* * *
Andrej Babiš provází Čapím hnízdem
* * *
Naprosto nedoceněný Tomáš Baťa
Dne 3. dubna bychom obdivně oslavovali narozeniny Tomáše Bati. Kdybychom věděli, kdo to byl.
Tomáš Baťa byl nejskvělejším podnikatelem, ale to nebylo jeho hlavní povolání. Měl nejlépe organizovaný světový podnik. Do Zlína se sjížděli podnikatelé z celého světa. Cenili na něm ten skvěle organizovaný a řízený podnik, nejlevnější výrobky, nejvyšší mzdy, budování města a prudkou expanzi.
Méně už cenili jeho hlavní poslání, které sledoval neustálým organizováním a vylepšováním svého podniku i po stránce dobrých vztahů a lidskosti. Za své poslání považoval budování lidí. Ti pak s ním tvořili jeho úspěch.
Nestál o slávu, kterou by si zasloužil a zastínil by celý svět filosofie. Protože on svou filosofii uskutečňoval. Dělal divy, kterým podnikatelé nerozuměli, a ač jej chtěli napodobit, nikomu se to nezdařilo. Nevšimli si, že prací vychovává, a právě to byl smysl jeho podnikání i hlavní příčina jeho úspěchu.
„Chcete-li podnikat, vybudujte nejdřív sebe.“
„Vybudoval jsem lidi, a ti pak vytvořili tento podnik.“
On budoval nový svět lidí.
Mohl být jedním z nejbohatších podnikatelů. Ale to nebylo ve shodě s jeho filosofií. Nešel cestou „podzemní, podvodné expanze“, která zplodila groupy, holdingy, finanční skupiny, a extrémně bohaté špičky proti chudobným masám. Všechnu bídu tohoto světa.
Stavěl továrny po světě, aby ošálil ochranářskou politiku států, a aby mohl vychovávat i lidi i za hranicemi. Nebyly to jen továrny. Stavěl města s továrnami. Šťastní lidé, kteří tam dostali práci. To jen tak namátkou z jeho činnosti světské. Jeho krédo: „Práce je služba veřejnosti.“
Platil dobře, nejlépe. Chtěl, aby každý nový zaměstnanec, vyučený jako švec, účetní, šéf, a lidumil v jeho „škole práce“, měl všechno fyzické, ale hlavně duchovní, vybavení, aby byl jeho spolupodnikatelem. Aby mu mohl v cizině bez obav svěřit statisícové částky. Aby po dvaceti pěti letech práce u něj, se stal každý zámožným a laskavým spoluobčanem, který se dá na podnikání, či bude si, jako zámožný člověk užívat svého jmění. Získané z vysoké mzdy a hlavně z podílu na zisku, a úroků z kapitálu, který u Baťů měl, a ty tvořily třetinu jeho kapitálu. Tomáš šel cestou příkladu. Denně si píchal příchod a odchod z továrny, bral mzdu jako průměrný spolupracovník, a pracoval skoro každý den 16 i víc hodin. (Samozřejmě jako šéf takového podniku měl svou vilu se správcem, zahradníkem, šoférem, a hospodyní, i kuchařkou).
On ten svůj podnik stvořil po všech stánkách: „Jen to nejlepší na světě je pro nás dost dobré“. Nebylo jediného zbytečného člověka v jeho systému, vše muselo být dokonalé, nejlepší na světě. Jeho účetnictví, které má každý podnikatel pod zámkem, vycházelo v podnikových novinách, prodávaných po celém světě. Návštěvám obdivovatelů trpělivě vysvětloval svůj systém. Nikdo to nedokázal převzít.
„Můj systém nezanikne. Tyhle budovy a stroje, to jsou jen hromady cihel a železa. Ale systém, který jsem vytvořil, ten bude sloužit příštím generacím.“ (To byl stesk a naděje Tomáše Bati, které spláchla válka, znárodnění a komunizmus.)
Končím krátký (abyste jej četli) článek poznámkou: Kdyby církev svatá, která si za svaté vybírá své kněze, byla rozumná, měli bychom Svatého Tomáše Zlínského. Člověka tak dokonalého, že do něj nikdo neviděl, aniž ho mohl ocenit.
30. 3. 2018 Vrbík, Zlín
* * *
P.S.
Dobře, že byl právě na Velký Pátek vydán naší zemí Nikulin našemu spojenci do USA. Jak symbolické. I pro Andreje Babiše a Hnutí ANO je vzorem Tomáš Baťa a
jeho následovník Jan Antonín Baťa. Jen tehdy bude mít naše země na udržení prosperity naději, pokud bude mít schopnost umožnit těm nejschopnějším působit na odpovědných místech ve správě země. Ti se projevují konstruktivními činy a je za nimi vidět kus práce. Bohužel to nelze říci o většině občanů zákonodárců, kteří mají plná ústa prázdných řečí, to jediné, čeho jsou schopni. Autorem textu na fotografii vpravo je J.V.P. Nečas.
Jan Šinágl, 30.3.2018
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.