz. Obávám se, že částku 60.000,-Kč, za ty roky práce, už dávno přesáhly. Není to jenom o penězích, ale to jistě i Vy dobře víte, stejně jako to věděl JAB. S Panem Nashem a potomky v Brazílii spolupracuji už roky, stejně jako s panem Belzou. Doufám, že nechcete upírat právo těm, co Baťu dlouho neznali či neměli přímý kontakt na firmu Baťa, aby také sami konali a pomáhali tak očistit jméno našeho velkého, ne-li největšího vlastence. Osobně nepovažuji za šťastné argumentovat rodokmenem, upřednostňuji vlastní prací. Bezcharakternos t Tomíka, syna Tomáše Bati, je toho jasným důkazem. O firmu Baťa jsem se začínal zajímat až v CH. Starosta Sokola Luzern dr. Jaromír Vlček byl Baťovec. Jeho tchán, kterého jsem směl osobně poznat, byl vedoucím prodeje či prodejen firmy Baťa (tuším, že jich bylo cca 10.000). Bohužel, těsně před konferencí o JAB ve Zlíně, kde měl vystoupit se svým příspěvkem, dr. Vlček zemřel. Naštěstí mi svůj příspěvek ještě stačil poslat. Naleznete ho na mém webu. Na konferenci jsem ho první den rozdával přítomným. Na druhý den už mi byl zakázán vstup. Samozřejmě jsem si ho vynutil. Nikdo se nechtěl hlásit k ukryté tabulce, kterou jsem v šatně zahlédl, včetně paní primátorky: „Pozor! Šinágl čtvrtek dolů!“ Jinak si můžete zadat do hledáčku mého webu „Jan Baťa“, „Tomáš Baťa“ apod. Tož tak.
+5 #5 Mgr. John Němeček 2015-07-15 20:46
...a mimochodem, pane Šinágle, ještě jste ani nevěděl, že "nějaký" Jan A. Baťa kdy existoval a u mě v rodině to byla již "tradice". Můj pradědeček, Josef Bruna, byl po dlouhá léta předsedou Závodní rady baťovského koncernu - tudíž zastupoval veškeré baťovské dělnictvo před "šéfem" a to jak Tomášem Baťou, tak i posléze novým šéfem, Janem Antonínem Baťou, se kterými oběma byl i osobním přítelem. Dále zastával různé funkce včetně místopředsedy představenstva Baťova podpůrného fondu, starosty (ředitele) Nemocenské pojišťovny apod. Neargumentujte se mnou, prosím.... :-)
+5 #4 Mgr. John Němeček 2015-07-15 20:40
Pane Šinágle, tak za prvé - ihned neosočujte, prosím, jak máte ve zvyku, bez toho, že byste znal mě a souvislosti. Věřte mi, že jsem na straně Jana A. Bati - a mimochodem jsem největším soukromým (nikoliv firemním) tj. bez požadavku na daňové úlevy, donátor na bronzovou sochu Jana A. Bati u nás ve Zlíně a to ve výši 60.000,-Kč a jsem přítelem Johna Nash, jeho vnuka. Pravdou je však - mám to ověřeno přímo z Brazílie - že most se NIKDY nejmenoval po J.A. Baťovi - toto je skutečnost. Hezké léto.
-5 #3 Jan Šinagl 2015-07-15 18:07
Prosím, vložte reakci za mně, jsem nyní na cestách. Zde je znění:

Ano, Jan Baťa nebyl zedník, ale podnikatel. Tedy dal podnět k postavení mostu, jeho inženýři jej vyprojektovali a on sehnal financování u brazilské vlády. Co více ještě chcete? Karel IV přece také nepostavil Karlův most. Ano, Baťa se nedožil otevření: pozvání ke slavnostnímu otvírání mostu mu přišlo v době, kdy už byl těžce nemocný. Zemřel 23. srpna 1965, právě v den, kdy byl jeho most otevřen jinými. To je spíše smutné, než vhodné pro prázdné komentáře. Mnoho mostů bylo přejmenováno, a i to je spíše věcí místních politiků-amistá dů, než našeho Jana Bati.

MZ, 15.7.2015, 18:03 hod.
+5 #2 Mgr. John Němeček 2015-07-15 14:29
Pane Zelený, Jan Antonín Baťa žádný most nepostavil, ale pouze dal podnět a prosazoval jeho stavbu. Otevření mostu se již nedočkal, resp. ano někdy v období, kdy už ležel na smrtelné posteli se most oficiálně otvíral, ale on se otevření fyzicky již zúčastnit nemohl i přesto, že byl pozván. Janu A. Baťovi skutečně patří velký dík za tuto myšlenku, ale on, ani jeho lidé/zaměstnanc i tento most nepostavil a most - jak chybně uvádíte ve svém článku - nenese jeho jméno a jmenuje se v jazyce anglickém "Fiendship bridge", ve španělštině: Puente de la Amistad a v portugalštině: Ponte da Amizade.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)