EU ze společných peněz utratila 300 milionů eur nikoli na získání nových, pro zemědělce a spotřebitele prospěšných odrůd, ale pouze na výzkum rizika uřknutí.
NP, 20. ledna 2011
Cílem projektu Consumerchoice pogramu EU bylo zjišťovat, jak jsou značeny výrobky z transgenních (geneticky modifikovaných) plodin a jak se k nim lidé staví. Nejčastěji jsme toto značení nalezli na jedlém oleji, kde bylo oznámení, že obsahuje produkt z geneticky modifikované sóji.
Jde o odrůdu povolenou k výrobě potravin. Vzdoruje systémovému herbicidu glyfosátu (obchodní jméno Roundup), který u rostlin blokuje enzym nezbytný k syntéze aromatických aminokyselin (to jsou ty, které živočichové nesvedou vytvořit, a musí je proto přijímat v potravě). Do této odrůdy byl přenesen gen půdní bakterie Agrobacterium řídící tvorbu analogického enzymu. Ten je poněkud odlišný od rostlinného a díky tomu není vyřazen z provozu glyfosátem a je pro sóju jakousi rezervou, která funguje v přítomnosti glyfosátu blokujícího její vlastní podobný gen. Transgenní odrůda tedy proti běžné obsahuje navíc gen a bílkovinu bakterie, které denně sníme stovky milionů a desetitisíce s prachem vdechneme. Pro nás nic nového.
Sója ve svých semenech tvoří olej, který se vylisuje, přečistí a přidává do směsi jiných rostlinných olejů. Není třeba být odborníkem na chemii, aby bylo jasno, že olej neobsahuje ani bílkoviny, natož geny. Olej musí být značen podle Nařízení EU z roku 2003, pokud je v něm podíl oleje transgenní sóji vyšší než 0,9%. Jak se tedy liší od oleje s podílem oleje obyčejné odrůdy? Odpověď je zřejmá: ničím.
Proč tedy musí být značen? Vysvětlení nalezneme v evropské legislativě. Nařízení Evropského parlamentu a Rady o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech praví „aby bylo chráněno zdraví lidí a zvířat“, předpisuje se “zřetelné značení, bez ohledu na zjistitelnost DNA nebo bílkovin spojených s genetickou modifikací v konečném produktu“ - to je případ jedlého oleje. Co tedy ohrožuje zdraví lidí a zvířat? Žádná hmota, žádná chemikálie; zbývá jedině esoterická zlá energie, která je podstatou uřknutí. To „vyvolá dlouho trvající nepříjemné pocity, např. slabost, nevůli, strach eventuálně až paniku. Uřknutí, přetrvává delší dobu, projevuje se bolestí hlavy, pocitem nemoci, zvracením, průjmem, hubnutím i neúspěchy v životě“ (výklad klub Sisyfos). Tato zlá energie uřknutí podle přesvědčení politiků Evropské unie přestupuje do všeho z organismů vyšlechtěných přenesením genů
Uřknutí je vážná věc, za ni se v 15. až 17. století i upalovalo. Proto EU věnovala nemalé prostředky k jeho výzkumu a koncem minulého roku vydala zprávu o deseti a pětadvaceti letech této snahy.
Plynou z ní dva závěry, které by měly vstoupit ve všeobecnou známost:
1) EU ze společných peněz utratila 300 milionů eur nikoli na získání nových, pro zemědělce a spotřebitele prospěšných odrůd, ale pouze na výzkum rizika uřknutí.
2) Žádná jiná rizika specifická pro genetické modifikace se nenašla.
Pro oživení paměti:
Podle Lisabonská strategie měla EU vytvořit znalostní ekonomii založenou na špičkovém výzkumu a do roku 2010 postavit EU do pozice na světě nejvíce konkurenceschopné a na vědě založené dynamické ekonomiky.
http://neviditelnypes.lidovky.cz/evropa-vyzkum-urknuti-07c-/p_veda.asp?c=A110118_224618_p_veda_wag
Komentáře
Dalším překrouceným faktem je údajná neškodnost geneticky manipulovaných plodin: jejich neškodnost nebyla nikdy a ničím prokázána. V čase však bude prokázána je škodlivost a nebezpečí pro přírodu a lidstvo; jenže to už bude pozdě. Můžeme to srovnat s jinou genetickou manipulací - očkováním lidí: proč je v současné době tolik alergií? Vždyť většina lékařů považuje očkování za užitečné a někteří dokonce za nezbytné. Je ale fakt, že dnešní děti jsou již třetí očkovanou generací a generace od generace stoupá počet alergiků. Proč očkujeme proti nemocem, když to není nezbytné pro přežití lidstva? Protože to je skvělý kšeft pro výzkumníky a hlavně pro investory. Já jsem zásadně proti očkování dětí proti již neexistujícím nemocem a stejně tak jsem proti genetickým manipulacím jakýchkoli rostlin a živočíchů. Nevzejde z toho nic obecně dobrého. Člověku jako živočišnému druhu nepřísluší zasahovat do genetické výbavy jiných organismů, ať to jsou rostliny nebo živočichové. Člověk konzumující geneticky modifikovanou potravu bude po zásluze odměněn degenerací v dalších pokoleních. S čím kdo zachází, tím taky schází - a Vaše rádoby vtipné myšlenky na tom nice nedokážou změnit. A nakonec: lidská hloupost a namyšlenost je mnohonásobně nebezpečnější než uřknutí.
Míra Vojta, Ústí nad Labem; miroslav.vojta