„V DEMOKRACII NE, ALE V TOTALITÁCH JSOU NA ŠPIČCE VŽDYCKY TI NEJVĚTŠÍ GAUNEŘI.“ K.Mrzílek
"Měli to dobře připravený. Chtěli, abych o všechno přišel, zůstal na dlažbě, neměl nic." - „Nesouhlasil jsem s předraženou armádní zakázkou. Tak mě sundali.“ - „Dostal jsem rozkaz, že musí vyhrát CASA.“ - „Sleduji své okolí, do telefonu neříkám nic, moje soukromé telefonáty trvají tak 30 vteřin v průměru.“
Karel Daňhel /45/ je muž, který by o sobě mohl říct, že se z elitního pilota stal doplňovačem v Tescu. Karel byl před pár lety klíčovým svědkem v kauze Casa. (Kontroverzní nákup letounů za 3,6 miliardy.) Jako expert na vojenskou techniku zpracovával na generálním štábu posudky k nákupu těchto letounů. Tvrdí, že by ho ani ve snu nenapadlo, že zažije to, co zažil. Na nákup strojů prý tlačili politici a ministerští úředníci, ale protože on chtěl být objektivní a „nechtěl v předražené a podplacené zakázce skákat tak, jak oni pískali“, stal se podle svých slov obětí cílené likvidace. Několik let ho sledovalo Vojenské zpravodajství, přišel o bezpečnostní prověrku, byl nařčen z přijetí úplatku a nakonec i obviněn z pedofilie. …
Na generální štáb jste se dostal z pozice řadového pilota. Jak jste vnímal tamní prostředí, když jste do něj pronikl?
Všechno mě tam štvalo. Respektive štvalo mě, jak neefektivně je to vedený. Samej kamarádšoft typu „když s náma budeš zadobře, budeš lítat na Challengeru“ (pozn.: Challenger 601-3A – dvoumotorový proudový dopravní letoun určený k letům na dlouhé vzdálenosti.) První dva roky mi lezly oči z důlků, co se tam děje. Chytrý lidi radši odešli a zbytek mi říkal, ať neměním to, co je zavedený a radši mlčím. Když jsem viděl, jak se tam plýtvá armádníma penězma a zároveň jsem věděl, jak a kde by šlo ušetřit, tak to mě bral amok. Armáda má peněz dost, ale fakt nejde kupovat techniku o dvě miliardy dráž. Ty peníze pak chybí na to, abych je měl třeba pro ty lidi. Nebo víte, jak se přidělovaly funkce? Jen na základě toho, kdo je s kým kamarád….
…Pak jsem dostal rozkaz, že to ta Casa prostě být musí. Netvrdím a nikdy jsem netvrdil, že je to špatný letadlo. Tenkrát ještě nikdo nemohl tušit, že to bude mít tolik závad a že to v určitou dobu bude neslučitelné s tím, aby to letadlo vůbec létalo. Problém byl od počátku způsob nákupu a cena.
Na čí to bylo pokyn?
Jednoznačně na Bartákův. (pozn.: Martin Barták, tehdejší ministr obrany.) Jsou k tomu i evidované dokumenty. Jeho náměstek Fulík mi nepřímo, a pak i přímo vyhrožoval, že pokud nebudu pracovat podle toho, jak je mi nařízeno, tak se to promítne i na mé kariéře. To už proběhlo někdy v roce 2009. Dokonce pak po štábním informačním systému koloval i email, kde nám přímo řekl, jak máme napsat ohodnocení Casa. Bohužel po anabázi se mnou většina zainteresovaných ztratila paměť.
Měl jste na to nějakou zpětnou vazbu z vyšších míst??
Několikrát! Dokonce se to vyhrotilo tak, že za mnou jednou přišel plukovník Verner se svým kolegou Dvořákem a naše setkání končilo tím, že mi řekli „pane majore, splňte rozkaz“. V té době jsem byl ještě major. Pak jsem zjistil, že jsem odposlouchávanej a sledovanej. To jsem bral, že to tak nějak patří k tomu, že mám vysokej post a jsem součástí rozhodovacího procesu o drahé armádní zakázce, ve které je hromada tlaků. Podivně za mnou jezdila auta. Když jsem si někam sám přišel sednout, v tu chvíli přišli lidi, co se chovali jakoby normálně, ale přitom nestandardně.
V té době začalo uvadat i vaše manželství a začal jste se rozvádět. Byly nějak problémy doma a v práci propojené?
Rozpad manželství jel po úplně jiné linii už několik let, ale na konci se to spojilo. Za spoustu věcí jsem si mohl sám. Zpravodajci jen využili i toho rozvodu jako nástroje proti mně, aby na mě byl větší tlak.
