Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

pá pro 21 @17:00 - 11:00PM
Hořovice: Česká mše vánoční

Nejnovější komentáře

  • 12.12.2018 09:58
    Pane Holínku, pokud máte potřebu presentovat sve mnohdy podivné ...

    Read more...

     
  • 11.12.2018 22:27
    Vaše posedlost MM a HV Vámnakonec přinesla dlouho očekávané plody.

    Read more...

     
  • 11.12.2018 10:03
    Pane Šinágle, Váš "kodex" ani pravé důvody, proč jste smazal ...

    Read more...

     
  • 11.12.2018 09:12
    Pane Holínku, nebuďte tak malověrný a připusťte i možnost ...

    Read more...

     
  • 10.12.2018 20:03
    Pane Šinágle, počátek konce Vašeho BULLETINU odstartovala mj.

    Read more...

     
  • 02.12.2018 15:19
    Reklamy nás obírají o pocit překvapení, protože reklamy jsou ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Kun v baru avers 2018… Chtěl jsem tak ukázat, že i rodiče svým způsobem znečišťují a zanášejí jazyk svých dětí – nutí jim svá slova. I když je to samozřejmé co do rozsahu, povrchnosti i záměru naprosto nesrovnatelné s tím, co s jazykem dnes dělá Kun v baru revers 2018drtivá většina masmédií. …

LN Dá se v něm ovšem taky pohodlně skrýt. Před sebou i před nepříjemnou realitou.

Souhlasím, že jako dlouhodobý únik může být humor nebezpečný. Obecně jed­no z největších nebezpečí současného ži­vota podle mě spočívá v tom, že jsme si vy­mysleli celou řadu lákadel, která nás nabá­dají k úniku. Řekl bych, že většina masmé­dií je na tomto pokušení dokonce přímo za­ložená: na pokušení nebýt v té situaci, v jaké jste. Protože být v ní - a na mysli mám být s velkým bé - znamená, že bude­te vystaveni strachu, úzkosti a smutku. To, co nám současná masmédia předkládají, nazývám deodorantovou realitou, k níž se dá uchýlit, když nechcete čelit té skutečné.

Víte, jsem ateista. Věřím tedy, že jediný život po životě spočívá v naší schopnosti žít svůj příběh tak, jak je v nás vytesán. To je to jediné, co opravdu máme. Všechny ostatní věci se přihodí jiným lidem a ji­ným lidem taky patří.

Pro mě je nejlepším způsobem, jak ve svém životě opravdu být, právě literatura. Nechci nikam unikat a nechci se ničemu vyhýbat - a to jsem nechtěl ani tehdy, když jsem v poslední libanonské válce ztratil svého dvacetiletého syna Uriho. Po­kušení uniknout bylo tehdy opravdu silné a byl jsem svědkem toho, jak rodiče dětí z téhož tanku, kterému Uri velel, cíleně unikali, protože jejich bolest byla doslova mučivá. Vím, jaká jsou to muka, ale řekl jsem si, že i ona jsou součástí mého života, a kdybych je popřel, popřel bych sám sebe - nežil bych svůj život, ale jakousi zvráce­nou pohádku.

Můj způsob, jak být, je zkrátka o tom všem psát, tak jsem psal o ztrátě i o smut­ku. Ten svůj izolovaný ostrov žalu jsem se pokusil zmapovat v knize nazvané Pád mimo čas i proto, že jsem se tíze smutku musel postavit a čelit jí, ona mě opakovaně srážela a já se musel snažit, abych ji pře­konal.

LN Vraťme se na závěr k vaší poslední knize. Obratem „přijde kůň do baru“ začíná hned několik vtipů. Který jste měl konkrétně na mysli, když jste titul psal?

Tohle dořeknu s radostí. Přijde kůň do baru, objedná si vodku, vypije ji a zeptá se, kolik je dlužen. Užaslý barman odpoví: Padesát doláčů - kůň zaplatí a odchází. V tom barman vyběhne zpoza pultu, podr­ží mu dveře a vyjádří svůj údiv, že mluvící­ho koně ještě nikdy neviděl. Načež se na něj kůň zadívá a řekne: A s těmahle cenama už taky neuvidíte.

Z rozhovoru Hany Ulmanové (amerikanistka, FF UK) s autorem knihy „Přijde kůň do baru“ Davidem Grossmannem (LN 16.5.208)

* * *

J.Š.11.6.2018

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 1.00 (3 Votes)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)