Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 24.04.2024 10:01
    Odsouzený kriminálník Maxim Ponomarenko opět podniká v ...

    Read more...

     
  • 24.04.2024 09:00
    Dobrý den vážený pane Šinágle, obracím se na Vás, protože ...

    Read more...

     
  • 24.04.2024 07:47
    Předpokládám, že paní Gavlasové a jejím klientům bylo zveřejněním ...

    Read more...

     
  • 20.04.2024 12:42
    Mgr. Jana Gavlasová, advokát, Západní 449, 253 03 Chýně ...

    Read more...

     
  • 19.04.2024 18:09
    Ve Zlínském kraji dnes chybí 3000 míst pro přestárlé lidi.

    Read more...

     
  • 19.04.2024 16:56
    Spione und Saboteure – Wladimir Putin zeigt, dass er in seinem ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Dokument: Grebeníček popsal mučení

Sedmička objevila dokument, ve kterém Alois Grebeníček popisuje, jak vyšetřovatelé mučili vězně v Uherském Hradišti. Utrpení, které zažívali v padesátých letech vězni v hradišťské věznici, si teď mohou lidé představit ještě reálněji. Sedmička objevila oficiální dokument, ve kterém používání elektrického mučicího přístroje popisuje jeden z tehdejších vyšetřovatelů Alois Grebeníček. Událostmi ve věznici se totiž ve druhé polovině padesátých let zabývali na krajské prokuratuře. Grebeníčkova dobová výpověď je detailním popisem praktik, o kterých bývalí hradišťští vyšetřovatelé v uplynulých letech odmítali mluvit.

„Vyšetřování elektrickým proudem spočívalo v tom, že na půdě v oddělené místnosti bylo normální vedení ze zásuvky elektrického proudu vedeno do plechové destičky, která se dávala vyšetřovaným do bot,“ píše se v Grebeníčkově výpovědi z roku 1956, která dosud ležela bez povšimnutí v Archivu bezpečnostních složek v Kanicích u Brna.

Na jiném místě textu popisuje další detaily. „Proud se zapínal vypínačem na krátkou dobu, takže vyšetřovaný dostával elektrické rány. Lidi takto vyšetřované (…) jsme potom museli my vodit z místností na Kunovské ulici do věznice v Uherském Hradišti pěšky, takže to budilo pozornost, protože vyšetřovanci nemohli chodit,“ uvedl Grebeníček.

O vyšetřovací místnosti mluví tehdejší vězni jako o pekle na zemi. Metody při vyslýchání v hradišťské vile, která náležela k místnímu vězení, byly srovnatelné s praktikami gestapa.

Historik Petr Blažek nová zjištění oceňuje. „Svědectví lidí, kteří se na výsleších aktivně podíleli, mají bezpochyby velkou hodnotu,“ konstatoval Blažek.

Grebeníčkův podíl na mučení řešil v devadesátých letech soud, ale obžalovaný k němu ani jednou nepřišel. Vždy se omluvil ze zdravotních důvodů. V roce 2003 zemřel.

Grebeníček o týrání vězňů přece jen jednou promluvil, a to v devadesátých letech na policii. Archivní dokument z Kanic ale nově ukazuje detaily tehdejších vyšetřovacích postupů. „U soudu jeden z bachařů říkal, že žádné elektrické zařízení neměli. Grebeníček o něm také nemluvil,“ ocenil nová zjištění Vladimír Drábek z hradišťské Konfederace politických vězňů.

Grebeníček v dokumentu tvrdí, že se na mučení lidí nepodílel. Při vyšetřování týrání vězňů v roce 1956 házel vinu na své kolegy. „Byli to hlavně Čáň a Mareček, kteří prováděli na KV Stb v Uher. Hradišti vyšetřování elektrickým proudem, trýznění hladem a bitím,“ uvedl tehdy otec nynějšího komunistického poslance Miroslava Grebeníčka. Jeho slova však pamětníci zpochybňují. „Nejsurovější vyšetřovatelé, které jsem poznal, byli Holub, Višinka a Grebeníček,“ prohlásil již dříve politický vězeň Antonín Kohout.

Promluví i další

Další, zatím neznámé výpovědi jednoho z vyšetřovatelů má v rukou publicista Miroslav Kasáček. „Získali jsme nová svědectví o tom, jak mučili vězně. Nejhorší byl vyšetřovatel Alois Čáň. A i když jde o výpověď od jiného vyšetřovatele, má svou váhu,“ tvrdí spoluautor několika knih o třetím odboji. Nové výpovědi budou součástí knihy, kterou Kasáček připravuje s dalším publicistou Luďkem Navarou.

Své paměti jim dal k dispozici vyšetřovatel, který z funkce brzy dobrovolně odešel. Autoři však zatím nechtějí prozradit jeho jméno. I on však podle Kasáčka popisuje praktiky používané při vyslýchání vězňů v hradišťském vězení.

Dosud neznámé svědectví o obávané věznici zveřejnili autoři už v nedávno vydané knize Příběhy třetího odboje. V první kapitole mluví o mučení elektrickým proudem sportovci z Valašska. „Kroutilo se mi celé tělo, padal jsem na zem a musel jsem snášet strašné bolesti,“ popisuje výslechy například František Oravec z Velkých Karlovic.

Krvavé dějiny věznice

Minulost věznice teď zajímá také pracovníky hradišťského Slováckého muzea. Chtějí dát dohromady ucelenou zprávu o tom, co se ve věznici od jejího otevření až po uzavření před padesáti lety odehrávalo. Podobná publikace totiž zatím neexistuje.

„Dokumenty byly v minulosti přísně tajné a nedostupné. Pátrat po jejich uložení je trochu detektivní práce. Zatím víme jen o části z nich a ty v současnosti historici zkoumají,“ vysvětlila zástupkyně ředitele muzea Blanka Rašticová.

V chátrající věznici by mělo také vzniknout muzeum totality. Už dokonce existuje takzvané libreto, tedy předběžný plán toho, jak by expozice o dějinách věznice měla vypadat. Historici chtějí vycházet nejen z archivů, ale i svědectví pamětníků. Kdy muzeum vznikne a jestli vůbec, teď nikdo s jistotou neřekne.

Budova v majetku ministerstva spravedlnosti totiž desítky let chátrala a teprve pak o ni projevili zájem zástupci města. Snažili se ji získat bezplatně, ale ani poslancům z Hradišťska se to nepodařilo a ministerští úředníci si stanovili cenu, za kterou by opuštěnou, nevyužívanou a starou budovu prodali.

Zaplacení požadovaných šestnácti a půl milionu korun zastupitelé Uherského Hradiště odsouhlasili s tím, že polovinou částky přispěje jeden z hradišťských podnikatelů. Ministr spravedlnosti dokonce už začal pro vládu připravovat návrh na prodej věznice, ale v tu chvíli přišla další komplikace.

„Předsedkyně hradišťského soudu Marie Chmelařová mezitím zjistila, že prostory potřebuje pro uložení spisů. V takové situaci nemůže stát budovu nikomu prodat,“ vysvětlila mluvčí radnice Petra Zemčíková.

Jana Fuksová, Pavel Portl

http://www.sedmicka.cz/uherske-hradiste-stare-mesto-kunovice/clanek?id=243255

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)