Jak?
Byly tam velmi nestandartní kroky. Soud mi vyměřil výživné, které překračovalo můj čistý měsíční příjem. 16 tisíc na jednoho syna, 14 tisíc na druhýho syna a 12 tisíc na manželku – prý na udržení životní úrovně! A to měla vyšší plat, než já. Já jsem bral tak 44 tisíc čistého v tu dobu. A z toho 14 tisíc hypotéka, takže platit jsem zvládnul se sáhnutím do úspor dva tři měsíce, a pak už samozřejmě ne. Čtvrtý měsíc neodešla platba včas, a už druhý den jsem měl exekuci. Zablokovali mi plat a já tím pádem neměl ani na naftu, ani na jídlo, na nic. Jenže jsem musel nějak přežít. Neměl jsem ani na blbej rohlík.
Když jste se tedy ocitl bez koruny, co jste udělal?
Pomohl mi kamarád a spolužák Petr. Nenechal mě spadnout do bahna. Půjčil mi peníze. A za to, že mi pomohl, přišel i on nakonec o svoji prověrku, i on měl pak značné potíže. Ale to, co očekávali, se nestalo. Nezlomili mě a já jsem pořád držel. Pořád jsem chodil do práce a pořád jsem někomu ležel hodně v žaludku. A protože mě nezlomili, tak se ty tlaky začaly stupňovat.
Odebráním bezpečnostní prověrky?
Jo. Byl to rok 2012. Ještě v pondělí jsem řídil vojskový zkoušky a v úterý jsem si převzal obálku s tím, že nemám prověrku. V tu chvíli začal boj o přežití. Nejdřív si říkáte, že to je špatnej vtip. Byl jsem zhruba v polovině periody prodloužení bezpečnostní prověrky a najednou jsem si od NBÚ přečetl, že mi ji odebírají, protože jsem člověk, co soustavně, dlouhodobě a cílevědomě působí proti zájmům České republiky v oblasti ekonomiky obrany. Hovadina, ale účelná. NBÚ totiž nemusí nic zdůvodňovat, stačí když „nabude dojmu….“ …
Pokračovalo to tím, že jste byl obviněn z pohlavního zneužívání. Jste si jistý, že to souviselo s případem CASA?
Stoprocentně! Nikdo na mě nikdy nepodal žádné trestní oznámení, pouze nějaký „poznatek z důvěryhodného zdroje“ informoval policejní orgán, že „byl spatřen 41letý muž s mladou, pravděpodobně nezletilou dívkou a přespal s ní na hotelu, kde pravděpodobně došlo k mravnostnímu trestnému činu…“ Mojí kamarádce prostě a jednoduše oznámili, že jsem jí pohlavně zneužil dceru. Nebyla to žádná moje přítelkyně, jak psali novináři, ani expřítelkyně, byla to prostě kamarádka. Já jsem v té době měl přítelkyni Evu. Jola byla sociálně slabší, po rodinné tragédii psychicky nestabilní, takže když jsem byl ještě v armádě, tak jsem jim občas třeba půjčil boty na lyže, snowboard, aby mohla jet mladá na lyžák, a tak. A všechno dobré se mi vrátilo zlém. Když jsem se to dozvěděl, volal jsem jí, co to znamená. Na druhé straně jsem slyšel jen přerušované blekotání „é, no, víš, oni tady byli….“. A pořád to vypadávalo. Položil jsem to, že jí zavolám znovu. Jak jsem to položil, tak za pár vteřin mi ten telefon bouchl v ruce. To bylo den předtím, než mě sebrali. Zajímavé bylo, že i o tom, že mě seberou a kdy mě seberou, věděla i moje bývalá žena.
Co přesně se stalo s tím telefonem…?
Oni nechtěli, abych se jí dovolal. Oni ten rozhovor blokovali, přerušovali na dálku a asi tam ten software zahltili tak, že se přehřál, nebo nevím, ale každopádně mi to hlásilo, že se nemůže připojit k signálu. Tím pádem z toho nešlo volat. Třeba mě nějak na dálku odpojili ze sítě, netuším. Prostě ten mobil v tu chvíli přestal jít. Takže jsem si půjčil telefon od syna a zavolal jsem jí znovu. Ona mi řekla, jak to bylo. Že tam zpravodajci, nebo policajti přišli, že jí i její dceru Kristýnu zastrašovali. Někde na ní 3 hodiny řvali a podobně. Prej jsem s ní spal. Ano, já jsem s ní spal! Ale v jednom pokoji! Ta holka byla panna a ukázaly to i lékařský posudky.
