Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 16.11.2018 16:58
    Převratu v roce 1989 se také říká sametová revoluce. Proto, že ...

    Read more...

     
  • 12.11.2018 07:57
    Dobrý den Vážený pane Šinágle, Jsem velice potěšen s toho co ...

    Read more...

     
  • 08.11.2018 15:03
    Omlouvám se autorovi komentáře níže, omylem jsem smazal jeho ...

    Read more...

     
  • 08.11.2018 08:58
    Tuhle smlouvu nepotřebujeme, jde o to propašovat LGBT agendu ...

    Read more...

     
  • 06.11.2018 16:55
    Přímá demokracie pro nás Čechy je prozatím nevhodná, protože ...

    Read more...

     
  • 14.10.2018 15:44
    Poslední komentář na těchto webových stránkách je ze dne ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Mozek preprogramovanGottfriedova analýza vychází z americ­ké politiky formované protestantskou tra­dicí a například koncept hříchu v politice není pro evropskou politickou scénu ty­pický. Západní společnosti na obou stra­nách Atlantiku aleMultikulturalismus avers společně prosazují multikulturalismus jako techniku moci a nástroj k subtilnímu ovládání lidí. Gott­friedova kniha pak je o to zajímavější, že vyšla již v roce 2002, dávno před migrač­ní krizí nebo před kampaní MeToo.

Vývoj od zaopatřovacího k terapeutic­kému státu se odehrával celé 20. století a souvisí s materiálním a technologickým pokrokem, jenž neustále rozšiřuje oblasti, do nichž stát zasahuje. Terapeu­tické vládnutí se projevuje třemi způso­by. Za prvé, moc a státní opatření kvůli změně chování nejsou otevřeně represiv­ní, ale subtilně pedagogicky vychovávají ve prospěch společnosti. Za druhé, rozdě­luje společnost na oběti a pachatele.

Obranu migrace pomocí multikultura­lismu nebo jako řešení stárnoucí populace je třeba vidět i v kontextu zhoršujících se vojenských schopností některých evrop­ských zemí. Jedním ze znaků suverénního státu totiž také je vést válku, což je však dnes v Evropě na národní úrovni omeze­né. Zaopatřovací stát je nucen poskytovat výhody sociálního zabezpečení i migrantům, aniž by po nich požadoval nebo si vy­nutil dodržování daných hodnot.

* * *

Oběti a pachatelé

Sociální hřích má původ v kalvinismu, který formoval mentalitu americké společ­nosti. Přiznání viny nespočívá v pokrytec­kém přiznání se ke zločinům v minulosti, které dotyčný nemusel vůbec spáchat, ale v demonstraci dobré vůle a čistých úmys­lů. Terapeutický stát toho využívá a staví na pocitu sociální viny, který kontroluje politickou korektností vůči místním nebo importovaným obětem diskriminace.

Vývoj od zaopatřovacího k terapeutic­kému státu se odehrával celé 20. století a souvisí s materiálním a technologickým pokrokem, jenž neustále rozšiřuje oblasti, do nichž stát zasahuje. Terapeu­tické vládnutí se projevuje třemi způso­by. Za prvé, moc a státní opatření kvůli změně chování nejsou otevřeně represiv­ní, ale subtilně pedagogicky vychovávají ve prospěch společnosti. Za druhé, rozdě­luje společnost na oběti a pachatele.

A za třetí, politicky korektní postoj na základě reálné nebo subjektivní diskrimi­nace menšin formuluje kritérium pro rozlišení přítele a nepřítele. Společnost roz­dělená na oběti a pachatele, kdy se s kaž­dou další sexuální nebo etnickou diskri­minací rozšiřují jejich řady, ale jen obtíž­ně dosahuje konsenzu. Kult oběti je totiž spojen se státní mocí, jež rozhoduje, jak oběti zvýhodní nebo pachatele potrestá.

Vzájemně si odporující požadavky „in­tegrace" a „různorodosti“ slouží ke kon­trole a přeprogramování společnosti a jsou jádrem státní moci, která funguje, aniž by bylo její donucování viditelné. Te­rapeutické techniky jsou zahalené do obav o společnost a jak levice, tak pravice lpěním na pravolevé ideologii z 20. století přispívají k tomu, aby zahalené zůstaly.

Střet dvou konceptů

Multikulturalismus a politická korektnost platí univerzálně, a to i v případě sankcí. V roce 2000 se v Rakousku pravicově populistická Strana svobodných (FPÓ) stala součástí vládní koalice s konzervativními lidovci (ÓVP). Navzdory tomu, že se teh­dejší šéf FPÓ Jorg Haider omluvil za vý­roky o nacionálním socialismu a slíbil, že nebude členem vlády, uvalili na Rakous­ko jeho západní partneři politickou karan­ténu a bezpečnostní poradce Billa Clinto­na Sandy Berger hrozil, že USA nebudou nečinně přihlížet, co se v Rakousku děje.

Nebezpečí populismu se západní mé­dia intenzivně věnují, přičemž se v těch­to obavách často objevují srovnání s Hitlerem a nacistickým Německem nebo ne­liberální tendence některých evropských států. Na rozdíl od autoritativních režimů 20. století se však výsledky referend nebo voleb opírají o liberální princip sou­hlasu občana. Označovat odpůrce popu­lismu za liberály a populisty za neonacisty nebo fašisty je proto zavádějící a neod­povídá skutečnosti.

Podle Gottfrieda nejde o střet liberál­ních a neliberálních sil, ale dvou postliberálních demokratických konceptů - multikulturně zaopatřovacího s plebiscitně národním nebo regionálním. Změnou je, že se elity považují za multikulturní a populisté za zastánce demokracie. Stoupen­ci multikulturalismu slibují krátkodobé výhody pro ekonomiku, ale opomíjejí dlouhodobou zátěž pro sociální systémy a na politické scéně hlasy budoucích vo­ličů.

Obranu migrace pomocí multikultura­lismu nebo jako řešení stárnoucí populace je třeba vidět i v kontextu zhoršujících se vojenských schopností některých evrop­ských zemí. Jedním ze znaků suverénního státu totiž také je vést válku, což je však dnes v Evropě na národní úrovni omeze­né. Zaopatřovací stát je nucen poskytovat výhody sociálního zabezpečení i migrantům, aniž by po nich požadoval nebo si vy­nutil dodržování daných hodnot.

Gottfriedova analýza vychází z americ­ké politiky formované protestantskou tra­dicí a například koncept hříchu v politice není pro evropskou politickou scénu ty­pický. Západní společnosti na obou stra­nách Atlantiku ale společně prosazují multikulturalismus jako techniku moci a nástroj k subtilnímu ovládání lidí. Gott­friedova kniha pak je o to zajímavější, že vyšla již v roce 2002, dávno před migrač­ní krizí nebo před kampaní MeToo.

 

Z článku „Jak přeprogramovat společnost“, Petr Pietraš, LN, 13.10.2018

* * *

Generál Pavel: Nenormálně chráníme muslimy a vánoční stromky už mizí, nevidíme skutečnou hrozbu

Hluboké kořeny české státnosti mají ošetřovat rozumní a charakterní lidé

O politice, ústavě, a řízení státu do pekla

 

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 1.00 (1 Vote)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)