Stovky miliard eur - Inkasoval Sovětský svaz - Marky pro Řeky i od Řeků
V nedávné době otevřely Polsko a Řecko otázku německých válečných reparací za škody, které Německo způsobilo okupací těchto zemí - Dva výše uvedené příklady jsou dokladem toho, že otázka německých reparací byla a je stejně složitá, jako bylo složité celé uspořádání Evropy v době studené války.
Oba státy spojuje to, že byly válkou a zejména okupací německou armádou postiženy mimořádnou měrou a přitom nedostaly reparace žádné, jako v případě Polska, nebo naprosto minimální jako v případě Řecka. Přesto je povaha reparačních nároků obou zemí zcela odlišná.
Stovky miliard eur
Polský průmysl byl v důsledku německé agrese a následků okupace zničen ze dvou třetin a infrastruktura byla zničena téměř celá. Skoro pětina Poláků v důsledku německých válečných a vyhlazovacích akcí zahynula. Podle odhadů činila škoda způsobená Polsku Německem v dnešních cenách přibližně 600 miliard eur. Řecko bylo postiženo podobně. Průmysl byl zničen z osmdesáti procent. Přístavy, cesty, železnice a mosty byly zničeny téměř všechny a zbylá infrastruktura přibližně z třiceti procent. Přírodní zdroje byly zdevastovány z jedné čtvrtiny a německou agresi a následnou okupaci nepřežila přibližně desetina Řeků. Německo jakékoli diskuze o reparacích pro Polsko nebo Řecko odmítá. V případě Polska argumentuje prohlášením polské vlády z roku 1953, kterým se nároků na reparace vzdalo. Tato argumentace je však lichá, protože v této době bylo Polsko loutkovým státem Sovětského svazu a prohlášení učinilo na jeho nátlak. Navíc bylo vzdání se reparačních nároků směřováno pouze vůči Německé demokratické republice. Relevantním argumentem pro odmítnutí polských nároků není ani Smlouva o konečném uspořádání ve vztahu k Německu z roku 1990, známá též pod označením Smlouva dva plus čtyři. Smluvní strany se v ní totiž otázce reparací vůbec nevěnují.
Inkasoval Sovětský svaz
Problém však spočívá v tom, že i když Polsko neobdrželo reparace žádné, přesto byly jeho reparační nároky uspokojeny. Podle článku III., odst. 2. závěrů Postupimské konference totiž německé reparace pro Polsko inkasoval Sovětský svaz. Sovětský svaz se totiž na Postupimské konferenci zavázal, že vyrovná reparační nároky Polska ze svého podílu na válečných reparacích. Podle této dohody byly tedy německé reparace ve prospěch Polska zahrnuty do reparací, které mělo Německo zaplatit Sovětskému svazu. Z těchto reparací pak mělo 15 % připadnout Polsku. Vzhledem k tomu, že Polsko bylo vazalským státem Sovětského svazu, je nabíledni, že Polsko z reparací neobdrželo nic. Podle závěrů Postupimské konference byly reparace ve prospěch Sovětského svazu, ale tedy zároveň i ve prospěch Polska uspokojovány převážně z majetku, který se nacházel na německém území, které Sovětský svaz okupoval. Sovětský svaz tak čerpal z okupovaného území reparace více méně podle svého uvážení a tento jednostranný přístup Sovětského svazu k německým reparacím byl mezinárodním společenstvím jakožto fait accompli akceptován. Čerpání reparací zastavil Sovětský svaz v roce 1953 ve snaze stabilizovat Německou demokratickou republiku. Z tohoto důvodu také přinutil učinit Polsko zmiňované prohlášení o vzdání se reparací.
Marky pro Řeky i od Řeků
Západní spojenci, mezi které v té době patřilo i Československo, pro řešení německých reparací uspořádali v roce 1945 v Paříži konferenci, na které měla být stanovena výše reparací pro vítězné státy. Sovětský svaz ani Polsko se z výše uvedených důvodů konference neúčastnily. Pařížská konference o reparacích nestanovila absolutní výši reparací, ale poměry jednotlivých států, podle kterých měly být reparace rozdělovány. Zároveň vznikla Spojenecká agentura pro reparace, která měla nad rozdělováním reparací dohlížet. Podíl Řecka byl stanoven na 4,35 %. V roce 1960 obdrželo Řecko pouhých 115 milionů marek, což je při výši škod, která činila v dnešních cenách téměř 300 miliard eur, minimální částka. Důvodem malé výše reparací bylo to, že západním spojencům záleželo na poválečné obnově Spolkové republiky Německo spíše než na odškodnění států postižených válkou. Zdálo by se tedy, že i reparační nároky Řecka byly uspokojeny v souladu s mezinárodním právem, byť v naprosto nedostatečné výši. Situace však není tak jednoduchá. V roce 1942 byla totiž řecká centrální banka přinucena půjčit Německu částku 476 milionů říšských marek, přičemž tato půjčka nebyla úročena. Půjčenou částku Německo Řecku nikdy nevrátilo. Klíčová je přitom právní povaha této částky. Pokud by se jednalo o škodu způsobenou válkou, čemuž by nasvědčovala skutečnost, že se jednalo o půjčku vynucenou, byl by nárok na její vrácení zahrnut do částky, kterou Řecko obdrželo na základě Pařížské konference o reparacích. Pokud by však tato částka byla skutečně půjčkou, dlužilo by dnes Německo Řecku částku ve výši 14 miliard eur a pokud by půjčka byla úročena 3 % ročně, činila by výše německého dluhu z této půjčky téměř 70 miliard eur. Jestliže tedy uznáme, že 476 milionů říšských marek bylo Řecku ukradeno, nemusí je Německo vracet. Pokud se však jednalo o obchodní transakci, povinnost Německa vrátit Řecku půjčku nezanikla. Řecko tedy nárok na reparace nemá, nicméně jeho nárok na vrácení půjčky je postaven na reálných základech. Dva výše uvedené příklady jsou dokladem toho, že otázka německých reparací byla a je stejně složitá, jako bylo složité celé uspořádání Evropy v době studené války.
* * *
P.S.
Polsko požaduje reparace od SRN za škody způsobené II. světovou válkou? Reparace za Polsko obdrželo SSSR! Mají snad Němci platit reparace dvakrát?! Proč se Polsko neobrátí i na Rusko? Jaká byla hodnota majetku zabaveného polským Němcům?
I u nás jsou podobné snahy. Bylo by zajímavé porovnat škody, které v době II.světové války byly způsobeny Německem v Československu s finanční hodnotou majetku zabaveného, resp. ukradeného českým Němcům? Obávám se, že bychom se nedoplatili!
Kolik nám zaplatilo SSSR za čs. uran?!
Jan Šinágl, 14.9.2017
* * *
Grafika: Žili tu Němci, Čechům se tu ani po 70 letech nedaří. Jak změní Sudety 42 miliard od vlády?
Komentáře
A co Rusové, třeba pozůstalým po zavražděných polských důstojnicích a
inteligenci v Katyni,např. po otci režiséra Andrzeje Wajdy? Polákům jsem
vždy fandil, mám přátele již od šedesátých let, ale co dělá malý velký Kaczynski s nastrčenou a nemohoucí figurkou Szydlo je hanebné, stačí již konfliktní situace s Putinem a Tureckem, problémy s Maďarskem a nyní zase Polsko? Vzpomínám na poklek obětem u Willyho Brandta při návštěvě Varšavy, ačkoliv byl za války v Norsku a ve Švédsku.
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.