Jak jste se vypořádával s mediálním zájmem?
Špatně. Nějak jsem v té bezradnosti doufal a čekal, že mi někdo pomůže. Takže jsem i několika novinářům řekl úplnou pravdu, i interní věci a oni to pak prezentovali jinak, takže jsem se potom úplně zavřel. …
Měl jste v okolí lidi, kteří se od vás odvrátili?
Ano a bohužel ne málo. Na druhou stranu silnice přecházeli hlavně ti, kterým jsem předtím nejvíc pomohl. A paradoxně nejvíc mi pomohli ti, kteří sami neměli. Ti nejobyčejnější. Jedna sousedka si tady zlomila nohu, a když nemohla chodit, tak jsem jí šel nakoupit. Ona mi pak za to nosila pekáče buchet. Což v době, kdy nemáte nic, nebo maximálně stovku na týden, tak to byl obrovskej dar. V té době tady se mnou na vše byl můj mladší syn. Já si pamatuju, jak jsem seděl na schodech, měl jsem v ruce 15,- a šli jsme hledat lahve, abychom je mohli odnést a koupit si za to rohlíky. Opravdu to takhle bylo, a to jsem měl v garáži Mercedesa, kterýho jsem chtěl prodat, ale prodat nešel. Každej, kdo se ozval, že by to koupil, tak z toho vycouval. Jeden zájemce mi dokonce těsně před domluveným převzetím auta zavolal a řekl: „Já nechci mít problémy, já to auto od vás nechci.“ Až takhle to bylo udělaný.
Sebrali vás v červenci 2012. Rok poté, tedy v červenci 2013 jste si vyslechl osvobozující verdikt. Vnímáte, že to má nějaký reálný dopad, nebo na vás lidi pořád koukají skrz prsty a říkají si: „Bůh ví, jak ono to vlastně s tou pedofilií bylo?“
To záleží člověk od člověka. Někteří lidi ve mně chtějí vidět člověka, kterej zneužil holku. Jiní lidé co mě znají, vidí člověka, kterýho zlikvidovala politická garnitura, která si myslela, že je nesestřelitelná a bohorovná. Jak se pak ukázalo nebyli ani bohorovní, ani nesestřelitelní. Dneska už se to naštěstí trochu mění. Už se říká „to je ten pilot“ a neříká se „to je ten, co zneužil tu holku.“
Vysoudil jste od státu 400 tisíc korun. Už jste je dostal?
Ano, ale vše šlo na dluhy. Investované prostředky, abych přežil, byly několikanásobně vyšší a tak splácím dodnes. Naštěstí už mám práci, stabilní příjem. Zhruba rok mi ještě potrvá dostat se na nulu. Nebýt trpělivosti přátel, nedalo by se to vše zvládnout.
Potkala jsem se s vámi už několikrát. To, jak pozorujete okolí, jak reagujete a jak všechno sledujete – nemyslíte, že se to už posunulo do paranoidní roviny??
(Smích) Když mě sledovali, když jsem byl ještě v armádě, tak jsem těm podezřelým lidem, co si sedli vedle ke stolu v kavárně, třeba poslal kafe, nebo tak.. A většinou jsem se trefil. Když jsem to někomu vyprávěl, tak všichni říkali: „To je jasná paranoia“. Až u soudu se potvrdilo, že mě opravdu sledovali a to dlouhodobě. Ti všichni, kdo se mi smáli, se mi potom omluvili. Souvisí to i s vaším povoláním novinářky. Každý investigativec v té době měl za sebou nějaké „opice“, nebo pána, co měl psa atd. Novinářům už nevěřím a vy nebýt Zdendova dcera, tak jsme spolu dnes nehovořili. Ale zpět k vaší otázce: Už se prostě chovám jinak, než dřív. Sleduji své okolí, do telefonu neříkám nic, ani s rodinou nic po mobilech neřešíme, moje soukromé telefonáty trvají tak 30 vteřin v průměru.
Měl jste tady odposlech?
Ano, měl. Paradoxně jej našla bývalá manželka. Věděl jsem, že mě odposlouchávají, takže bylo jen otázkou, kde ta štěnice je. Ne to, jestli tady je. Bylo to nalezený, bylo tady dost věcí, měl jsem napíchnutý i auto. Vidíte, jak je tamhle rozškrábaný to na tý zdi? Tak tam bylo taky cosi, našla to moje ex. Já jsem si nechal barák vyčistit, jenže na chvíli můžete odjet a můžete to mít zpátky. Ale nechal jsem si udělat speciální zabezpečovačku, abych to eliminoval.
