Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

pá pro 21 @17:00 - 11:00PM
Hořovice: Česká mše vánoční

Nejnovější komentáře

  • 15.12.2018 19:39
    My tedy děláme slyšení o lidských zabijačkách v Číně. Nasloucháme ...

    Read more...

     
  • 12.12.2018 09:58
    Pane Holínku, pokud máte potřebu presentovat sve mnohdy podivné ...

    Read more...

     
  • 11.12.2018 22:27
    Vaše posedlost MM a HV Vámnakonec přinesla dlouho očekávané plody.

    Read more...

     
  • 11.12.2018 10:03
    Pane Šinágle, Váš "kodex" ani pravé důvody, proč jste smazal ...

    Read more...

     
  • 11.12.2018 09:12
    Pane Holínku, nebuďte tak malověrný a připusťte i možnost ...

    Read more...

     
  • 10.12.2018 20:03
    Pane Šinágle, počátek konce Vašeho BULLETINU odstartovala mj.

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Sochy 1943Dítě nemá národní identitu, jsou to slabé bytosti a my jsme povinni je chránit. Jak napsala psycholožka Alice Millerová, v každé generaci se od­ráží psychopatické zlo, jež se předává z generace na generaci. Dodává k tomu takovou hezkou větu: dokud budeme děti bít, jsou všechny mírové konferen­ce k ničemu. Takže jestli chcete odpo­věď na otázku, co dělat, aby nebyly vál­ky: nebijme děti, dívejme se jim do očí, poslouchejme, co nám říkají, neukazuj­me jim žádné válečné hry ani filmy, z nichž se naučí krutosti.

* * *

LN Až dodnes?

Když jsem začala stárnout, když už jsem toho měla víc za sebou než před sebou, musela jsem se vypravit domů, do Soch, kde žila moje matka. Jela jsem tam místo ní, ona se tam nikdy nevráti­la. Poprvé jsem tam byla v roce 2007 a pak ještě několikrát. Uvědomila jsem si, že v naší rodině není nikdo, kdo by tu historii napsal. A ti, kdo tam žijí - ně­kdejší děti, které se zachránily - to také neudělají.

LN Takže to zbylo na vás...

Byla to moje povinnost. Začala jsem hledat v historii, v archivech, ve fil­mech, mluvit s pamětníky - tak jak to dělají historici. Bylo to tak strašné... Tr­valo to tak dlouho, že jsem z toho zešedivěla.

LN Zmiňujete se také o Lidicích a o tom, že jste si najednou uvědo­mila ten strašný rozdíl mezi válkou v Čechách a v Polsku.

Upřímně řečeno jsem neměla tušení, že v Čechách byly „zpacifikované" jen dvě vesnice, Lidice a Ležáky. Předsta­vovala jsem si, že taková válka, jaká byla v Polsku, zejména východně od Visly - tedy v Polsku, na Ukrajině nebo v Bělorusku, byla také všude jinde... tak naivní jsem byla. Nějak nás to tak asi učili ve škole nebo jsme si to tak mohli představovat. Ale pak se ukázalo, že válka vůbec nebyla pro všechny stej­ná. Že ve Francii, Itálii, v Čechách a skoro všude jinde vypadala válka ji­nak. Ta nejhorší, nejkrutější, nejnelid­štější - Timothy Snyder mluví o „krva­vých zemích" - se odehrála právě na vý­chod od Visly. Tam Němci prováděli ex­periment na obyvatelstvu, především na bezbranných rolnících. Ostatně právě tam se odehrávala i největší část holokaustu. Uvědomila jsem si díky tomu, že válka je velmi složitá.

LN Možná i pro řadu českých čtenářů bude šokující, až zjistí, že vesnic, jako jsou u nás Lidice, byly ve východním Polsku stovky.

Asi bych měla připomenout, že v šedesátých letech přijela do vesnice Sochy z Lidic delegace lidí, kteří přeži­li. Společně tam pak seděli a plakali. Rozdíl je v tom, že Lidice se staly sym­bolem evropského diskurzu o válce, symbolem totálního zničení, zatímco ty polské vesnice...

LN Proč myslíte, že to tak dopadlo?

Polských vesnic bylo prostě moc. Když je neštěstí tolik, nikdo už to nedokáže poslouchat a vstřebat. V Polsku se

Sochy také používaly jako symbol. Říkalo se - jako Oradour ve Francii, jako Lidice v Čechách, jako v Polsku Sochy. Jenže jak jste sama zmínila, takových vesnic jako Sochy byly v Polsku stovky. Možná se Poláci v té hrůze trochu utopili a nedokázali připravit dobrý školní program, já sama jsem toho nejlepším příkladem.

LN Takže aby paměť byla spravedlivá, mělo by se učit také o nich?

Jistě, o všech dětech bez ohledu na ná­rodnost. Dítě nemá národní identitu, jsou to slabé bytosti a my jsme povinni je chránit. Jak napsala psycholožka Alice Millerová, v každé generaci se od­ráží psychopatické zlo, jež se předává z generace na generaci. Dodává k tomu takovou hezkou větu: dokud budeme děti bít, jsou všechny mírové konferen­ce k ničemu. Takže jestli chcete odpo­věď na otázku, co dělat, aby nebyly vál­ky: nebijme děti, dívejme se jim do očí, poslouchejme, co nám říkají, neukazuj­me jim žádné válečné hry ani filmy, z nichž se naučí krutosti.

LN, Orientace, z rozhovoru Petrušky Šustrové s polskou spisovatelkou Anna Janko, 30.6.2018

* * *

Rodiče zastřelili, vesnici spálili. Polsko zažilo za války stovky příběhů Lidic, nikdo je ale nezná

… Několik tisíc tamních dětí nacisté odebrali rodinám. Část z nich zemřela v koncentračních táborech, ale řada "s dostatečně germánskými rysy" byla odeslána na převýchovu do německých rodin. Podle spisovatelky Anny Jankové vysídlili nacisté z okolí města Zamość zhruba 110 tisíc lidí. Z nich bylo asi 20 tisíc dětí, polovina nepřežila. Po válce Poláci našli jen 800 těchto dětí, určených ke "germanizaci". Tři z nich dokonce svědčily během tzv. norimberských procesů, tedy poválečných soudů se zadrženými čelnými nacisty. …

* * *

Přerov Švédské šance 18.6.2017: Postřílená batolata, děti a maminky čs. vojáky, se navrátily do společného hrobu ke svým tatínkům a dědečkům, po 72 letech…

Utajené odhalení bezejmenné pamětní desky o největším masakru v době míru, děsivějšího než Lidice, na území bývalého Československa!

Lidice 11.6.1942: nacisty ve dne, ve válce, popraveno 173 mužů (nejmladší 14 let, nejstarší 84 let).

Švédské šance 18.6.1945: Československými vojáky v noci, v míru, povražděno 267 lidí (73 mužů, 120 žen a 74 dětí, včetně batolat!).

P.S.

Je škoda, že tyto závažné články vycházejí často jen v tištěném vydaní LN. Týdenní výběr na České pozici dává  přednost mnohem méně závažnějším článkům a tématům. J.Š.

* * *

„Paměť musí být nejen spravedlivá, ale také objektivní“. KM

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 3.00 (2 Votes)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)