Jen rok po Benešově návratu z Moskvy, v srpnu 1936, napsal sir Robert Vansittart, že ,,Češi zničí sebe sama svým hloupým chováním a tolerancí vůči korupci. Teď už je příliš pozdě zachránit je a jejich slepený stát od hněvu, který na ně dopadne." – „Češi mají tendenci považovat se za dokonalé a svou neznalost okolního světa - a ta je kolosální - maskují předstíráním, že vše umí lépe".
… Nebo jiný příklad: Rudá armáda se v roce 1920 drala Polskem na západ, Francie žádala, aby pražská vláda přes své území povolila průchod zbraní pro bránícího se souseda. Masaryk a Beneš prosby odmítli a vymluvili se na stávku železničářů v Bohumíně. Hned ale hned využili polské slabosti a na Těšínsku své zájmy prosadili silou. Byla to chytrá taktika a tragicky špatná strategie. Cechům za jejich chování během ruské invaze Poláci vystavili účet v září 1938.
Beneš zpočátku dosáhl na mezinárodní scéně určitých úspěchů, ale svou pověst začal brzy ztrácet. A jak klesal v očích diplomatických profesionálů, klesal i národ, na jehož zástupce se pasoval. Už první britský velvyslanec v Praze si ve svých zprávách pro Londýn všiml, že Češi mají tendenci považovat se za ,,dokonalé" a že ,,svou neznalost okolního světa - a ta je kolosální - maskují předstíráním, že vše umí lépe". Z tohoto postřehu o českém charakteru čiší smutek, protože je nadčasový.
Ani v Sudetech nedokázalo být Československo vstřícné, i když si to mohlo dovolit - hlavně v druhé polovině dvacátých let. Své ústrky z dob Rakouska teď kompenzovalo ústrky vůči německé, polské a maďarské menšině. Praha věřila, že se svým průmyslem a francouzským spojencem žádné kompromisy hledat nemusí.
O Československu se začalo říkat, že je to ,,mateřská letadlová loď bolševismu". Nebyla to pravda, ale už i původní zastánci Masarykova experimentu v něj přestali věřit. Jen rok po Benešově návratu z Moskvy, v srpnu 1936, napsal sir Robert Vansittart, že ,,Češi zničí sebe sama svým hloupým chováním a tolerancí vůči korupci. Teď už je příliš pozdě zachránit je a jejich slepený stát od hněvu, který na ně dopadne."
Času není nazbyt. Ještě na jaře roku 1938 neměl Beneš důvod k panice. Jak to skončilo,víme. Dnešní situace je sice jiná, ale podobně nejistá. Zemanův a Klausův koncept národa jako etnického klanu, který mezi sebe nikoho nepustí, je pro část voličů atraktivní. Svou dnešní existenci s klidem vymění za návrat do světa východních jistot, bez sounáležitosti s jinými, a hlavně bez migrantu. Někteří se už teď těší, že je ruská knuta ochrání před multikulturním Západem. Pokud se Zemanovi a Klausovi nepodaří v Bruselu převzít moc, pokusí se Evropskou unii zničit. To by bylo září 1938, to by byl Mnichov. A na ten moment v Kremlu čekají.
Sebestředný stát aneb Mloci ve Vltavě
Století prezidentů Bleskový průlet dějinami prostřednictvím definujících výroků našich hlav státu
* * *
Dokud si nebudeme schopni a ochotni přiznat pravdu o nás a naši minulosti, bude se nám opět připomínat a bránit cestě k prosperitě a vyspělosti – materiální i mravní.
Jan Šinágl, 26.11.2018
Read more...