Stojím v supermarketu u pokladny a chystám se zaplatit, když mi najednou začne zvonit telefon velmi nepříjemným, řezavým zvukem. Nechápu, kde se to v něm bere, nic takového jsem si tam nenastavila.
Ten samý zvuk se ale ozve ještě z několika jiných telefonů lidí, kteří v tu chvíli stojí okolo mě.
„Co to je?“ ptám se paní vedle, u které to taky bzučí. „To je alarm Amber, ztratilo se dítě.“
Na displeji telefonu se mi skutečně objevila zpráva s názvem alarm Amber, kde ze zkratek dešifruju její znění: V kraji Dade se pohřešuje desetiměsíční černošský chlapec Noah Florvil, který byl naposledy viděný v šedivém tričku a kalhotech, zřejmě s bělošskou ženou jménem Bella.
Ta zpráva se ve stejnou chvíli objeví i na digitálních billboardech na silnicích, na obrazovkách místních televizních stanic a dokonce i na hlavních stránkách internetových vyhledávačů. Najednou o ztraceném Noahovi ví většina lidí našeho a sousedních krajů.
Právě to může Noahovi pomoct zachránit život. Tak, jako by před dvaadvaceti lety možná bývalo pomohlo zachránit život devítileté Amber Hagermanové, po které tenhle burcující systém nese jméno….
I proto jsem měla radost, když jsem se dozvěděla, že dva čeští policisté Martin Kaiser a Petr Bureš právě dokončují podobnou aplikaci v Česku. Jmenuje se Echo a měla by začít fungovat začátkem nového roku. Ročně se u nás pohřešuje pět tisíc dětí. I to, jestli si ji stáhneme do telefonu, může jedno.
Read more...