Jaká byla vaše motivace jít do politiky?
Po rozchodu s Evou jsem zvažoval, že opustím republiku. Nabídky jsem nějaké měl. Přestal jsem věřit tomu, že má u nás v banánové republice cenu něco vytvářet. Oslovili mě ale lidi, které znám dlouho a moc si jich vážím. Zeptali se mě, a protože k nim mám názorově blízko, kývl jsem.
Koukám na vaše tetování: „Only the strong survive.“ (Jen silní přežijí). To jste si nechal udělat pro větší motivaci bojovat?
To jsem si dal předloni k narozeninám. Našel a navrhl mi to můj syn. Vyjadřuje to přesně všechno to, co jsem prožil. Vystihuje mě to. Vždycky jsem byl bojovník a tohle tetování je tetování Maorských bojovníků. Na hrudi mám pak lva. O mně je známo, že jsem byl vždycky srdcař a rváč. Při hokeji na ledě jsem pro ránu nešel daleko a za svou pravdou si vždycky stojím. Přežil jsem. I když mě to málem stálo život, přežil jsem. A teď mám krásnou ženu, novou rodinu a už chci žít normální život.
Karel text v této podobě autorizoval jen s mírnými úpravami, které ale neměly vliv na celkové vyznění.
Celý rozhovor: http://www.pribehylidi.cz/rozhovory/nepritel-statu/
* * *
Výzva k podání Stížnosti pro porušení zákona
Ing. arch. Marek Říčař - vězeň svědomí, byl dnes propuštěn na svobodu!
MS Praha 20.10.2010: Protokol o hlavním líčení ve věci obžalovaného ing. arch. Marka Řičáře !!!
* * *
“TAHLE VLÁDA PATŘÍ VÁM, .... DÍKY!”
„...není absolutního dobra nebo zla, vše záleží na okolnostech … Lidé přivyknou určitým poměrům, neradi se od nich odchylují a když nemají příčiny zla přímo na očích, jeví se jim jako domněnka.“Niccoló Machiavelli
* * *
Ing. arch. Marek Řičář:„Kdo mlčí ke zločinu, stává se jeho spojencem… a kdo se jednou ohne, už zůstane ohnutý do konce života. Moji předkové zločinu neposluhovali, ať už to byl zločin nacistický nebo komunistický, a ani já se neohnu před zločinným SYSTÉMEM, který svou moc staví na zneužívání zákona, justice a policie pro potřeby korupční mafie a na strachu a poslušnosti lidí. Proto budu bojovat až do úplného konce a nemůžu nikdy akceptovat „trest“ za něco, co jsem nespáchal a spáchat nemohl. Nemůžu po 7 letech, které mně a mojí rodině vzal SYSTÉM, přistoupit na falešnou hru na spravedlnost a právo a stát se figurkou ve hře mocných. Před 7 lety jsem byl mafií „pohřben“, nemám nic, nejsem nikdo, na mém „hrobě“ slaví politická prostituce, lidská špína a STRACH… a právě já, který více nejsem, než jsem, Vás volám: nemlčte!, překonejte svůj strach!, nenechte se zneužívat!, neposluhujte!, pomozte!“
* * *
P.S.
Ani na druhý den žádná zmínka o propuštění v hlavních médiích. Kauza hýbala celou korupční politickou scénou, především ČSSD byla ohrožena svědectvím ing. arch. Marka Říčaře. Dodnes se její korupční praktiky nezměnily, jen má naštěstí už méně moci a vlivu. J.Š. 12.4.2017
* * *
http://pravyprostor.cz/causa-ricar-jak-politicka-mafie-bezohledne-zlikvidovala-zivot-rodiny-s-peti-detmi-i/
Jan Šinágl, 12.5.2017
* * *
* * *
Soud v kauze letounů CASA začal bez Parkanové, Staněk vinu odmítl
Praha - Hlavní líčení v kauze nákupu armádních letounů CASA začalo bez obžalované bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové, která se na poslední chvíli vzdala své účasti. Druhý obžalovaný, bývalý ředitel ministerské sekce vyzbrojování Jiří Staněk, vinu odmítl. Ministerstvo podle něj nákup letounů řešilo standardním procesem jako ostatní veřejné zakázky, s vědomím jeho složitosti byla navíc řada kroků projednávána a schvalována na úrovni vlády. …
P.S.
Na hlavních stránkách webu ČTK tento článek už není, nutno zadat do „hledáčku“ – byl tam jen ráno. Méně významná témata zůstávají… Bude Karel Daňhel vyslechnut jako korunní svědek?
J.Š.16.5.2017
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.